(12.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku pana poslance Brázdila. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Reagují nejenom na předřečníka, ale celkově na tu rozpravu. Kolegyně, kolegové, všichni se shodneme na tom, že asi, ač je Praha velká dědina, nezná problematiku třeba v Bruntále. Proto v komunálních volbách, tam se nevolí z Prahy, dělají si to tam ti lidé, znají se. Když je to kraj, tak zase vlastně zůstává ten člověk a volí ty lidi, když je to do Sněmovny, v tom kraji. Jak bude znát člověk nějakého - a teď se chci dotknout preferenčních hlasů, víte, já jsem se do Sněmovny dostal třikrát, vždy na preferenční hlasy, nikdy to nebylo tak, že mně to tam hodí, ale oni museli přemýšlet a někoho zakroužkovat. A vy si myslíte, že člověk na konci světa - koneckonců ani nebude vědět, až teď asi ke konci, že bude volit třeba do kraje toho či onoho, který se vylosuje. Oni pravděpodobně ani preferenčně už volit nebudou. Kolega Marek Benda kývá, že ne, vím, že měl podobný problém, že se sem dostal na základě - až na poslední chvíli na preferenční hlasy. Já jsem taky třikrát na preferenční hlasy a jsem za to rád těm lidem. Není tam kolize, není to něco - v podstatě ty preferenční hlasy jakoby už nebudou ti lidi dělat? Nebudou znát - jak může znát někdo z Opavy někoho z Libereckého kraje, když vyrůstal třeba na Slovácku? Dávám to imaginárně. Prosím, přemýšlel někdo o tom, že vlastně to je konec těch preferenčních hlasů? Nebo to bude jenom takové, já nevím, kdybyste mi to někdo vysvětlili. Myslím si, že to máme dobře zařízeno, a dokonce já bych byl ale pro to, nezlobte se, ale zrušit. Lidé, kteří opustí republiku, ano, mají se dobře, ale jestli chceš volit, ovlivňovat náš stát, musíš si sem přijet a něco o něm vědět.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Sadovský. Než dorazí k řečnickému pultu ohlašuji omluvu, pan poslanec Kolovratník se od 17 hodin omlouvá z pracovních důvodů.

Pan poslanec.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, projednáváme tady jeden z nejdůležitějších zákonů, který koalice nastavila. Když byla volební kampaň, zaznělo ze stran nejrůznějších politických subjektů mnoho slibů, které pár dnů po volbách se zbortily jak domky z karet. Porušují je dokonce i vaši vlastní koaliční smlouvy poslanci, zvolení poslanci této země, a především vaši voliči na půl roku prostě vysublimují. V této souvislosti si dovolím vzpomenout, když mě volal jeden význačný historik po hlasování o důvěře vládě a ptal se mě: Tak co, přežili? A já říkám, přežili. A on mi říká, aniž by chtěl někoho urazit: Nic si z toho nedělej, vzpomeň si na historii, medúzy bez mozků přežily 350 milionů let.

Ano, máte ve většině ve Sněmovně většinu, tak si to prostě prosadíte. Ale já bych chtěl ještě jednou, i když to padlo už několikrát, před tímto nápadem důrazně varovat. Je pravda, a nijak to nezakrývám, že i předchozí vláda to měla v programovém prohlášení. Dokonce tím návrhem se zabývalo i Ministerstvo spravedlnosti. A ty důvody, ty největší důvody jsou natolik zásadní, že se od toho nápadu upustilo. Vy ho teď vrátíte v podstatě do hry, protože máte pohodlnou většinu a pravděpodobně, jak už bylo naznačeno, to projde.

Ale pojďme si říct ta rizika, co uvádělo Ministerstvo vnitra, rizika korespondenčního hlasování. Na druhé straně s sebou zavedení korespondenčního hlasování přináší též některá rizika. Nejpodstatnějším z nich je nemožnost zajistit ústavně garantovanou tajnost, protože volič provádí hlasování v takzvaném nekontrolovatelném prostředí mimo volební místnost. Není proto možné garantovat, že nehlasuje pod nátlakem jiné osoby nebo že se nejedná o kupčení s hlasy, a tedy že hlasování probíhá svobodně a tajně. Toto riziko lze výrazně omezit pouze tím, že korespondenční hlasování je umožněno jen vybrané skupině voličů, zatímco v případě univerzálního zavedení riziko významně roste. - Podotýkám, že cituji z toho, co uváděla minulá vláda.

Další riziko představuje přeprava listovní zásilky, jejíž doručování není pod kontrolou státních orgánů ani voliče, ale je zcela jistě závislé na soukromoprávních subjektech. Tím dochází k narušení bezprostřednosti hlasování, což lze považovat za ústavní problém spočívající v realizaci volebního práva. Realizace volebního práva jako takového bude vystavena nahodilosti doručování listovní zásilky držitelem poštovní licence. O České poště snad ani nechci mluvit. To je stav v demokratickém právním státě obhajitelný pouze vyvážením jinými zájmy podstatnými pro výkon volebního práva. Korespondenční hlasování s sebou přináší jako doplňková forma hlasování zvýšené finanční náklady, zvýšení administrativní zátěže pro volební orgány.

Zavedení korespondenčního hlasování se s přihlédnutím k výše uvedeným přínosům a rizikům a jejich vyvažování jeví jako nejschůdnější ve vztahu k voličům žijícím dlouhodobě v zahraničí a zapsaným ve zvláštních seznamech voličů na zastupitelských úřadech. Tím se na jedné straně uspokojí dlouhodobé požadavky těchto voličů a zároveň zůstanou nízká rizika spojená s tímto způsobem hlasování, a to zejména nejzávažnější riziko, a to je kupčení s hlasy. Právě to představuje natolik významné riziko pro zajištění regulérnosti voleb, že Ministerstvo vnitra se nepřiklání k zavedení korespondenčního hlasování. Takový postoj nezakládá ani nerovný přístup k voličům, neboť se jedná o eliminaci stávajícího znevýhodnění této voličské skupiny ve volebním procesu, která je spojená s pobytem v zahraničí. I tento způsob hlasování s sebou nese jisté riziko kupčení s hlasy za předpokladu, že volič bude chtít zákonnou úpravu obejít tím, že požádá o korespondenční hlasování, ačkoliv se ve skutečnosti bude nacházet na území České republiky. To riziko je ovšem sníženo požadavkem zápisu do zvláštního seznamu voličů.

Korespondenční hlasování ze zahraničí lze efektivně zavést u voleb, které jsou v současnosti, a je možno v zahraničí volit, tedy do voleb do Poslanecké sněmovny, u volby prezidenta a dále do voleb do Evropského parlamentu, kde je podobně jako u volby prezidenta volební obvod celé území České republiky. Pro volby do Evropského parlamentu by tím pádem současně musela být možnost volit v zahraničí nově zavedena, a to v češtině obvyklého prezenčního hlasování. A pozor, v případě druhého kola volby prezidenta by bylo hlasování korespondenčně možné pouze za předpokladu, že by voličům byla před prvním kolem současně doručena i kompletní sada hlasovacích lístků pro kolo druhé.

Z okruhu voleb umožňujících korespondenční hlasování není důvodné vyjmout ani předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Ústava v čl. 17 odst. 2 však stanoví, že předčasné volby se musí konat do 60 dnů po jejím rozpuštění. Zavedení korespondenčního hlasování ovšem vyžaduje časové rozpětí pro volební proces aspoň 90 dnů od vyhlášení voleb do jejich konání. Korespondenční hlasování v těchto volbách by tedy vyžadovalo novelu ústavy.

Ve volbách do zastupitelstev krajů a obci je aktivní i pasivní volební právo podmíněno trvalým pobytem voliče v obci, přičemž voliči žijící dlouhodobě v zahraničí často nemají trvalý pobyt na území České republiky nebo nejsou s daným územím nadále trvale spjati. Umožnění korespondenční volby tomuto okruhu voličů v uvedených volbách se proto nejeví důvodné, navíc zejména ve volbách do zastupitelstev obcí by to bylo technicky nerealizovatelné.

Koaliční radě se předkládá k rozhodnutí otázka, zda vůbec zavést korespondenční hlasování, a pokud ano, zda je vymezit toliko pro voliče v zahraničí a v jakých volbách to umožnit. Otázky, které k tomu byly jakoby vzneseny:

Komu má být korespondenční hlasování umožněno? Voličům zapsaným ve zvláštních seznamech voličů v zahraničí, voličům na území České republiky, které tíží překážky výkonu volebního práva například v podobě hospitalizace, výkonu trestů odnětí svobody. A tato varianta obnáší razantní zásah do lhůt volebního procesu. Všem voličům tato varianta obnáší vysoké riziko pro důvěryhodnost výsledků voleb. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP