(9.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další vystoupí s přednostním právem pan předseda Radim Fiala, připraví se pan místopředseda Karel Havlíček. Radim Fiala v sále není. V tom případě poprosím pana místopředsedu Havlíčka. Máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda opět fatálním způsobem podceňuje energetickou situaci. Začíná mi to připomínat rok 2022. Pojďme si shrnout některá fakta a poté se pokusme hledat společně řešení. Ta situace opět začíná být vážná.
Není možné nepřipomenout rok 2022 ve smyslu zimy, kdy se zcela patrně začal projevovat nepříznivý vývoj a neregulované složky energií, zejména tedy elektřina, začaly jít nahoru z mnoha důvodů, zejména z důvodu války na Ukrajině, nedostatku plynu a tak dále. Bylo patrné, že se Evropa dostává do velkých problémů. Jednotlivé země na to reagovaly různě. A my jsme od zimy 2022 důrazně varovali a navrhovali jsme zcela zásadní krok - já to zde připomenout musím, protože ono se to váže k tomu, co budu říkat k roku 2023 a k současné situaci - a to je zastropovat ceny u výrobců.
Já vím, že to není jednoduché. Uvědomujeme si, že zde jsou určitá vlastnictví, například ve společnosti ČEZ ve smyslu minoritních akcionářů, a tak dále. Přesto jsme předložili zákon, který reflektoval něco podobného, jako je věcně usměrňovaná cena tepla. Ano, bylo by to krátkodobé, bylo by to rychlé, ale v každém případě bychom docílili toho, že výrobci by nevydělávali x-násobky, to znamená, nešli by ze 30 miliard na 180 miliard svých zisků, a bylo by to jednoznačně protiinflační opatření. Současně by všichni nakupovali elektřinu levněji. Všechny naše návrhy, které jsme ukazovali - a ukazovali jsme jednotlivé země, ať už to bylo Slovensko, ať to byla Francie a tak dále - tak se nevzaly na zřetel. Podcenila se ta situace. Ministr Síkela neustále chodil s energetickým úsporným tarifem. Vzpomínáte si na to? Varovali jsme před tím, že to nebude mít už ten význam. Spoléhal na evropské řešení, kterak se krásně domluví na úrovni Evropské komise. Pouze se hledal důvod, proč toto naše řešení neudělat. Znovu říkám, má-li být regulace, pak musí být rychlá a musí se udělat hned. Jinak nezafunguje.
Poté jsme navrhovali, protože jsme viděli, že se toto nezvládá, alespoň rychle zastropovat. Odpověď? Z populistického a extremistického tábora si příklady brát nebudeme. Tohleto říkal pan ministr Síkela a ještě pan premiér na konci srpna roku 2022. Několik desítek hodin poté, když ceny explodovaly, tak se udělalo co? Zastropovalo se, přesně podle dílny z takzvaně extremistického a populistického tábora.
Proč to říkám? Po dobu několika měsíců se ta situace bagatelizovala, tvrdilo se, že se to vyřeší úplně jiným způsobem, a nakonec se potvrdily bohužel naše obavy. Začala se dělat hektická opatření. Tady musím říct pozitivně, že pan premiér Fiala v danou chvíli pochopil, že je zle, odebral agendu panu ministru Síkelovi, začal to činit v rámci Úřadu vlády, rychle tam naskládal několik desítek lidí, ale bohužel už bylo pozdě. To znamená, ano, udělalo se zastropování, nicméně... (Odmlka kvůli hluku.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím, kolegyně, kolegové - omlouvám se, pane místopředsedo - o ztišení, případné přenesení rozhovorů do předsálí.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Díky podcenění situace zastropování bylo pozdě a bylo příliš vysoko. To netvrdím pouze já, to tvrdí mimo jiné bývalý guvernér pan Jiří Rusnok, který věcně a pragmaticky popsal stav. Samozřejmě to mělo negativní vliv na inflaci.
Současně se udělalo i to naše navrhované opatření. To znamená, to je důležité už k té současné situaci, odpustily se platby za obnovitelné zdroje energie - podotýkám, že platby za obnovitelné zdroje energie nejsou žádná extra dotace, abychom si rozuměli - pro spotřebitele a pro firmy. To je napravení vládního selhání z roku 2010, abych byl přesný, selhání vlád z let 2006 až 2010. Ano, to je ten solární tunel, 600 miliard korun. Vyrobí nám to necelá 3 % elektrické energie a to budeme splácet až do roku 2030. To jsou totiž ty poplatky za ty obnovitelné zdroje. Tak prosím pěkně, netvrďme nikde, že nám někdo něco dotuje. Napravuje se selhání vlád a parlamentu, ať jsem přesnější, zejména z roku 2010.
Jak to dopadlo v tom minulém roce, všichni víme. Můžeme si stokrát ukazovat různé analýzy, tabulky, statistiky, můžete ohýbat Český statistický úřad. Faktem je to, že podle Eurostatu, podle Household Energy Price Index, který ukazuje světové metropole přes kupní sílu, ale i přes OECD, je zcela zjevné, že Česká republika měla jeden z nejvyšších nárůstů cen energií za rok 2022, a potvrzuje se to i v roce 2023, což opakovaně říkám, mělo negativní vliv na inflaci.
Střih. Jsme v roce 2023. Naštěstí, a to je dobrá zpráva, silová elektřina, tedy to, co se kupuje na burze, a to, co obchodníci nám, vám, prodávají, tak klesá. Je třeba stále ale připomínat jednu věc. Ta silová elektřina dělá v rámci našich účtenek nebo faktur 70 %, ta regulovaná část činí 30 %. To, že klesá silová elektřina, ale neznamená, že to tak bude stále. Nevíme, a neví to nikdo, jak se bude situace vyvíjet v dalších měsících. Nepochybně na to může mít vliv konflikt v Izraeli ve smyslu rostoucích cen plynu, a když porostou ceny plynu, víme, že to je svázáno s cenou elektřiny, může nastat i toto.
Stále musíme mít na paměti, že zelené ambice Evropy, místo aby se uklidnily po té energetické krizi, tak nabírají na obrátkách. To znamená, i to nám nedává nějakou extra ideální budoucnost ve smyslu toho, že se tady něco zásadního v cenách změní. Podívejte se, jak fungují emisní povolenky, podívejte se, co se udělalo, či spíš neudělalo v rámci jednotného energetického evropského trhu. Tím chci jenom říct, že to nikdo neví. Tak jako to může klesat, tak to taky může růst.
V této situaci, v této chvíli vláda převádí v rámci takzvaných úspor - dávám důraz na slovo takzvaných úspor - 38 miliard korun za distribuci a přenos na zákazníky. V rámci opět takzvaných úspor dalších 26 miliard korun za obnovitelné zdroje energie. Tady je třeba říct, že se nejedná, tak jak se nám vláda snaží říct, o vrácení pouze těch plateb do původního stavu, jak to bylo před tou energickou krizí, čili těsně předtím, než to vláda přetáhla na sebe. Tam totiž platili zákazníci a firmy 18, 19 miliard korun. Nyní se jim vrací 26 miliard korun, což samozřejmě dopadne zejména na firmy, protože zákazníci to mají zastropováno. Nechci to komplikovat, ale v každém případě tím chci říct, že se nejedná o úspory, které jsme si asi všichni představovali. Ano, rozpočet ušetří, o tom není žádných pochyb, ale ušetří tím, že se to pouze přehodí na spotřebitele a na firmy. Každý si asi představuje pod slovem úspora to, že stát bude šetřit, že budou nižší výdaje v té oblasti, že se bude šetřit na slučování agend a tak dále. To bychom nepochybně i do značné míry podpořili. Ale toto není nic jiného, než že se to převádí na někoho jiného.
Ale to je k diskusi o rozpočtu. To jsme totiž říkali celou dobu, když jsme tady diskutovali před týdnem rozpočet roku 2024. Nechtěli jste to slyšet. Dobře, v každém případě se jedná o 64 miliard korun. Znovu opakuji, zde v době, kdy se projednával rozpočet, jsme před tím varovali. Odpověď? Populismus. Dokonce pan ministr Stanjura zde tvrdil, že je to potvrzení, že jde vláda správnou cestou. Ano, slyšíte dobře. Den se se dnem sešel a Energetický regulační úřad oznámil navýšení takzvané regulované složky - abych byl přesný, návrh. Ten se teď bude diskutovat, ale lze předpokládat, že to asi bude tak, jak navrhl. Ještě jedna věc. Energetický regulační úřad to navrhl na základě toho, co řekla vláda. To znamená, když vláda řekne, 65 nebo 64 miliard korun převedu zpátky, tak s tím Energetický regulační úřad musí pracovat. Neházejme to na Energický regulační úřad. To jsou úředníci, kteří pracují s kartami, které jim rozdala vláda. ***
