(0.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Martin Kukla a jeho faktická poznámka. Prosím.
Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já si dovolím v krátkosti vaším prostřednictvím také zareagovat na pana poslance Koláře. Současný stav, který máme v České republice, žádnou nedůvěru obyvatel - současné volby a současný systém - nevyvolávají, ale ba naopak právě ta zaváděná korespondenční volba tu nedůvěru vyvolávat bude. Můžeme se podívat do zahraničí. A to riziko je poměrně velké. Podívejme se do Rakouska. Bylo tady dneska o tom mnoho řečeno, že například právě díky korespondenční volbě tam vyhrál těsně jiný kandidát. Podívejme se do Francie, kdy byla korespondenční volba částečně v roce 1975 zrušena. Podívejme se do Ameriky, kdy se de facto stoupenci Bidenovy strany chlubí tím, že nějakým způsobem ty volby ovlivnili.
A teď se vrátím do České republiky a vrátím se na Vysočinu a na poslední krajské volby, a když vzpomenu, jak tam kandidovala strana TOP 09 pod nějakou pseudostranou, myslím si, že to byla Pro TOP Vysočinu, ale byla to de facto strana TOP 09, tak oni se do zastupitelstva nedostali. A víte, proč se tam nedostali? Chyběl jim jeden hlas. Oni to zpochybnili u soudu, dali to k soudu. Tím pádem my jsme museli ve funkci ještě měsíc pokračovat, než to ten soud prošetřil, a ten jeden hlas jim nenašli. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Marie Pošarové. Prosím.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Když to tak shrnu, tak tady se házely statisíce, kolik je voličů v zahraničí, a dodneška jsme se nic nedozvěděli. Víte, já budu trošičku taková jízlivá. A vrhá to na mě dojem, že těch voličů bude tolik, aby pětidemolice vlastně řeknu vyhrála. Opravdu, pokud se mnou nebudete souhlasit, tak si myslím, že pokud tvrdíte, že jste demokratičtí, tak vám nebude vadit, když se tento zákon přijme až od roku 2026, aby se ukázalo a vypilovaly i různé detaily, pochybnosti a eliminovala se rizika. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Lubomír Brož, připraví se pan poslanec Hubert Lang s řádnou přihláškou. Máte slovo.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegyně a kolegové, věnujeme se sněmovnímu tisku 596, poslaneckému návrhu zákona. Ještě než přednesu své plánované vystoupení, tak bych se jenom zmínil k tomu, k takové té důležité věci, on se to tady pan ministr Rakušan pokusil vysvětlit, a to je to, jestli poslanecký návrh, nebo běžný vládní návrh. On to samozřejmě obsáhle vysvětloval, ale faktem je, že kdyby to šlo tou klasickou cestou, tak jsme si dokázali opravdu ušetřit spoustu těchhle otázek, nejasností a dalších věcí, já na to mám zaměřeno i vystoupení, kde se hodně budu věnovat ústavněprávním principům a dalším věcem, a to by se třeba dokázalo odbourat.
A potom mi ještě nedá (ne)reagovat na jednu věc, vaším prostřednictvím. Poslankyně Eva Decroix, která když mluvila o té čtvrté generaci, tak řekla zcela jednoznačně: to jsou ti, které potřebujeme oslovit. Potřebujeme je oslovit? Opravdu? To nám něco přináší, České republice? Tam evidentně z toho - vy se divíte, že to kritizujeme, a veřejnost to vnímá, že vy je potřebujete oslovit, protože potřebujete voliče, ne že se masy Čechů žijících v zahraničí hlásí o to, že chtějí volit, ale vy je chcete oslovit, a zřejmě je připravena už nějaká kampaň a další věc na tohleto. Takže to jsem chtěl zmínit. To považuju za velmi důležitou věc.
Já se budu věnovat svému vystoupení a mám ho rozděleno do čtyř takových kapitol. Jednak jsou to obecné ústavněprávní zásady volebního práva v České republice, potom jsou to mezinárodněprávní principy volebního práva, potom to bude kapitola k jednotlivým ústavněprávním principům výkonu volebního práva a jako čtvrté budou další problematické aspekty právě projednávaného návrhu zákona. Říkám, je to hodně zaměřené na to právo, na ústavu, na Listinu základních práv a svobod, proto mám hodně citací, aby bylo opravdu vidět, že to není něco, co bych si vymýšlel, ale co opravdu vychází z těch podkladů právních.
Právo na politickou participaci, když začnu tím tématem - obecnými ústavněprávními zásadami volebního práva v České republice - tak právo na politickou participaci, tedy právo podílet se na správě veřejných věcí, je úzce spojeno s principem suverenity lidu. Česká republika je v čl. 1 ústavy definována jako demokratický právní stát, na což navazuje ustanovení čl. 2 ústavy, podle nějž je lid zdrojem veškeré státní moci. Z obou deklarovaných základů právního řádu České republiky plyne, že občané České republiky mají právo podílet se na výkonu této státní moci. Činí tak zejména prostřednictvím výkonu svého volebního práva. Hlavní ústavněprávní zásady volebního práva v České republice jsou všeobecnost, rovnost přímost, tajnost a požadavek svobodného hlasování ve volbách, jež je prosté jakéhokoliv nátlaku. Je to citace.
Tyto základní principy nalezneme na řadě míst v Ústavě České republiky, zejména v příslušných ustanoveních hlavy první, druhé, třetí a sedmé ústavy a v Listině základních práv a svobod. Jedná se především o následující ustanovení, abych je definoval přesně, a to je v ústavě čl. 18, kdy se říká: Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle zásad poměrného zastoupení. Druhá část: Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle zásad většinového systému. A čl. 20: Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon. V čl. 56: Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Listina základních práv a svobod v čl. 21 říká: Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo, nebo svobodnou volbou svých zástupců. Za druhé, volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. Za třetí, volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. A za čtvrté, občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
V kapitole dvě se jedná o mezinárodněprávní principy volebního práva a tady je řečeno, že obdobné základní principy výkonu volebního práva nalezneme i v mezinárodněprávních dokumentech, kterými je samozřejmě Česká republika vázána. Například je to v čl. 21 Všeobecné deklarace lidských práv, která stanoví, že za prvé každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců; za druhé, každý má právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země; za třetí, základem vládní moci, tudíž vůle lidu, tato vůle má být vyjádřena pravidelně konanými a správně prováděnými volbami na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem zabezpečujícím svobodu hlasování. ***
