(15.50 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Takže ve svých úvahách o mravnosti se Masaryk zamýšlí nad otázkou, jaké škodlivé vlivy bychom měli ze života mladých lidí eliminovat, abychom neohrozili jejich zdravý morální vývoj. Masaryk tvrdí, že neblahý vliv na formování mladého člověka... Aha, pardon, tady jsem už o poznámku dál. Takže alkohol podle Masaryka neohrožuje pouze mladou generaci, ale týká se celé populace. Masaryk tvrdí, že moderní člověk by měl alkohol odsoudit, protože alkohol oslabuje schopnost myslet, snižuje naši vůli, sebeovládání, zeslabuje naše pocity a pozornost. Člověk ztrácí i pocit odpovědnosti za své chování, přestává brát ohledy na ostatní a jeho chuť k práci a schopnost výrazně klesá. No, tady vidíte, no. Tak asi Masaryk mluví prostě... ano, Masaryk sám byl abstinentem, to víme, že? Takže Masaryk sám byl abstinentem, takže to je jedna věc.
Ale tady úplně nemůžu souhlasit samozřejmě. Když je to nepřiměřené, tak samozřejmě to je jasné, ale třeba i co se týče tvrdého alkoholu, třeba u nás na Zlínsku, moje maminka, babička, dědeček jsou z Bystřice pod Hostýnem tady u Kroměříže, tak tam se pije slivovice. A je normální, že si lidé doma po vesnicích pálí slivovici, já taky jsem si pálil slivovici, samozřejmě, v Bojkovicích a tak dále, a Uherského Brodu. A je úplně normální, že si dáte třeba před spaním jednu štamprli slivovice. Já taky jsem si dával. Teď mi došla už ta slivovice, ale ještě tam, myslím, jednu... Ale že si dáte jednu slivovice? Vždyť to národní nápoj tam u nás. Takže tím jako nekritizuji samozřejmě Masaryka, v žádném případě, jenom říkám, že tady s tím úplně nemůžu souhlasit, protože - a naopak když se vždycky ptám, ptám se vždycky lidí po vesnicích, když tam jedu, tak třeba vždycky si vyhlídnu nějakou babičku a řeknu dobrý den a vždycky je to příjemné a mnohé babičky a tak mě pozvou domů, že jo? A hnedka vytáhnou slivovici tedy a já se vždycky ptám - babičko, a jak vy jste se dožila těch 85 let? Nebo 88? Ona mi normálně řekne, že si dá každý den tu štamprli. (Hlas z pléna: Jasně.) Jako jo. A už se mi to stalo vícekrát. Už se mi to stalo vícekrát. Takže opravdu vidíte, že je to diskuta... Já se za to nestydím, protože to je součást. Já se nestydím za naše tradice. Já se nestydím za to, za naše národní tradice, a nestydím se za to, že mám rád tyhlety věci. A bůček a zabijačku, tu úplně miluju. A prostě jako... Tady v Praze mi to trošku chybí tedy, musím říct. Nebo dost tedy, musím říct. No, tak zase musím nabrat od známých. Je to prostě fajn. No jo, jenže to víte, Evropská unie, zabijačky a tohleto, to víte, pořád nějaké omezení, že jo, v tomhle. A já bych se proti tomu postavil. To máte: pomazánkové máslo nám zrušili. Prostě rum najednou je tuzemák, přitom to je sto let starý nápoj ještě z Rakouska-Uherska, kdy tady lidi o nějakém Karibiku ani nevěděli. Prostě nestačím zírat, kam se to tady dostalo tedy. Nám tady z ciziny diktují, co a jak máme tady dělat. To opravdu, mně je to fakt nepříjemné, musím říct, tohleto. Protože já bych rád, abychom si věci v České republice, o našich životech rozhodovali tady v České republice, bych prostě byl rád. Jo, volný pohyb osob, zboží - osob, samozřejmě občanů Evropy, nikoliv těch migrantů, že jo, a volný pohyb služeb, kapitálu, to je v pohodě. Ale ty jiné věci, si myslím, že by nám tady neměli diktovat nějací cizinci z Bruselu, tisíc kilometrů, kteří vůbec neumí česky ani tady nikdy s námi nežili. To je špatně.
To je jako tady s vaší korespondenční volbou, proto o tom mluvím, ta novela zákona o státním občanství, lidi, kteří... Znova říkám, vy to navrhujete prostě v souběhu, dva zákony navrhujete. Ani neumí česky, nikdy tady nežili, neplatí u nás daně, a ještě nejsou ochotni si ani zajet na konzulát a na ambasádu? Ale už jsem citoval v úvodu i ty ústavní právníky, že s tímhletím nesouhlasí, že to ani není komfortní z hlediska ústavních právníků, tohleto, když ten člověk necítí takovou... nemá takový cit k České republice a takový řekl bych vztah k České republice, že ani neudělá nějaké základní kroky. A usnadnit v podstatě to nabírání nových státních občanů a usnadňovat v tomto případě a vlastně manipulovat, nebo dokonce vytvářet takovéhle prostředí pro volby v České republice, které budou potom napadnutelné, lidi ztratí důvěru v demokracii a tak dále, to znamená, to skutečně není žádoucí. A není to zdaleka jenom můj názor, samozřejmě, proto jsem tady se opíral, celou dobu se tady opírám o citáty jiných lidí.
Masaryk uvádí, že alkohol celkově člověka otupuje. A to už bude poslední odstavec na toto téma. Ale myslím, že jsou to zajímavé citáty, které možná mnozí z vás neznali. Masaryk uvádí, že alkohol celkově člověka otupuje a bere mu jeho přirozenou vitalitu. Poukazuje především na špatnost takzvaného alkoholového přátelství, kdy se přátelé potkávají v hospodě, aby spolu popili a pohovořili. Přátelství je pro Masaryka vztah duše k duši a tohoto souznění nedosáhneme s alkoholem v krvi, míní Masaryk. Masaryk upozorňuje na to, že k běžným zvyklostem doby patří situace, kdy se spolu přátelé shledávají za účelem popíjení alkoholu. Takové setkání se podle Masaryka mění v povrchní konverzaci lidí, kteří si nemají co hlubšího sdělit a pouze spolu zabíjejí čas. Alkohol jim vytváří iluzi kvalitní... (s pousmáním) alkohol jim vytváří iluzi kvalitní konverzace a dobře stráveného času. Masaryk je přesvědčen, že chceme-li pěstovat humanitní ideály a etiku lidstva, je nutné, abychom byli střízliví a alkohol si navždy odepřeli. Masaryk sám byl abstinentem, alkoholu se celoživotně vzdal po smrti své matky v roce 1887. Takže k tomuhle jenom úsměvně a pozitivně dodám, že až se budeme odkazovat na Masaryka a na jeho odkaz, tak vidíte, že ten odkaz je poměrně široký.
Pojďme se podívat na to a pojďme se vrátit teď víc k demokracii, protože je to o těch korespondenčních volbách, je to o tom, že vy chcete měnit volební systém v České republice, takže to zasahujete přímo na solar demokracii v České republice, a velice riskantním a z našeho pohledu samozřejmě nepřípustným způsobem. Jak jsme již vícekrát zmiňovali, tak Masaryk často ve svých spisech mluví o propojení demokracie, mravnosti a humanity, principy se vzájemně obohacují a doplňují. Proto bychom nyní měli vysvětlit, co pojem humanita znamená.
Houška píše, že synonymně by se humanita dala nahradit slovy lidskost, člověčenství, její význam však zahrnuje i laskavost, vlídnost a snášenlivost. Obecně se dá říci, že pojem humanita vždy vyjadřuje chování příkladné, prospěšné a potěšující, které vždy odporuje zlu. Masaryk není zdaleka prvním myslitelem, který začal pojem humanita užívat. V literatuře se s pojmem humanita setkáváme již o 400 let dříve u Petra Chelčického, který v návaznosti na Husův odkaz volal po návratu k prvotnímu křesťanství. Chelčický byl absolutním odpůrcem jakékoliv války, dokonce i té obranné a spravedlivé, plně se hlásil k učení Ježíše.
Jinak je pozoruhodný jenom takový detail, protože právě v Chelčického ulici, která je pojmenována po Petru Chelčickém, já jsem začal chodit do první třídy tady v Praze, je to na Olšanském náměstí v Praze 3. A do mateřské školy, to jsem chodil tedy v Lidické ulici na Floře, tady na Praze 3, takže to bylo - ale je to kousek všechno, je to - že jsme bydleli v Jičínské 37, což je ta ulice od Flory dolů na Olšanské náměstí, tam nebyla ani sprcha v tom bytě, takže jsme se umývali v lavoru. Ale je to zajímavé, že právě v té Chelčického ulici, tam já jsem chodil do první třídy, ta základka je tam samozřejmě dodnes, ale potom jenom chvilku jsem chodil, protože pak už jsem byl tedy odejit do dětského domova, a to už bylo, pak už jsem byl v dětském domově v Krásném Dvoře u Podbořan, ten je tam dodnes taky u Žatce. Ale tak byla to ta moje první základka, byla zrovna v Chelčického ulici. ***
