(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Čas prosím. Už to bylo dvakrát 10 minut. (Poslanec Síla: Tak děkuji za pozornost.) Děkuji. A já poprosím dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Drahoslav Ryba. Máte slovo.
Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo, pane předsedající. Včera tady moje ctěná kolegyně Táňa Malá, vaším prostřednictvím, měla svůj proslov a bohužel nemohla ho dokončit, protože jí došel čas. Já jsem se s ním seznámil, a protože si myslím, že to nejzásadnější vlastně nezaznělo, tak nejdříve si dovolím dokončit ten její a potom přejdu k tomu svému.
Takže korespondenční hlasování má bezesporu nejen rozměr právní a legislativně technický, ale rovněž i politický. Na tomto místě si dovolím tvrdit, že rozměr politický již v tuto chvíli značně převažuje jiné dimenze problematiky korespondenčního hlasování. Je totiž nepochybné, že současná parlamentní většina pojala zavedení korespondenčního hlasování jako způsob zajištění si výhody při těsných výsledcích voleb v systému poměrného zastoupení, zejména tedy voleb do Poslanecké sněmovny, který tyto volby charakterizuje. Na základě mnoha jiných konaných voleb lze konstatovat, že Češi v zahraničí představují politicky jasně vyhraněné voličstvo, které odmítá levici a jednoznačně podporuje progresivismus s neoliberalismem, a z této teze zjevně urputná snaha vládní koalice o prosazení korespondenčního hlasování vychází.
Samotná korespondenční volba může být důsledkem nátlaku a manipulace. Nevíme, za jakých okolností byl hlas vložen do obálky a odeslán. Může být porušena její anonymita, je totiž technicky možné spojit hlasovací lístek s voličem. Zároveň se otevírají také netušené možnosti kreativního sčítání, které jsou na úrovni volebních okrsků omezeny už tím, že příliš zmanipulovaný výsledek by upoutal pozornost. Nelze také přehlédnout, že například ve Francii šlo korespondenčně hlasovat do roku 1975, kdy to bylo kvůli podvodům zrušeno. Rozhodně jde o hodně nebezpečnou hru, jejímž výsledkem může být devalvace českého funkčního volebního systému, jak upozorňuje politolog Stanislav Balík. Jako nejzávažnější se tak jednoznačně jeví ohrožení dvou základních principů, na kterých stojí základ volebního systému, kterými jsou svoboda a tajnost voleb a výkonu volebního práva jako takového. Pokud na tyto principy takto snadno rezignujeme, ohrozíme tím základy demokracie.
Musím zmínit, že způsob, jakým je veden legislativní proces v této otázce, je vrcholem zákonodárného inženýrství. Navrhuje se novelizovat zákon o správě voleb, který však také ještě neprošel legislativním procesem. Vše navíc korunováno částí sedmou, která má nabýt účinnosti dříve než zákon o správě voleb, který má být účinný od 1. ledna 2026, ale 11 paragrafů v části sedmé má nabýt účinnosti již 1. 1. 2025, aby mohlo být použito korespondenční hlasování již v nejbližších volbách do Poslanecké sněmovny. Tomu se tedy říká přehledné právo! Účelovost tohoto postupu je zcela očividná. Kdy se dočkáme situace, kdy se dočkáme situace, že vyhláška ministerstva bude jako prováděcí právní předpis vydána dříve, než bude účinný zákon, k jehož provedení má být vydána.
Toliko tedy k projevu paní poslankyně Malé. A já bych se rovněž chtěl vyjádřit k této problematice.
Ve vystoupení paní poslankyně Potůčkové, prostřednictvím pana předsedajícího, předsedy Michálka, opět prostřednictvím pana předsedajícího, a paní předsedkyně Sněmovny Pekarové Adamové, prostřednictvím pana předsedajícího, zaznívaly důvody, proč je nutné zavést korespondenční volby ze zahraničí. Jak chcete zrovnoprávnit naše občany žijící dlouhodobě v zahraničí a umožnit jim volit? Kromě toho, že si myslím, že naše občany trápí úplně jiné problémy, jako je znehodnocení jejich úspor, obrovská drahota, pokles reálných příjmů a další a další problémy, tak si rozhodně nemyslím, že vaše úmysly jsou takto čisté. Bohužel nevěřím vám ani já, a co je důležitější, ani občané.
Důvody, proč chcete zavést korespondenční volbu, jsou zajisté zcela jiné. Průzkumy veřejného mínění jasně a opakovaně ukazují masovou nespokojenost veřejnosti s vládnutím vaší pětikoalice. Vyjadřuje to i nejnižší důvěra ve vládu. Rovněž volební průzkumy potvrzují převahu opozice nad vládní koalicí v současných politických preferencích českých občanů. Vaše koalice není schopná získat vyšší přízeň domácích voličů, protože nejste schopni změnit svoji neúspěšnou politiku, která zemi přivedla k největšímu pádu životní úrovně v Evropě, rekordní inflaci, absurdním cenám energií a hospodářské recesi. Proto jste se upnuli k myšlence, že vás u moci udrží krajané ze zahraničí, kteří u nás nežijí, a proto nemají negativní zkušenost s vládnutím vaší koalice. Což samozřejmě má v sobě nějaké ratio. To je pravý důvod, proč tady dnes a zřejmě i některé příští dny budeme sedět místo toho, abychom se věnovali skutečným problémům našich spoluobčanů.
Zavedení korespondenční volby pro občany žijící v zahraničí má ale dle mého názoru řadu problémů, a to jak v oblasti souladu s naší ústavou, kdy řada právníků, a i právníků zabývajících se ústavním právem, má k tomu velké výhrady. Neříkám, že všichni, ale je jich opravdu dost. Při vzdálené volbě není technicky možné zajistit tajné volby. Mimochodem není pravda, co tady říkal pan předseda Michálek, vaším prostřednictvím, pane předsedající, že ani dnes to není možné, protože i dnes mu může dát například doma někdo do obálky vybraný lístek. Ale jaksi zapomněl, že orazítkovanou obálku dostává volič až ve volební místnosti a může si konečně říct i o celou novou sadu volebních lístků a pak si do ní vloží za plentou to, co chce. Mají být rovněž rovné. Každý hlas hlasuje jen jednou. A přímé, že za voliče nemůže hlasovat nikdo jiný. Při osobním hlasování může být za plentou jen jeden člověk a před hlasováním se musí prokázat dokladem s fotkou. Těžko na vás může vyvíjet nátlak třeba zaměstnavatel nebo příbuzný. S hlasováním na dálku je nátlak daleko snazší a hůře prokazatelný. Korespondenční hlasování by úplně zbytečně vneslo riziko podvodu do důvěryhodnosti výsledků voleb a ovlivnilo volební účast jen pro vybraný segment voličů.
Naši občané v zahraničí právo volit už dávno mají a využívají ho. Zvýšení jejich komfortu za ten hazard rozhodně nestojí. Náš volební systém je dlouhodobě odzkoušený, a proto ho není třeba měnit. Schválením korespondenční volby občanů žijících v zahraničí naopak zakládáme nerovnost mezi těmito občany a občany, kteří žijí v České republice, a je to zřejmě první krok k zavedení korespondenčního a možná výhledově i internetového způsobu hlasování i pro občany žijící v České republice. Takzvaná metoda per partes. Potom už riziko možných podvodů bude tak veliké, že o nějakých demokratických volbách nebude moci být vůbec řeč.
Největší problém současného návrhu korespondenčního hlasování ale vidím v tom, že občané ztratí víru v demokratičnost a neovlivnitelnost našich voleb. Už jen možnost, že by k podvodům při volbách mohlo dojít, znamená ztrátu důvěry občanů ve volební systém. A v tom vidím i ohrožení demokracie České republiky. Nemyslím si to jen já, ale i spousta odborníků. Měl jsem tady připravenu řadu názorů, ať už od Jiřího Weigela, nebo Petra Nečase, bývalého premiéra České republiky, Aleše Gerlocha, právníka, emeritního děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy, které v této chvíli přeskočím, abych se vešel snad do těch deseti minut a dal tak možnost vystoupit i dalším a nechám si to na případné druhé vystoupení, pokud k němu tedy vůbec dojde.
Přesto ale jedno zmíním a to je výrok Petra Fialy z listopadu 2020: Pro demokracii je důležitá důvěra lidí a taky přijetí porážky jako legální a legitimní. Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování. ***
