(10.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Slib: "Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené." A skutečnost: daňová kvóta příští rok vzroste z 33,5 % na 34 % HDP, tedy o více než 35 miliard. Daňové zatížení Čechů tak bude o 0,3 procentního bodu HDP vyšší i než v roce 2021, kdy tento kabinet začal vládnout.
Slib: "Exportérům budeme otevírat dveře do třetích zemí, abychom více diverzifikovali vývoz." Skutečnost: pomohu si citací sklářské unie ze 7. listopadu: "Zrušení státního příspěvku na energie a jejich skokové zdražení sníží konkurenceschopnost českých sklářských a keramických podniků na světovém trhu. Tento nárůst nákladů vzdaluje české firmy od evropského trhu a z rozhodnutí vlády je znevýhodňuje jak v domácí, tak i v evropské soutěži. Sklářský a keramický průmyslu v Česku je přitom proexportně orientovaný. Do Evropské unie jde 70 % produkce českého skla, keramiky a porcelánu. Některé z firem vyvážejí i 95 % své produkce do celého světa."
A jdeme dál. Je to neuvěřitelné, co další slib, to další zrada.
Slib: "Pomůžeme rodinám, zavedeme daňové prázdniny pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí." Rozpočtová realita: rušení školkovného, rušení slevy na druhého z manželů, respektive zastropování, vyšší DPH na dětské pleny, kojeneckou vodu nebo dětskou výživu. Rodiny s dětmi jsou hlavními poraženými daňového balíčku a státního rozpočtu na příští rok.
Slib: "Zakročíme proti daňovým únikům." Tento slib je obzvlášť pikantní, uvážíme-li tristní realitu Stanjurova úřadu. Tedy fakta: Nejhorší výběr DPH z hlediska alikvoty od jeho zavedení v roce 1993. Šedá ekonomika v rozsahu 1 bilionu korun. Rozvoj černého trhu v pohraničí, pokles inkasa spotřebních daní, růst zatajených tržeb a výplat na ruku. Fenomén cash only.
Slib: "Zlepšíme využívání evropských fondů, které mohou významně přispět k hospodářskému růstu." Fakta: zpoždění neuvěřitelných 96 miliard korun. Chybí vyčerpat 51,3 miliardy korun z končícího období, 20 miliard korun z nového a 25 miliard korun z Národního plánu obnovy.
Další slib: "Budeme motivovat firmy k ekologickému provozu. Snížíme DPH u všech ekologických výrobků, kde je to možné." Skutečnost: růst DPH na městskou hromadnou dopravu, na ekologické vlaky, zvýšení korporátní daně o 2 procentní body a nákladů na energie o 200 až 300 %.
Slib: "Kvalitní silnice a vysokorychlostní železnice, které uleví silničním tahům i přírodě." Fakta v rozpočtu: snížení kapitálových výdajů Ministerstva dopravy o neuvěřitelných 35 miliard korun.
Slib: "Ochrana vody, zakotvená v ústavě. Podpora zadržování vody v krajině." Realita v rozpočtu: vodní hospodářství minus 2 miliardy, Program obnovy přirozených funkcí krajiny minus 25 milionů korun.
Slib: "Lesy jsou naše národní dědictví, nejen továrny na dřevo. Podpora ekologických funkcí lesů, zisk z Lesů České republiky půjde na zadržení vody v krajině." Skutečnost: příjmy z lesů nafouknuty v poslední fázi příprav rozpočtu na maximum s cílem umělého snížení deficitu státního rozpočtu. A rozloženy kam? Přece na vládní priority v podobě zbrojení a byrokracie. A k tomu lesní hospodářství minus 1 100 000 000 korun.
Jedeme dál. Další předvolební slib vetkaný do programu koalice SPOLU: "Udržíme tradiční finanční podporu venkovské kultury a spolkové činnosti - včelaři, rybářské spolky, hasiči, sportovní a myslivecké spolky." Realita v rozpočtu: podpora spolků dobrovolných hasičů minus 10 milionů korun, peníze pro národní parky minus 6 milionů, dotace na sport a kroužky desítky milionů minus.
Slib: "Plat učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy." Realita: jedna z prvních věcí, od kterých koalice couvla, o nepedagogických pracovnících nemluvě.
Slib: "Zajistíme zvýhodněné hypotéky na první bydlení." Realita: desetitisícové pokuty pro lidi, kteří se rozhodnou hypotéku předčasně splatit.
Slib: "Snížíme sociální pojistné pro zaměstnavatele a zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti." Realita: likvidace dohod a zavedení systému, který povede pouze k jejich přesunu do šedé ekonomiky.
Slib: "Počet úředníků klesne o 13 %." Realita: počet úředníků klesl o 3 %, a to ještě díky tomu, že se přesunuli z úřadů práce na státní podnik Česká pošta, jehož zaměstnanci nejsou formálně vedeni jako státní zaměstnanci.
A tak bych, dámy a pánové, mohla pokračovat ještě několik desítek minut. Drtivá většina slibů vládní koalice nejenže nebyla dodržena, ale Stanjurův rozpočet přináší jejich přímé popření. Děláte vlastně čistokrevný opak toho, co jste slíbili v programu. Je to úplně stejné, jako když tvrdíte, že investujete, ale investice krátíte o desítky miliard, nebo když tvrdíte, že omezujete výdaje na provoz, ale ve skutečnosti je zvyšujete. Je to trestuhodné, není to fér, ale hezky to do vašeho stylu zapadá. A to je přesně ten důvod, proč hnutí ANO nepodpoří rozpočet na rok 2024. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně. Dalším z přihlášených je pan premiér Petr Fiala. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se chci před definitivním schvalováním státního rozpočtu na rok 2024 vyjádřit k tomu, proč jsme tento rozpočet připravili v této podobě a k celkovému kontextu debat o schvalování rozpočtu na příští rok.
Pro naši vládu je od samého počátku jasné, že musíme naplnit základní slib, který jsme dali našim voličům, a to je podstatně zlepšit stav veřejných financí, a nejenom proto, že jsme takový slib dali našim voličům, ale samozřejmě proto, že naše veřejné finance jsme v dobrém stavu nepřevzali.
Možná to slovo zlepšení, které jsem použil, ani dostatečně nevystihuje to, co musíme udělat a co se od nás čeká, protože veřejné finance nevyžadují jenom drobné změny, ale vyžadují něco, co bych mohl nazvat restartem. Vyžadují celkové přenastavení priorit a takové přenastavení, takovéto změny, jsou podmínkou našeho růstu a jsou podmínkou zlepšování životní úrovně.
Každá odpovědná vláda se musí postarat o to, abychom měli dostatek peněz, abychom měli dostatek finančních prostředků nejenom na nutné služby, což je třeba sociální systém, ale také na dlouhodobé investice, na investice strategické, na investice, které zajistí naši dobrou budoucnost, a v České republice je jasné, do čeho musíme investovat. Musíme investovat do těch věcí, které byly dlouhodobě zanedbány, jako jsou třeba silnice, železnice, a musíme dělat také změny, které nemají jenom finanční nároky, ale vyžadují i legislativní úpravy a vyžadují i systémové změny. A to se týká samozřejmě jak toho, jakým způsobem dosáhnout strategických investic, ale týká se to třeba i takových oblastí, jako je školství. ***
