My bychom chtěli znát (odpověď na) otázky na časovou osu do doby započetí střelby, to znamená, je tam integrované operační středisko správy Středočeského kraje, je tam integrované operační středisko správy hlavního města Prahy, to znamená, komunikace těchto dvou operačních středisek, nebo obecně, abychom předešli podobným věcem do budoucna, jakým způsobem probíhala komunikace operačních důstojníků, řídicích důstojníků, kteří řídí policisty, kteří potom přijíždí na místo zásahu. Od doby střelby dále policisté plní přesně úkoly a pokyny, které jsou jim stanoveny nadřízenými, takže tam máme určité nejasnosti, a řeknu vám jenom, v čem třeba vidíme ty otázky, na které bychom chtěli znát do budoucna odpovědi.

První informace byla, že vlastně byla nahlášena nějaká situace v časové ose, kdy prostě ten chlapec chtěl spáchat sebevraždu. On o tom informoval nějakou svou spolužačku, myslím, že i matku, tam to úplně není jasné, a že odjíždí do Prahy a chce spáchat sebevraždu. Takových telefonátů na linku 158 v hlavním městě Praze, milionovém městě, máte několik za den. Policie to nějakým způsobem vzala na vědomí, vyhodnotila tu situaci a poslala hlídku do místa bydliště toho chlapce, a to je Hostouň. Po příjezdu do Hostouně hlídka při vstupu do objektu našla ve sklepě nástražný výbušný systém a našla tam zavražděného otce. Takže od toho okamžiku ta komunikace, už to není jenom nějaký student, který se rozhodne spáchat sebevraždu a odjíždí do Prahy, ale už se nám to mění na nebezpečného pachatele, když ještě potom v nějaké časové řadě po x minutách došlo k lustraci a zjistilo se, že ten mladý muž nabyl legálně osm zbraní, z toho některé i dlouhé útočné zbraně. Takže ta informace, kterou potom policie správně vyhodnotila v časové ose, je 13.20, kdy policie vyhlašuje celostátní pátrání - a tady, prosím vás, poslouchejte - po psychicky narušené osobě se sebevražednými úmysly, jež může být ozbrojena - může být, protože policie nevěděla, jestli má ty zbraně u sebe, nebo nemá zbraně u sebe - a je potenciálně nebezpečný.

Potom tady z našeho úhlu pohledu, na co se chceme ptát, je čas 13.32, kdy přijíždí ty dvě prvosledové hlídky k Filozofické fakultě na Palachově náměstí, vstupují do budovy a tady se nám to prolíná s výpověďmi dvou proděkanů této Filozofické fakulty, kteří udělali vlastní časovou osu, takže jsou tam takové otázky dvou rozporů, kdy policisté zpracovali úřední záznam, který pravděpodobně Úřad vnitřní kontroly šetřil - oni tam něco uvedli, že tam něco konali, a ti dva nezávislí pracovníci školy, což je proděkan Filozofické fakulty Daniel Berounský a proděkan Filozofické fakulty Jakub Rákosník, říkají trošku něco jiného. Je to o té interpretaci a tady třeba já bych osobně chtěl na toto znát odpověď. Já vám odcituji, co říká proděkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Daniel Berounský: "Ve 13.30 při vstupu do budovy byly u vrátnice uniformovaní policisté a mluvili s vrátnými." On si toho všiml, protože tam přišel na nějakou schůzku, kterou tam měli jako vedení, a zjistil, že tam jsou uniformovaní policisté. "Zeptal jsem se jich, jestli něco nepotřebujete. Jeden z policistů mi ukázal na mobilu fotografii toho budoucího pachatele a řekl" - teď opět poslouchejte - "pozor, pravděpodobně se blíží k Filozofické fakultě, je psychicky narušený a může být nebezpečný. Ptal se dále policista, zda jsem ho neviděl. Odpověděl jsem mu, že ne."

To znamená, ten zasahující policista, který tam byl navelen na to místo, vlastně on dostal jasnou instrukci od svých nadřízených. Ta instrukce zněla prostě: Ano, máme tady někoho, kdo je psychicky narušený, labilní, chce spáchat sebevraždu, je držitelem osmi legálně držených zbraní a blíží se nebo se pohybuje někde v prostoru Filozofické fakulty. Filozofická fakulta má čtyři budovy v Praze: Celetnou ulici, Palachovo náměstí a ještě další dvě. On kmenově patřil na Palachovo náměstí. To, že měl zrovna ve 14 a něco přednášku v Celetné ulici, to je shoda možná smutných náhod, že policie potom směřovala všechny síly a prostředky na vyklizení této budovy, a vůbec si nevšimla nebo nevěnovala další pozornost této hlavní budově Filozofické fakulty.

Takže další naše otázky směřují - ještě vám dopovídám, co říkal ten druhý proděkan Jakub Rákosník: "Během zasedání kolegia přibližně ve 13.40" - tam nám, prosím vás, chybí ještě 19 minut do započetí té střelby, pořád je tam ještě dvacetiminutové okno, ve kterém se dalo třeba začít evakuovat tu budovu - "jsem se na vyzvání paní proděkanky vrátil zpět k policistům, abych zjistil podrobněji, co se vlastně děje. Policista mi ukázal opět v mobilu fotografii hledaného s informací. A opět ten policista mu sděluje: hrozí riziko jeho vniknutí do budovy a může být ozbrojen. Ten druhý proděkan - já nemám důvod nevěřit tady dvěma výpovědím dvou osob přímo z té fakulty, a zdá se mi to v rozporu vlastně s úředními záznamy těch policistů a s finálním sdělením Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia, protože jestliže tady máme výpovědi policistů, kteří tam říkali, něco jsme tam konali, a najednou tady máme druhé výpovědi, které se takhle jaksi diametrálně odlišují - tak opět já nejsem vyšetřovatel, já pouze jako politik vznáším dotaz, že tady někde je něco špatně. Teď už se prostě nebudu pouštět do žádných spekulací. Ty hlídky poté, co tedy nebyly bohužel - to je to, co i policie přiznává, že ve své podstatě nebylo to vedení fakulty informováno nebo té Univerzity Karlovy - tak prostě odjeli. Pražský policejní ředitel říkal, že v tom počátku tam bylo nasazeno asi 260 policistů, potom, když se stala ta strašlivá věc, tak tam bylo asi 460 policistů. Můj takový pocit: kdyby ty dvě hlídky tam zůstaly, možná ten chlapec, který se blížil k fakultě, viděl by tam dvě policejní auta pod majáčky, viděl by tam pohyb policistů, možná by si to rozmyslel, možná by zaútočil na jiný měkký cíl, pakliže měl či neměl u sebe zbraně - to my také ještě nevíme a nebylo nám to zatím zodpovězeno, protože tam byla brokovnice, byla tam automatická dlouhá zbraň, měl nějaké krátké zbraně. Já opravdu nevím, jestli šlo zabránit té tragédii v okamžiku, kdyby - jestli ten chlapec měl ty zbraně u sebe, nebo neměl. Jestli je měl někde schované na tom mezipatře mezi 4. a 5. patrem, jak říkal i pražský ředitel policie, že nikdy neviděl tolik nadlimitních zásobníků, nikdy neviděl tolik tašek plných nábojů, tak pravděpodobně to asi ten člověk ten den nevezl s sebou MHD z místa bydliště. Pravděpodobně kdyby se na to - a to říkám opravdu s velkou mírou opatrnosti - místo nedostal, možná té tragédii se mohlo nějakým způsobem zabránit. Vůbec neříkám, že nemohl třeba nějakou krátkou zbraní, pakliže ji měl u sebe, v tom afektu, v tom svém stavu zaútočit třeba na projíždějící tramvaj nebo někam vběhnout do samoobsluhy - bohužel, měkkých cílů je obrovské množství.

Takže to jsou otázky, prosím vás. Jsem rád, že ten bod se tady dnes otevřel. Děkuji vlastně koaličním poslancům, že nám umožnili o tomto takto otevřeně tady hovořit, a myslím si, že naším společným cílem a zájmem by mělo být pořádné vyhodnocení té situace, možná trošičku ještě delší časový úsek tam mohl od toho Úřadu vnitřní kontroly. Uvidíme, jaká budou vyhodnocení GIBSu, jaká budou zhodnocení potom situace po ukončení trestního řízení, kdy se možná dozvíme další informace. Já netvrdím, že se nemůžeme dozvědět nějaké informace, že opravdu to bylo tak, jak Úřad vnitřní kontroly říká. Jestli to tak bude, musíme potom ovšem společně hledat řešení.

Ta řešení, jak říkám, vidím v dostatečném finančním pokrytí potřeb policie. Tady opět politicky víme, že vlastně pan ministr vnitra Rakušan si nechal vzít skoro 2 miliardy korun v letošním rozpočtu. Teď jsem zaznamenal, že už se připravuje nějaké opatření, že byste zase 3 miliardy, pane ministře, dostal zpátky. Takže to je prostě jednou tak, jednou tak. Dostatečné početní stavy policistů, výcvik policistů, balistika nejen pro policisty, ale i pro ostatní členy integrovaného záchranného systému včetně hasičů a včetně těch výjezdových lékařů, aby mohli na ten vnitřní perimetr být vpuštěni ze strany policie, protože podle AMOKu do vnitřního perimetru je nemůžou ti policisté pustit, pakliže ještě nemají vyčištěný ten prostor. A jak jsme tady slyšeli od pana kolegy Richtera, jestliže tam šlo - opravdu tam jde o minuty, o lidské životy, jde o minuty, a prostě musíme činit všechno pro to, abychom tu situaci zlepšili.

Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra dělá metodiku, tady to také zaznělo. Poslední příručky byly vydány v roce 2017, 2018. My jsme na bezpečnostním výboru ty příručky viděli. Musí se prostě začít pracovat a ptáme se opět: Je tento odbor dostatečně zasanován ekonomicky? Je tam dostatečný počet specialistů, kteří budou provádět školení? Protože to je zase k municipalitám, je to ke krajům, vytipovávat měkké cíle, udělat typové plány jednotlivých budov a dalších věcí. ***