(16.40 hodin)
(pokračuje Jana Černochová)

V květnu 2023 mě také vláda pověřila k jednání o pořízení tanků Leopard A28, jejichž nákup plánuje Spolková republika Německo. Armádě České republiky se tím otevírá cesta k pořízení špičkové pozemní platformy, která je navíc zavedená v řadě evropských armád a je plně kompatibilní i s jinými armádami NATO. Připojením k německé akvizici můžeme razantně snížit cenu a zkrátit dodávky a s samozřejmě opět zapojit český průmysl.

Když bych chtěla hovořit kratičce o mezinárodní spolupráci, tak určitě nemůžu nezmínit, že Česká republika se za vlády Petra Fialy díky bohu těší velké prestiži mezi našimi zahraničními partnery. Určitě výjimkou není ani oblast obrany. Za vše zde musím zmínit i přijetí Dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy americkými, takzvanou DCA, kterou jste, vážené kolegyně a kolegové, schválili letos v červenci. Tady bych ráda připomněla i to, že si velmi vážím toho, že zástupci hnutí ANO tuto smlouvu společně s naší pětikoalicí podpořili a že opravdu jsme vyslali jasný signál našim zahraničním partnerům, že opravdu jsou body, na kterých se shodujeme, že jsou věci, které nejsou předmětem nějakých našich hádek a sporů, a přála bych si, aby tomu tak bylo i v jiných případech.

Tady možná jenom kratičce zopakuji, že samotná dohoda americkým vojákům nedává oprávnění pobývat na území České republiky, že upravuje právní postavení příslušníků ozbrojených sil Spojených států na území České republiky, pokud by jejich pobyt dle Ústavy ČR schválila vláda či Parlament. Nejen materiálně tedy podporujeme Ukrajinu, která se statečně brání už tolik dní, 600 dnů, ruské agresi. Ten poslaný vojenský materiál je nám díky dobré mezinárodní spolupráci kompenzován dodávkami materiálu od našich spojenců. Můžu zde zmínit tanky Leopard 2A4, kterých jsme získali celkem 15 od Spolkové republiky Německo. Ukrajinské armádě také pomáháme s výcvikem jejích vojáků, který probíhá na našem území. Ve čtvrtek máme mimořádný výbor, kde budu tedy žádat pana předsedu a kolegy o prodloužení nejenom tohoto mandátu, ale i jiných mandátů v našich zahraničních operacích. Vláda mimochodem to schválila minulý týden, takže teď to bude na nás v Poslanecké sněmovně a v Senátu.

Poslední bod, který jsem si pro vás dneska připravila jako prezentaci toho, co na rezortu Ministerstva obrany děláme, je nábor. Vy víte, že nejenom ozbrojené síly, ale určitě i bezpečnostní sbory se potýkají s nedostatkem lidí. Je to problém asi celosvětový, nijak se v tom jako Česká republika nevymykáme. Na druhou stranu máme nějaké úkoly, které v těch strategických dokumentech jsme si vytyčili a které bychom chtěli splnit. V těch starých i nových strategických dokumentech je číslo 30 000 vojáků a 10 000 příslušníků aktivní zálohy. Máme co dohánět, děláme, co můžeme.

Takže i nábor je důležitým cílem pro naši armádu a pracujeme na tom, abychom zefektivnili nábor nových vojáků, kterých tedy potřebujeme mít ta čísla, jak jsem je zmiňovala. Vytvořili jsme virtuální náborové středisko, které jsme představili spolu s náčelníkem generálního štábu panem generálem Řehkou letos v září. Celý proces náboru do armády je dostupný z internetových stránek. Asi tady nic nepokazím, když řeknu, že tedy jsou to internetové stránky doarmady.cz, které zároveň slouží jako databáze všech důležitých informací, a to nejenom o náborovém procesu, ale i o české armádě a o vojenství jako takovém. Zájemci si mohou vyzkoušet i speciální videohry či cvičební plány.

Novinkou, kterou můžou využít občané ochotní k zapojení se do obrany státu, je takzvané dobrovolné předurčení. Tam samozřejmě budeme vyhodnocovat všechno, co s tím je spojené, zejména zdravotní vyhlášku. Tam chystáme nějakou drobnou změnu, která by se právě měla i týkat těchto osob, aby nebyly na ně ty nejpřísnější požadavky, jako jsou na profíky. Tady si myslím, že to budeme dělat asi v nějakých dvou etapách, jednak teď něco od ledna a pak v červnu příštího roku. Pan bývalý ministr ví, jak měnit zdravotní vyhlášku je v našem rezortu velký běh na dlouhou trať - ano, dlouhý běh na dlouhou trať - ale my to určitě zvládneme.

Dámy a pánové, zmínila jsem tady jenom zlomek práce své a svých kolegů za těch 668 dní svého působení na Ministerstvu obrany. Chci poděkovat všem z vás, kteří nás v naší práci podporujete, ať již jste z řad koalice, nebo opozice. I děkuji za to, že když potřebujeme některé věci projednat na výboru pro obranu, tak ten výbor se snaží maximálně vyjít vstříc našim potřebám, požadavkům, protože ne vždycky - a já jsem nerozšiřovala počty náměstků, já mám stále ty dva - když se pak ten výbor mění, jeho termín, tam ministr může sedět celou dobu. Takže ve čtvrtek tam samozřejmě dlouhý čas jsem připravena strávit, ale přijdu o něco později z důvodů, které pan předseda ví.

Tady bych asi úplně v posledním závěru zmínila to, že obrana má být věcí nadstranickou, má být věcí odbornou. S tímto předpokladem k modernizaci naší armády přistupujeme a pevně věřím, že i přes nějaké dílčí spory se na tom podstatném shodujeme a že snad i největší skeptici začali vnímat to, že v oblasti obrany naše vláda opravdu dělá maximum možného, a že tedy pracujeme na tom, aby se naše země udržela v obranyschopnosti, která je základním předpokladem k prosperitě a zachování naší vlastní suverenity.

Takže ještě jednou děkuji všem, kteří nás jenom nekritizujete, ale kteří nám občas i pomáháte, ať už na výborech, nebo i třeba vysvětlováním veřejnosti některých věcí, protože to je přesně to, o co jsem se třeba i já snažila, když jsem seděla v opozičních lavicích, ve kterých dneska sedíte vy, jako předsedkyně výboru pro obranu. A já pevně věřím, že druhý poločas našeho vládnutí se ponese v duchu nějaké spolupráce a toho, že budeme opět alespoň v otázkách obrany a bezpečnosti naší země takzvaně všichni na jedné lodi. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní ministryně. A nyní by podle přihlášek s přednostním právem měla vystoupit paní předsedkyně Schillerová. Paní předsedkyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, píše se duben 2019 a novým předsedou hnutí Starostové a nezávislí se stává Vít Rakušan. Končící lídr Petr Gazdík mu gratuluje a dost možná odjíždí ladit noty s Petrem Redlem, bývalou pravou rukou Radovana Krejčíře a později i náměstka pražského primátora Petra Hlubučka. S nepsaným kmotrem a hybatelem hnutí STAN Petr Gazdík odjíždí psát velký příběh, jehož hlavní mediální tváří ale nemají být kmotři v pozadí, ale usměvavý starosta z Kolína s ražením sympatického uličníka. A Vít Rakušan dostává za úkol dovést politický projekt hnutí STAN do vlády. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP