(16.20 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)

Proto mě trošku mrzelo, a teď se omlouvám, že budu osobní, když opakovaně, vaším prostřednictvím, pan poslanec Farhan říkal, že jsem slabý ministr zdravotnictví a že valorizace úhrad za státní pojištěnce neprojde a spadne - a vidíte, valorizace úhrad za státní pojištěnce je, nespadla, bude a myslím si, že všichni zdravotníci, co jsou tady, vědí, že to byl krok správným směrem a že to byl dobrý krok, ať bude v budoucnu ve vládě kdokoliv a ministryně nebo ministr zdravotnictví jakýkoliv, z tohoto kroku bude těžit.

To znamená, prosím, pojďme se tady přít, pojďme na sebe útočit, zkusme být co nejvíc slušní, já se o to budu snažit, pokud mně to někdy ujede, předem se za to omlouvám, a zkusme myslet na pacienty, především na pacienty a na české zdravotnictví. České zdravotnictví za předchozí období toho utrpělo hodně, mělo spoustu šrámů, zažilo spoustu reforem, zažilo spoustu změn, které nebyly vždy změnami odbornými a byly často změnami vynucenými politickou konstelací. Pojďme to zkusit změnit. Já pro to dělám vše, co je v mých silách. A vy to velmi dobře víte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Budeme pokračovat v přednostních právech. Další přihlášená je paní ministryně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je téměř tradicí, že ve chvíli, kdy je vyvoláno hlasování, jako je toto, různí ministři dostávají příležitost šířeji představit svoje rezorty a prezentovat výsledky naší práce na jednotlivých ministerstvech. Takže já vždycky se snažím takovéhoto hlasování právě využít pro to, abych vám předvedla to, co se zase za další období na našem rezortu podařilo.

Dnes je to právě 668 dní od chvíle, kdy mě předseda vlády Petr Fiala uvedl do funkce ministryně obrany. Když jsem přijímala tuto pozici, věděla jsem, že je přede mnou opravdu veliká výzva. Výzva modernizovat naši armádu, zvýšit rozpočet na obranné výdaje, zjednodušit akviziční proces nebo i zatraktivnit vstup do armády a posílit tak její řady. To a mnohé další z těch priorit jsem definovala ve svém desateru pro obranu, které jsem představila nedlouho po nástupu do funkce. To jsem ale ještě nevěděla, že bezpečnostní situace nejenom v Evropě, ale prakticky na celém světě se tak bude dynamicky zhoršovat. Jen dva měsíce po mém nástupu Rusko zcela bezdůvodně napadlo suverénní Ukrajinu, což naprosto změnilo bezpečnostní a politickou atmosféru v Evropě. Válka na Ukrajině trvá prakticky přesně 600 dní, tedy po dobu takřka celého mandátu vlády Petra Fialy. A skutečně mnoho věcí zejména v rezortu obrany ovlivňuje a souvisí s touto válkou a samozřejmě jsou to věci z agendy, které se musíme věnovat, ale nemůžeme se této agendě věnovat pouze a zanedbávat jiné věci, které jsou tolik důležité pro náš rezort. Kromě toho čelíme i řadě dalších bezpečnostních hrozeb ve světě, kterým se také musíme věnovat. Jsme svědky hrůzných činů teroristického hnutí Hamás v Izraeli, nestabilní situace v oblasti Sahelu a dalších událostí.

Důvodů, proč posilovat naši obranu a obranyschopnost, tedy rapidně přibývá a opětovná snaha opozice o vyslovení nedůvěry naší vládě mě nutí ohlédnout se za svým dosavadním působením na rezortu Ministerstva obrany, a chci tedy zrekapitulovat to, co jsme pro naplnění programového prohlášení naší vlády udělali.

V první řadě bych zmínila financování obrany. Naše vláda v programovém prohlášení jasně deklarovala, že chce vynakládat 2 % HDP na obranu do roku 2025. Následně tento závazek i pod vlivem světového dění urychleně změnila a chceme dosáhnout 2 % již v roce 2024. V letošním roce, tedy v roce 2023, činí rozpočet Ministerstva obrany 111,8 miliardy, tedy 1,52 % HDP. Pro rok 2024 počítáme s rozpočtem Ministerstva obrany ve výši 151 miliard korun a s celkovými obrannými výdaji bezmála 160 miliard korun, což odpovídá 2 % HDP. Plníme tedy nejen spojenecký závazek, ale hlavně investujeme do armády a splácíme svůj dřívější dluh. Navíc jsme letos prosadili zákon, který nejen stanoví, že stát musí na armádu vydávat 2 % HDP, ale také zakotvuje systém dlouhodobého financování velkých armádních modernizačních projektů, které samozřejmě vyžadují jistou finanční stabilitu, podporu. A tady opět bych zmínila to, že tedy armáda tak konečně dostane to, co jsme jí měli dát již dávno, a to všechny vlády, které se střídaly u moci po roce 1989, respektive po rozpadu Československa, když hovořím za Českou republiku.

Někdy jsme tázáni, zda dokážeme finanční prostředky smysluplně využívat. Ano, dokážeme. Důkazem toho je čerpání rozpočtu Ministerstva obrany v minulém roce. Ačkoliv jsme loni, v roce 2022, hospodařili na rezortu Ministerstva obrany s nejvyšším rozpočtem v novodobé historii, podařilo se nám vyčerpat téměř všechny přidělené peníze. Z celkové částky 92,7 miliardy se do dalšího roku převedlo jen 1,9 miliardy v podobě takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů, což je o 0,3 miliardy méně, než tomu bylo v roce 2021. Klesá také podíl nespotřebovaných výdajů na celkovém rozpočtu, který ještě v roce 2016 tvořil bezmála 8 %, zatímco loni šlo o pouhá 2 %.

Modernizace naší armády. Také věc, o které bychom tady mohli hovořit dlouhé hodiny. V oblasti modernizace armády postupujeme, troufám si říci, mílovými kroky. Za mnohé zde zmíním stěžejní projekty klíčové pro naší armádu a hlavně pro její schopnosti. Vláda schválila nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Tento nákup jsme vyjednali za necelý rok od chvíle, kdy jsme museli rozhodnout o zrušení původního tendru. Přitom zůstala zachována jednotková cena. Po devíti letech od rozhodnutí realizovat nákup této techniky nezbytné pro splnění klíčového aliančního závazku, jímž je vybudování těžké pozemní brigády do roku 2026, jsme v realizační fázi. Pořizujeme techniku, která splňuje požadavky Armády České republiky, a smlouva zároveň zajišťuje minimálně - minimálně - 40% podíl českého obranného průmyslu na této zakázce. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP