A jak jsme byli dneska informováni, u těch největších odběratelů tvoří regulovaná část ceny plynu 3 % a cena komodity 97 %, takže tam ty dopady budou menší. Já jsem se proto ve svém vystoupení zaměřil mnohem více na to, z čeho je složená koncová cena elektrické energie jak pro domácnosti, tak pro firmy. Pro firmy na nízkém napětí a domácnosti platí to, co dneska říkal předseda ERÚ. Cena v příštím roce nepřekročí letošní cenový strop pro silovou elektřinu a letošní část regulované složky ceny. Největší skok bude pro ty, kteří měli zafixováno, a jejich cena té silové elektřiny se přiblíží nebo srovná se všemi ostatními. Někteří už fixovali a snižovali cenu v průběhu letošního roku, tak tam ten efekt snížení proti cenovému stropu už pociťují v těchto měsících a nebude až od ledna příštího roku.

Dneska byla publikována čísla, já je tady zopakuji. Všechno je to bez DPH, tak kdyžtak k tomu vždycky pro domácnosti musíte přičíst 21 % nahoru. Odhaduje se, že průměrná cena silové elektřiny bude o 1 200 korun nižší, než je letošní cenový strop, a současně že ta regulovaná součást ceny se zvýší o 1 100 korun bez DPH. To znamená, to je ten prostor, o který by se to mělo snížit pro ty, kteří jsou dneska na těch 5 tisících. Ale jak uvedl pan předseda ERÚ, to je samozřejmě průměr a průměr neznamená, že se to týká úplně, úplně všech.

Pane místopředsedo, já mám pocit (k poslanci Havlíčkovi), že jsem odpověděl na ty otázky, na které jste se ptal, zejména u těch povolenek, jak jsou zapojeny... Jo, ještě poslední věc, myslím, že to je důležité, a určitě budu třeba rozpočtový výbor někdy do konce ledna informovat, to jsou ty mimořádné příjmy a mimořádné výdaje. Mimořádné výdaje zhruba 110 miliard, dneska to ERÚ na tiskové konferenci vlastně potvrdil. Zhruba 22 miliard obnovitelné zdroje, 38 miliard podpora distribuce a systémových služeb, to je 60 dohromady, a 50 miliard náklady na zastropovanou cenou, celkem zhruba 110 miliard.

Když si vezmeme ty dva nástroje, to znamená windfall tax a zastropovaná cena za vyrobenou megawatthodinu podle zdroje, to bude cca kolem 60, 62 miliard. Já myslím, že je legitimní debata, kolik procent z dividendy ČEZu za rok 2022 máme považovat za obvyklou výši dividendy a kolik za mimořádnou. Nějak jsem to úplně detailně nenechával propočítávat, ale myslím, že tak 50 na 50 by to mohlo být v procentech. Protože pro příští rok máme všechny dividendy dohromady 30 miliard a letos byla jenom z ČEZu 52. A dividendy platíme (nesrozumitelné.) Takže myslím, že můžeme klidně započítat 26 miliard jako mimořádných příjmů, a dostáváme se někde k částce 85, 86, možná 87 miliard a k tomu 110 miliard mimořádných výdajů. A pan místopředseda se ptal, jak to bude s windfall tax v příštích letech. Tak v návrhu rozpočtu je 17 miliard pro příští rok. To znamená, letos to bude deficitní, mimořádné příjmy, mimořádné výdaje. Příští rok by se měl ten deficit celkový v tom dvouletém horizontu snížit a limitně se blížit k nule.

A ještě jedna otázka, ale na tu jsem nestihl vypracovat odpověď. To znamená porovnat všechny obvyklé výdaje, to znamená před energetickou krizí, obvyklé příjmy před energetickou krizí, a porovnat to s obvyklými příjmy v roce 2024 a porovnat to, kolik by vlastně odpovídalo obvyklým výdajům. To se omlouvám, to nechci střílet čísla od boku, na to potřebujeme trochu času, abychom udělali nějakou časovou řadu, abychom se případně shodli, co byly obvyklé příjmy a co byly obvyklé výdaje. Odhadli to do roku 2024, protože od roku 2022 zpátky máme čísla, ale chtěli jsme to vlastně před krizí, to znamená, potřebujeme čísla za roky 2021, 2020, 2019, 2018. To myslím, že by stačilo. Možná se to dá zahrnout až do toho roku 2011, když jsem mluvil o platbách za obnovitelné zdroje. Až to číslo bude k dispozici, není žádný problém, aby to dostali všichni poslanci nebo členové hospodářského či rozpočtového výboru nebo jiného výboru, který o to požádá. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Ještě načtu, kdo se omlouvá. Je to pan poslanec Michal Kučera od 15.30 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Vojtěch Munzar od 14 hodin taktéž z pracovních důvodů.

A mám zde nahlášenou výměnu v rámci přednostních práv, a sice pan místopředseda Karel Havlíček je nyní na řadě. Tak prosím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. A já si dovolím to shrnout. A samozřejmě ještě předpokládám, že bude potom diskuse, ale vzhledem k tomu, že ve tři hodiny jdu řídit schůzi a nebyl bych schopen reagovat, tak potom samozřejmě v závěru ještě načtu usnesení. Dovolte, abych tedy reagoval na jednotlivé řečníky, nebude to dlouhé, budu věcný. A chtěl jsem poděkovat za tu diskusi, z mého pohledu probíhá korektně. Což neznamená, že se samozřejmě shodneme. Na mnohých věcech se stále nejsme schopni shodnout. Začnu panem premiérem Fialou.

Ruský plyn. Ruský plyn a jeho (?) závislost na něm, to nebylo dáno naší vládou nebo předcházející vládou, Nečasovou vládou a tak dále. Na ruském plynu začala být závislá Evropa, zejména Německo. Kdokoliv se podívá na infrastrukturu plynovodu, je mu jasné, že když k nám vede trubka z Německa, tak že naše firmy nakupují, v drtivé většině nakupovaly, od německých velkoobchodníků. To znamená, závislost na ruském plynu v rámci České republiky byla dána německou závislostí. Tam se bavme o tom, proč se Německo stalo závislé na ruském plynu. V tomhle my jsme byli opravdu velmi, velmi malí hráči, neměli jsme na to prakticky žádný vliv. Ano, pan premiér tvrdí, že jsme sázeli na uhlí. To není o tom, že bychom sázeli na uhlí, že bychom byli nadšení. Nám je jasné, že uhlí bude postupně končit. Ale měli jsme Uhelnou komisi. Uhelná komise nebyla pro podporu uhlí. Ta byla proto, aby se korektně určil závěr uhlí, určili jsme ho na rok 2038. A v té Uhelné komisi, pane premiére, velmi dobří lidé byli schopní lidé. Mimo jiné lidé od vás, z odéesky. Velmi si cením třeba pana Zahradníka z jižních Čech, racionální člověk. Klidně se s ním propojte, zjistěte jeho názor a zjistěte, že o tom byla Uhelná komise a o tom bylo uhlí za naší vlády. Vy jste přišli a udělali jste uhlí na rok 2033. Takže jste se podívali z okna, zeleného okna, a bohužel jste nevzali v potaz závěry naší Uhelné komise. Mimo jiné tam byla celá řada velmi kvalitních a dobrých scénářů útlumu uhlí a náhrady nových zdrojů.

Co se týká Temelín, Dukovany, obnovitelné zdroje, pane premiére, tam se mýlíte v jedné věci, je mi líto, musím to zopakovat. Vliv na cenu, to, jestli tady bude stát jedna elektrárna navíc, nebo méně, myslím tím jaderná, případně více obnovitelných zdrojů, to nemá. Nemá, protože cena se určuje na evropském trhu, určuje se podle takzvaných závěrných zdrojů, zejména z Německa, což jsou plynové elektrárny. A i kdybychom tady měli v tuto chvíli rozestavěný Temelín, žádný vliv na cenu, pane premiére, to nemá. Nejenom proto, že není ten Temelín dostavěný, ale protože i kdyby byl, tak se od toho cena neodvíjí. To je dáno tím, že se to, znovu říkám, vypočítává v rámci jednotného energetického evropského trhu.

Ale je to o bezpečnosti, což je správně. Nebylo správně, že se ukončil Temelín v roce 2013. Tenkrát byl ve finále, nepletu-li se, Rosatom a Westinghouse. Proto jsme taky nastartovali hned, jak jsem přišel na úřad, Dukovany. Já jsem rád, že jsme je dotáhli, a je dobře, že i vaše vláda v tom pokračuje.

Co se týká obnovitelných zdrojů energie, tak to nebylo o tom, že bychom je nepodporovali. My jsme, pane premiére, především řešili průšvih s obnovitelnými zdroji energie, a to byl 600miliardový tunel z roku 2006 až 2010. A to je právě to, proč platíme desítky, desítky miliard korun ročně. To bylo selhání politiků a vlád. Nebyla to vaše chyba, nebyla to ani naše vina, ale museli jsme se s tím vypořádat, což jsme udělali v roce 2021 tím, že jsme těmto solárníkům zastropovali i jejich zisky a zdanili jsme je 10% solární daní. A pokud si vzpomínáte, pane premiére, v té době jste zde velmi aktivně v rámci opozice, pětikoalice, hlasovali pro co? Aby se jim zvýšily jejich marže. Vzpomínáte si na tu diskusi? My jsme navrhovali 6,3 %. Vzpomínáte si, co jste navrhovali vy? 8,4 až 10,6 a v jednu chvíli jste navrhovali 9,5 %. To jen abychom si ujasnili, kdo tady koho podporoval či nepodporoval ve smyslu těch solárních investorů.

Jinak jsme samozřejmě běžným způsobem podporovali soláry, ale nikoliv provozně. Nikoliv provozně. Právě proto tady byl ten tunel. Podporovali jsme je investičně. A proč se tolik nestavěly soláry? No čistě proto, protože byla levná elektřina. A byla levná elektřina z běžných zdrojů. A to je trh, pane premiére. To znamená proto se nikdo nehrnul do budování solárů. A nechtěli jsme to podporovat tím, že do nich budeme lít další a další dotační provozní peníze. To fakt není cesta.

Musím říct, že jste, pane premiére, opět mlžil v tom, jaké budou dopady na jednotlivé skupiny obyvatel, případně na firmy. Zase na druhou stranu musím říct, že poměrně dobře už to zde řekl pan ministr Síkela. Porovnejte si to, co říkal pan ministr Síkela, a to, co jste říkal vy. ***