Tady bych se rád zastavil malinko a řekl něco ze své minulosti. Když jsem jako žák osmé třídy končil základní školu v roce 1982 a šel jsem na učiliště, neboť kádrový profil mých rodičů mi nedovolil studovat střední školu, tak jsem poté s tímto profilem prošel učilištěm, byť jsem měl samé dvojky, až na maturitu, kterou jsem dělal v Nitře na dvouleté důstojnické škole. V této době - k nevíře, když se na mě dneska podíváte - jsem vážil 58 kilo. Můžu vám říct, že v tu dobu všichni vojáci, co jsme tam byli, a ve finále jsem se stal potom důstojníkem Československé lidové armády, jsme všichni vážili mezi 60 a 80 kily. Proto jsme byli na tom fyzicky tak velmi dobře, že jsme se mohli lehce dostat do tanku, z tanku i s celou polní výzbrojí a mohli jsme být součástí bojových vozidel pěchoty, kdy jsme vlastně zezadu nastupovali do těchto vozidel a zároveň jsme mohli rychle vystupovat, protože nám naše váha v ničem nebránila. Já jako technik roty u motostřelců se denně s vojáky v provozu potkával a opravdu, jak říkám, měli jsme i k věku, k té váze i skvělou kondičku.

Proč to říkám? Pokud budeme navyšovat rozpočet armádě, tak tomu i rozumím, zároveň musíme počítat s tím, že dnešní vojáci do budoucna, kteří nám budou se rekrutovat z branců, kteří nebudou sportovat, budou vážit více, protože obezita na 65 procentech je tady daná. Uniformy budou dražší dvojnásobně, protože myslím si, že uniforma na člověka, který váží 70 kilo, je určitě lacinější než člověka, který váží 110 kilo. A nejsem si úplně jist a přesvědčen o tom, že jsou schopni tito branci a poté vojáci se do těch tanků a do těch vozidel bojové pěchoty vejít. Prostě se tam se svojí váhou nevejdou, a kdyby se náhodou vešli, rozhodně k technikám bojové techniky oni nedoběhnou, protože fyzickou kondici mít nebudou. Náklady se tedy budou zvyšovat, a dále jsem přesvědčen o tom, že youtubeři a influenceři nás tady v této zemi neubrání. To je taková vložka do toho, když jsem se vrátil k tomu odstavci předtím, protože opravdu i v rámci té bezpečnosti a prevence a v tom, jak by naše mládež měla vyrůstat, v jakém prostředí zdravém a tak dále, naprosto souvisí, a tím bych to v rámci tady toho ukončil.

"Česká školní inspekce letos zveřejnila výsledky svého rozsáhlého tematického šetření, při kterém potvrdila, že fyzická kondice současné mladé generace je nejhorší za padesát let a neustále se v průběhu času zhoršuje. Doopravdy stát na tato alarmující zjištění reaguje tím, že podporu pohybových aktivit opakovaně finančně výrazně nepodpoří. Bude to vést nejen k dalšímu již tak velkému úbytku trenérů mládeže a dětí a samozřejmě ke snížení počtu organizovaných sportovců, zejména dětí, ale také k mnoha dalším negativním společenským důsledkům včetně devastace řady sportovišť, což podle našeho názoru není součástí odpovědné státní politiky." A toto je konec citací z daného dopisu, který poslali za svazy panu ministrovi financí a premiérovi této země.

Stát přitom disponuje podloženými daty, které dokazují, že úroveň fyzické zdatnosti je nejnižší za posledních padesát let a že se rok od roku zhoršuje. Pohybové aktivity se ze života dětí a mladých lidí rapidně vytrácejí, nemají základní pohybové návyky, které je obtížné v pozdějším věku získat. K péči o vlastní zdraví stát občany nijak nemotivuje a podmínky pro sportování jsou rok od roku horší. Neradostná situace českého sportu vynikne ve srovnání s dalšími státy, jako je třeba Švýcarsko, které v roce 2014 už dávalo do sportu 33 miliard ročně, v posledních třech letech 40 miliard, dokonce. Polsko dává do sportu letos rekordní částku přes 18,5 miliardy, Rakousko má v rozpočtu na sport 20 miliard korun, především pro vybrané preferované sporty. a bude zavádět pět hodin tělocviku ve školách navíc.

Pozměňovací návrhy mám tři a všechny se týkají navýšení této rozpočtové kapitoly o částku celkem 4,4 miliardy.

První pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je návrh poslance Jana Richtera a poslance Andreje Babiše k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, uvedený v systému pod sněmovním dokumentem číslo 3661. V kapitole 362 Národní sportovní agentura se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje dotace do oblasti sportu, v tom rozvoj a podpora sportu, o částku 500 milionů. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje vládní rozpočtová rezerva o částku 500 milionů korun. Odůvodnění: Zde navržené navýšení rozpočtu Národní sportovní agentury vychází z bezprecedentní situace, kdy je český sport bez dostatku finančních prostředků k samotnému základnímu provozu. Svazy jako řídicí orgány, které zodpovídají za jednotlivé soutěže od těch nejnižších až po reprezentace, mají také stejně jako kluby a spolky problémy s nárůstem energií, a tím i vlastního provozu. Podfinancováním této složky dochází k omezování provozu a propouštění zaměstnanců těchto svazů a tím jsou přímo ohroženy právě řídicí orgány soutěží. Svazy jsou financovány pouze zčásti z členských příspěvků. Nejvíce finančních prostředků pak získávají od státu, který v současné době mezi prioritami bohužel sport nemá.

A tady je otázka: My zdravě žijící, sportující dětí a mládež chceme? My nechceme, aby naše děti sportovaly? Pokud si odpovíme, že ne, tak s rozpočtem pro Národní sportovní agenturu pro rok 2024 směrem ke svazům se dokážu spokojit a nemám žádných výhrad. Ale pak si uvědomte, všichni ti, kteří se rádi fotíte s významným sportovcem či družstvem, které na evropské či světové půdě dosáhnou výrazných úspěchů, že toto není zadarmo. Ono se jednou může stát, že si fotku už nebudete moci s nikým udělat. Jsou to právě svazy, které dbají na to, aby mladá generace měla možnost sportovat, byla zdravá a připravena podávat výkony, které všichni se zaujetím sledujeme buď na stadionech, anebo v televizi. Bez pomoci státu, že český sport, respektive jeho řídicí svazy nebudou schopny náklady na energie pokrýt, a budou šetřit na místech, která by mohla ohrozit výkladní skříň našeho sportu, a to je příprava mládeže od těch nejmenších po reprezentanty České republiky. Sport je investicí do budoucnosti a nesmí být zbytnou záležitostí.

Pozměňovací návrh poslance číslo dvě Jana Richtera a poslance Andreje Babiše k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, uvedený v systému pod sněmovním dokumentem 3662, ke kterému se zde přihlašuji: v kapitole 362 Národní sportovní agentura se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje, dotace do oblasti sportu, a v tom rozvoj a podpora sportu, o částku 1,9 miliardy korun. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje vládní rozpočtová rezerva o částku 1,9 miliardy korun. Odůvodnění: zatímco v posledních 25 letech výdaje většiny států Evropské unie na sport výrazně vzrostly a průměrné evropské výdaje na sport činí cca 0,5 % HDP, v České republice šel bohužel vývoj ve financování podpory a rozvoje sportu opačným směrem. Česká republika patří dlouhodobě mezi členské státy Evropské unie s nejnižšími výdaji na podporu a rozvoj sportu, které se pohybují kolem 0,1 % HDP. V červnu 2016 přijala vláda ČR svým usnesením číslo 591 Koncepci podpory sportu 2016 až 2025, Sport 2025. Jedním z hlavních cílů tento koncept bylo navýšení výdajů na sport ve státním rozpočtu tak, aby se Česká republika alespoň částečně přiblížila průměrné úrovni financování sportu v Evropské unii. Postupným každoročním navyšováním vládních výdajů na sport v letech 2016 až 2025 má v roce 2025 dosáhnout podílu výdajů na sport a podporu sportu 1 % celkových výdajů státního rozpočtu - 0,3 HDP. V nominální hodnotě by se v roce 2025 měly tedy výdaje na sport pohybovat kolem cca 22 miliard korun. Zatímco v letech 2017 až 2019 se dařilo postupným nárůstem výdajů na sport dosáhnout úrovně cca 0,6 % celkových výdajů státního rozpočtu s perspektivou naplnění stanoveného cíle v roce 2025, od roku 2020 nastal opačný trend a výdaje na sport se opět začaly snižovat, a to na úroveň 0,3 celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2023.

Z tohoto pohledu je poněkud nepochopitelné, že v návrzích státních rozpočtů od roku 2022 je rozpočet kapitoly 362 Národní sportovní agentura dále dramaticky ponižován o desítky procent. Návrh státního rozpočtu na rok 2024 potom předpokládá ponechání opakovaně meziroční snižované částky v roce 2023, to je na hodnotu 6,9 miliardy korun, takže rozpočtové prostředky na podporu rozvoje sportu dosahují objemu cca 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu. Pro velkou část zejména sportovních klubů a tělovýchovných jednot, ale i některých sportovních svazů je navrhované snížení výdajů likvidační a reálně hrozí jejich ekonomické krachy a rušení, zejména proto, že nejvýraznější škrty nastaly v oblasti dotací na provoz a údržbu sportovních zařízení, což je v příkrém rozporu s prudkým nárůstem cen energií a inflací, která naopak zásadním způsobem zvyšuje výdaje na zajištění sportovních činností a pohybových aktivit ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách. ***