(21.00 hodin)
Poslanec Josef Bernard: 103, kapitola 377 a 398, Technologická agentura České republiky, průřezový ukazatel výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů, částka 869 milionů korun. Havlíček, Špičák. (Ministr: Nesouhlas.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 239, přihlášeno bylo 181, pro bylo 84, proti 91. Zamítnuto.
Poslanec Josef Bernard: Předpokládám, že jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Ptám se všech navrhovatelů, jestli jsme všechny pozměňovací návrhy přečetli? Vidím všeobecný souhlas, že ano. Tímto tedy žádám, pane předsedající, abyste přečetl návrh usnesení.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2024 včetně návrhu rozpočtu všech jeho kapitol podle sněmovního tisku 549 ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou podle přílohy tohoto usnesení."
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 240, přihlášeno 181, pro bylo 98, proti 83. Přijato.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a nyní prosím zpravodaje, aby uvedl návrh doprovodného usnesení.
Poslanec Josef Bernard: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby v průběhu roku 2024 dále posilovala rozpočtovou kapitolu 329 Ministerstva zemědělství za účelem financování opatření realizovaných v souvislosti s klimatickou změnou."
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Můžeme tedy dát hlasování o tomto usnesení.
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro návrh tohoto usnesení? Kdo je proti?
Hlasování číslo 241, přihlášeno bylo 181, pro bylo 10, proti 28. Zamítnuto.
Děkuji panu předkladateli, děkuji panu zpravodaji a všem ostatním za spolupráci a paní předsedkyně Schillerová má zájem vystoupit s přednostním právem. A prosím všechny v sále o klid! Děkuji.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Zákon roku je schválen a vy jste si opět nedali říct vůbec v ničem. Dovedu si představit, jak teď asi bouchá šampaňské ve městě Maryland a u akcionářů Lockheed Martin. Určitě dnes bude dlouhá noc také u nadnárodních obchodních řetězců, kterým z rozpočtu vláda přesouvá přes 10 miliard na sníženém DPH - 10 miliard, které si nechají do poslední koruny v pokladnách na zvýšených maržích, jak dnes ostatně potvrdila, jasně potvrdila generální ředitelka Finanční správy v rozhovoru pro Seznam. A spokojení mohou být také političtí náměstci, političtí poradci nebo různí další spříznění lidé, kterým na rozdíl od hasičů, policistů a zaměstnanců vládou devastovaného průmyslu platy a odměny určitě zase povyrostou. A možná se těší i banky a přemýšlí, jestli bude zrušena windfall tax.
Vítězů rozpočtu vpravdě není mnoho, zato ale mají bezesporu vystaráno na několik generací dopředu. No a všichni ostatní si holt budou muset počkat na lepší vládu a na lepší rozpočty, na vládu, která tady bude pro docela obyčejné lidi, pro rodiny s dětmi, české důchodce nebo pro střední třídu, prostě přesně pro ty, které se na to šampaňské pro zbrojaře, bankéře a zahraniční řetězce skládají. Děkuji vám. (Tleskají poslanci ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana předsedu Fialu.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Jenom doplním to, co tady řekla kolegyně Schillerová. Největším poraženým dnešního dne jsou čeští občané a české firmy. Všichni ostatní se bohužel napakují. Spousta těch peněz odejde zase znovu z České republiky v řádu stovek miliard. A je fakt, že si bude Česká republika muset počkat na lepší vládu. Děkuji. (Potlesk z lavic SPD.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali vše, můžeme se pustit do dalšího bodu, a to je bod číslo
118.
Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2025 a 2026
/sněmovní tisk 550/
Materiál uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve stručnosti bych vás seznámil se střednědobým výhledem státního rozpočtu České republiky pro roky 2025 a 2026. Všechny podstatné údaje jsou uvedené ve sněmovním tisku číslo 550, tak mi dovolte jenom na mikrofon zopakovat ty nejdůležitější. Pro rok 2025 základní parametry rozpočtu, to jsou ty, o kterých se rozhoduje v prvém čtení při projednávání státního rozpočtu. Příjmy státního rozpočtu jsou 1 912,1 miliardy korun, výdaje 2 147,1 miliardy, saldo neboli deficit státního rozpočtu 235 miliard. V roce 2026 by pak příjmy měly činit 1 970,8 bilionu korun, výdaje 2 198,8 bilionu korun a saldo, neboli deficit státního rozpočtu, 220 miliard korun. Příjmy a výdaje jsou v okamžiku, když se předkládá střednědobý výhled, samozřejmě předkládány bez prostředků Evropské unie a finančních mechanismů a v kapitole Ministerstva zemědělství bez účetních operací v rámci Programu rozvoje venkova.
Takže pokud si zopakujeme navržená salda, respektive deficit státních rozpočtů, pro letošní rok 295. Před chvílí jsme schválili deficit státního rozpočtu pro rok 2024 ve výši 252 miliard, pro rok 2025 235 miliard a pro rok 2026 220 miliard. Tyto výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na léta 2025 a 2026 jsou v souladu s výdajovými rámci stanovenými v rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí České republiky, kterou vláda schválila dne 14. června roku 2023, včetně povolených úprav vyplývající ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2025 a 2026 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí vycházejí z makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2023.
Zopakuji jenom některé údaje z této makroekonomické predikce. Růst reálného HDP by se v letech 2025 a 2026 měl pohybovat kolem 2,4 %, přičemž by měl být tažen zejména spotřebou domácností. S výjimkou změny stavu zásob by však prorůstově měly působit i ostatní složky domácí poptávky a také saldo zahraničního obchodu. Spotřebu domácností by měl podpořit růst reálného disponibilního důchodu a postupná normalizace míry úspor. Tvorbě hrubého fixního kapitálu by měly pozitivně přispět zejména soukromé investice. V úhrnu by tak investiční aktivita měla v letech výhledu k dynamice HDP přidávat 0,5 procentního bodu.
Opačný efekt však bude mít vývoj stavu zásob a na bilanci zahraničního obchodu by měl příznivě působit hospodářský růst v zemích hlavních obchodních partnerů. Míra inflace by se v letech výhledu měla pohybovat v tolerančním pásmu inflačního cíle České národní banky, přičemž do blízkosti 2 % by se měla dostat v polovině roku 2025. Hlavním proinflačním faktorem by se měla stát akcelerující domácí poptávka v kontextu rozšiřující se kladné mezery výstupu. Opačným směrem by mělo působit nastavení měnové politiky, očekávané posilování koruny vůči oběma hlavním světovým měnám a pokračující mírný pokles ceny ropy. Růst spotřebitelských cen by měl být tažen tržními vlivy, příspěvek administrativních opatření k míře inflace by se mohl pohybovat kolem 0,3 procentního bodu.
Negativní dopady zhoršující se makroekonomické situace se zatím na trhu práce projevují jen v omezené míře a přetrvávající nerovnováha související s nedostatkem pracovních sil by měla tlumit případný výraznější nárůst nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti by v letech výhledu mohla vzhledem k obnovenému hospodářskému růstu mírně klesnout a dosahovat hodnoty kolem 2,6 %. ***
