(16.50 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)

Přitom my na ty země vůbec nemáme vliv, na jejich hospodaření, tam jsou jiné vlády. My nemáme vůbec žádný vliv na jejich státní rozpočet. To je, jako kdyby nějaký soused ve vaší ulici nebo ve vašem baráku, to není ani soused, ob deset baráků, ještě možná někde v sousední ulici, ve městě, ani ne v ulici, vám zaklepal na dveře a řekl, heleďte, on si napůjčoval, nemá peníze, tak tady za něj podepište ten dluh, že budete spoluodpovědný za ten dluh. Bude to člověk, kterého jste v životě neviděl, ani neumíte jeho jazyk a já nevím co. Pak vám zaklepe na dveře exekutor a řekne, hele, plaťte za něj, a vy byste řekl, počkejte, vždyť já ho vůbec neznám. Něco jste mi tady dali podepsat, ode mě beze mě, a já za něj budu platit na úkor rodiny, všeho?

Co to předvádíte? Spíš co si to vůbec dovolujete, s takovými návrhy přicházet, které poškozují Českou republiku a naše občany? Drtivá většina občanů nechce euro a my prosazujeme referendum. Pakliže vaše škodlivá vláda skončí, tak to téma referendum nebude úplně potřeba, ale udělal bych ho stejně, protože ten tlak je tady pořád. Takže referendum. My prosazujeme referendum o přijetí nebo nepřijetí eura a samozřejmě i o dalších otázkách. Samozřejmě také ukončit vaši vládu, která jde proti zájmům českých občanů. Vy chcete euro v České republice, Fialova vládní pětikoalice. My ho nechceme. Nechceme nikdy euro! To je zásadní rozdíl mezi programem SPD a vaší Fialovou vládní pětikoalicí. Je potřeba určitě tyhlety věci si tady připomenout, protože jestli si myslíte, že tahleta debata zapadne - nezapadne. A nezapadne ani v předvolební kampani. To už je příští rok. Nezapadne to. Vy jste euro a přijímání migrantů do České republiky, migrační pakt. To jste vy. My jsme proti přijímání takovýchhle migrantů, proti přijímání nelegálních migrantů, a jsme proti euru. Tak to je. Demokratické by bylo, abychom na to vyhlásili referendum, na migranty i na to euro. My to chceme. SPD to prosazuje. Proč se toho bojíte? Proč to nechcete? Proč to děláte proti vůli lidí? Protože víte, že lidi to nechtějí, ale to je vám ukradené. Takže to je Fialova vládní pětikoalice. To je opravdu úplně otřesné, co se tady za vás děje.

Teď se posuneme dál. Podle Masaryka je humanita smyslem a cílem našeho národního snažení. Otázkou však zůstává, jakými prostředky docílíme toho, aby se náš malý národ udržel v konkurenci velkých národů. Ano, to už jsme tady probírali.

Jinak jsem dostal informaci - ale to je taky v pořádku - že stejně končíme ve 21 hodin. Ne, až v půlnoci se končí, že jo? Takže jsem získal další čas, chápu to dobře? Já jsem myslel, že je to do 19 hodin, tak jsem si říkal, že něco uspěchám nebo si ještě přehodím stránky. Takže do půlnoci je to nějak odsouhlasené, jo? Není? No tak do kolika je dnešní schůze tedy? (Odpověď ze sálu, že jednání bude do 21 hodin.) Do 21. hodiny je dnešní schůze, jo, jasně. Tak já se nebudu zdržovat a budu pokračovat. Takže pojďme na to.

Pro potřebu vysvětlení smyslu našich dějin... Takže koukám, že už mluvím skoro osm hodin. To nejsem normálně ani v polovině. To asi mluvím pomaleji, než jsem tedy čekal. No dobře. Ani na WC se mi nechce, to jsem se nějak naprogramoval, nechápu to. (Smích a potlesk v sále.) Alespoň je vidět, jak jsem zapálený pro to téma, že jo?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zezadu kontroluji, že je všechno v pořádku. (Potlesk a smích v sále.)

 

Poslanec Tomio Okamura: No tak že jste to vy, pane Havlíčku, tak... vás já mám rád.

Takže pro potřebu vysvětlení smyslu našich dějin se Masaryk v České otázce věnuje naší minulosti a dodává, že právě historie je učitelkou života, avšak upozorňuje, že hlavní učitelkou života je sama přítomnost, život teď a tady. Přílišné hloubání v historii by totiž podle něho mohlo ohrozit naši přítomnost a budoucnost. Masaryk tvrdí, že národu neprospějeme, pokud budeme zkoumat pouze naši historii. Je nutné, abychom se zacílili i na rozvoj věd přírodních a sociálních, k čemuž je potřeba věnovat se studiu zahraničních autorů, kteří se již nad podobnými problémy zamýšleli. Masaryk shledává, že prvním Čechem, který se aktivně zasluhoval o přítomnost, byl Karel Havlíček Borovský. Kollár koncept humanity převzal od německého filozofa Johanna Herdera.

Mimochodem, když jsem mluvil minule, tak to jsem mluvil tuším 7 hodin 7 minut, že jo? Říkali, že je to 10 minut do světového rekordu, že jo? Jo, jo, tak to je, teď už je to přes, tak jsem zvědavý, jestli to tak bude. To se musíme podívat. Ale já jsem ještě neskončil, takže dobrý. Nechci říkat, protože ten první byl Fidel Castro, tuším že psali, že? Tak s ním bych se nechtěl zase tak srovnávat. Ale jedeme dál. Mám toho na srdci ještě hodně.

Takže v Masarykových myšlenkách týkajících se humanity jako smyslu českých dějin nastává určitý posun v jeho díle Jan Hus, vydaném roku 1896. Masaryk píše, že podstatou českých dějin je náboženský ideál bratrský, který vznikl v období reformace a jehož převzali první čeští buditelé Dobrovský a Kollár. Oni sami byli kněžími, Dobrovský katolickým a Kollár evangelickým, a oba usilovali o duchovní pokrok a svobodu.

Podle Masaryka je humanita podstatou reformačních snah obrozeneckého úsilí a vysvětluje, že humanita je jen jiné slovo pro bratrství. Masaryk je přesvědčen, že česká humanita má svůj ideový základ v reformaci, nikoliv ve Velké francouzské revoluci. Tvrdí, že podstata české humanity je náboženská. Zatímco v České otázce je smyslem českých dějin humanita, v Janu Husovi Masaryk upřesňuje, že se jedná o humanitu náboženskou. Smysl českých dějin je pak dán dvojím poměrem - vztahem bližního k bližnímu a vztahem bližního k Bohu.

Po vydání Masarykova díla Česká otázka v roce 1885 se v českých zemích otevřela diskuse nad smyslem našich dějin. Nejvýraznějším Masarykovým kritikem byl Josef Pekař, který problematice věnoval spis Masarykova česká filozofie, který byl publikován v roce 1912. Pekař již v úvodu své práce píše, že cílem stati je pokus o kritický historický rozbor Masarykovy filozofie dějin. Ten text už je z roku 1912, ano. Pekař vytýká Masarykovi nedostatečné a neurčité vysvětlení pojmu humanita a nesouhlasí se ztotožněním humanity české reformace s humanitou národního obrození, které od sebe dělí několik století. Pekař píše, že rozdíl mezi středověkým a obrozeneckým pojetím člověka a národa je nepřekonatelný. Dávat do přímé souvislosti snahy národního obrození s českou reformací se jeví Pekařovi jako dostatečně nepodložený argument.

Masaryk do čela obrozeneckých snah postavil Dobrovského, který svou prací údajně navázal na reformační odkaz, což Pekař zcela zavrhuje. Píše, že se Dobrovský ve svých dílech o Janu Husovi a husitech skoro nezmiňuje. Jediné, co ho na Husovi zajímá, je jeho zdokonalení českého jazyka. Dobrovský se vyjadřuje pochvalně o období let 1520 až 1620, které označil za zlatý věk české literatury. Jiná spojitost mezi Dobrovským a českou reformací však podle Pekaře neexistuje. Pekař píše, že kdyby si Dobrovský a Jungmann historicky cenili dobu husitskou, nemuseli by Hanka, Linda a Svoboda na počátku 19. století padělat rukopisy, aby měl český národ být na co hrdý. Podobně vidí situaci i u ostatních obrozenců mladší generace, Šafaříka a Kollára, jejichž díla romanticky propagují slovanství, nikoli však reformaci. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP