(16.10 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
A já tady celou dobu, celou dobu, co jsem v politice, vyzývám k tomu, abychom řešili problém exekucí, lichvářů a nastavili ten systém tak, aby - samozřejmě dluhy se mají vracet, to je jasné, ale systém musí být nastaven tak, aby ten, kdo prostě má vůli pracovat, tak aby se do toho života mohl zpátky vrátit. A je to velký problém. Zřejmě to tenkrát za Masaryka nebylo, i když lichvář a prostituce, jak se říká, jsou dvě nejstarší řemesla na světě, takže určitě lichváři byli, ale zřejmě to nebyl tak velký rozměr. A musím říci, že samozřejmě tady ten problém je trošku širší v současné době, a musím říci, že v tuto chvíli plnou odpovědnost za neřešení tohoto problému, tím mám na mysli problém těchhle exekucí, dluhových pastí nese samozřejmě Fialova vláda. Plně úplně. A tady leží ode mě už i z minulého volební období, jsem to navrhoval, i toto volební období to ode mě leží, leží tady ve Sněmovně náš návrh SPD na zestátnění exekutorů. Mimo jiné. My prosazujeme zestátnění exekutorů, protože prostě z exekucí by neměl být byznys. A protože se ukázalo, že ten exekuční byznys je takový, a to já mluvím s exekutory, chodí za mnou i do kanceláře, znám několik, hovoříme o těch problémech samozřejmě, já je samozřejmě nabádám taky k tomu humánnímu přístupu, nicméně samozřejmě postupují nějakým způsobem v souladu s těmi zákony. Já ty informace mám z obou stran, z obou stran ty informace mám, a jsou to velké exekutorské úřady, opravdu, i ty, co patří mezi největší, protože chci slyšet ty informace, jak to je. A oni přestože znají moje názory na tuhletu věc, tak samozřejmě i ty informace i k nějaké diskusi dojde, když se potkáme.
A musím říct, že mě i v tomhle strašně zklamala Fialova vládní pětikoalice, v té asociálnosti a v tom, jak jste úplně odtržení od reality, protože zdaleka ne všechny sebevraždy jsou, že je to nějaký blázen nebo že je to nějakého psychického rázu. Ale spousta toho je právě, že jsou to nešťastní lidé, jsou to lidé v zoufalé situaci, do které je uvedl špatně nastavený systém v České republice, právě za to má plnou odpovědnost vláda, samozřejmě. Já neříkám za to, že se někdo to, ale za nastavení toho systému. To ne že bych takhle dával přímou odpovědnost někomu tady, to ne, ale ten systém, že je nastaven tak, že lidi potom cítí beznaděj, že i slušní lidi, co chodí do práce, nedokážou se potom vrátit do života a vypořádat se vůbec s tou situací, kterou tady nastavila vaše vláda, že nemají peníze. A tohleto si myslím, že je fakt špatně.
Pojďme dál, pojďme dál. Ale teď se tady bavíme o korespondenční volbě a já se tady bavím o těchhletěch věcech.
Kromě humanity a mravnosti prosazoval Masaryk často i realismus. Proto nyní uvedu, jak Masaryk realismus pojímá. Jiří Brabec tvrdí, že Masarykův realismus má dva filozofické kořeny. Tím prvním je pozitivismus Augusta Comta, druhým Platonova metafyzika. Pod vlivem Platonovy filozofie pojímá Masaryk demokracii a humanitu jako ideje, které jsou věčné, božské a nejsou nijak závislé na historickém vývoji. Jejich neustálá přítomnost v dějinách zapříčiňuje to, že my dějinám dáváme nějaký smysl. Měli bychom tento smysl dešifrovat a svým jednáním napomoci k uskutečnění tohoto smyslu.
Masaryk tvrdí, že ideje demokracie a humanity jsou nejhlubší podstatou lidství. Kromě toho Masarykův realismus navazuje na myšlení Comta a požaduje, aby naše vědění o světě bylo kritické, vědecké, konkrétní a fakty podložené. Naše vědění by nemělo být pouze spekulativní, nepraktické, akademické a omezené. Naopak by mělo být celistvé, rozumové a smyslové zároveň, mělo by vycházet z naší zkušenosti. Masaryk píše, že realismus bojuje proti přehnanému historismu, protože národu neprospívá opěvovat vlastní dějiny a zapomenout přitom usilovat o ovlivňování naší přítomnosti.
Koukám, že se venku setmělo mezitím. Kolik je? Aha.
Masaryk píše - ovlivňování naší přítomnosti a budoucnosti. Realismus nechce, aby česká historie stavěla na rukopisech, jejichž pravdivost není nijak vědecky prokázána. Národní identita musí být budována na pravdě. Pokud pravdivost rukopisů není prokazatelná, pak je musíme odmítnout a vycházet pouze z těch historických pramenů, které jsou reálné a vědecky podložené. Nemůžeme ospravedlňovat historické lži pod záminkou národního prospěchu, říká Masaryk. Masarykův realismus je bojem za pravdu. A tak jako je demokracie nemyslitelná bez humanity a mravnosti, tak potřebuje demokracie i realismus.
Václav Sobotka píše, že by bylo chybou domnívat se, že Masaryk byl proti studiu českých dějin. On sám se studiu české historie věnoval několik let. Pouze odmítal studium historie falešné a přílišné lpění na historii vůbec. Sobotka píše, že Masaryk pouze chce, aby se studium české historie zlepšilo. Abychom zkoumali takovou minulost, která pokračuje přítomností. To znamená především zachytit v minulosti a přítomnosti smysl našeho života. Sobotka dodává, že z toho pro Masaryka vyplývá volba, kdy se každý Čech musí rozhodnout, zdali je pro myšlenku českou, tedy pro návaznost na reformaci, anebo se ztotožňuje s myšlenkou Rakouska, tedy s protireformací.
Před první světovou válkou Masaryk formuloval politický program České strany lidové neboli realistické strany, kterou založil v roce 1900. V realistickém programu Masaryk mluví o novém státoprávním uspořádání Rakouska Uherska, ve kterém by každý národ mohl rozhodovat ve vnitřní politice samostatně a v té vnější, zahraniční, by vystupoval jako součást Rakouska-Uherska. Monarchie by tak byla rozdělena do jednotlivých self governmentů, což by fakticky odpovídalo federativnímu státnímu uspořádání - federativnímu státnímu zřízení, pardon. Ve svém programu se Masaryk odkazuje již na Palackého ideu českého státu v rakousko-uherské monarchii, se kterou se ztotožňuje. Dodává, že každý Čech by se měl zajímat o osud monarchie, protože je to i jeho osud. Občané by měli pracovat na prosperitě země. Pro tyto a podobné názory byl Masaryk neoblíbený a často kritizovaný. Někteří čeští politikové ho často obviňovali z rakušanství, což jen dokazuje jejich hluboké nepochopení Masarykových myšlenek a úmyslů.
Jak jsme již výše uvedli, realismus odmítá přehnaný historismus. Stejně tak se staví do pozice k Palackého výkladu dějin jako dějinného sporu Čechů a Němců. V tom Masaryk spatřuje malost a píše, že náš národ se vyvíjel samostatně, pozitivně, aktivně v ideálu humanity.
Samozřejmě idea federalismu, toho federativního státního zřízení, to samozřejmě opět už nabralo v současné realitě, kdy jsme v Evropské unii, nabralo to jiné konsekvence, jinou realitu. A samozřejmě v okamžiku, že nám tady diktuje Evropská unie 80 % legislativy a přímo nám diktuje na sílu, a Fialova vládní koalice to servilně odsouhlasila, abychom přijímali v rámci migračního paktu EU - no servilně, vlastizrádně to odsouhlasila - že máme přijímat africké a islámské migranty nebo platit drahou pokutu, a pakliže, to už jsem tady rozebíral asi před dvěma měsíci, ten migrační pakt EU, ty lži, co tady předváděl ministr vnitra Rakušan ze STAN, že to neobsahuje kvóty, no samozřejmě to obsahuje kvóty, vždyť jsem to tady celé vysvětloval, že jo, že v případě, že se nebude moct, že budou nadmíru státy přistupovat k placení toho výpalného, pokuty 20 000 eur, 500 000 korun za odmítnutého migranta, a vedení EU zjistí, že se ty státy z toho chtějí vyplácet a nikoliv část států přijímat, tak dochází ke druhému kolu řízení a pak už se přikážou ti migranti povinně. Povinně se pak přikážou v té druhé fázi. Povinně a na základě kvót pro každou zemi podle velikosti té země, jestli si pamatuju dobře. ***
