(18.40 hodin)
(pokračuje Michael Kohajda)

Ústavně-právní výbor se usnesl, že

"(I.) doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila;

(II.) doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tuto změnu a doplněk: v části první se za novelizační bod 3 vkládá nový novelizační bod 4, který zní: ,4. V § 17 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou: Ministerstvo spravedlnosti vede seznam probačních programů, do kterého zapisuje probační programy poskytované Probační a mediační službou a po schválení ministrem spravedlnosti i jiné probační programy‘, následující novelizační body se přečíslují;

III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny;

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavně-právního výboru;

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Krátce bych seznámil vážené kolegy s odůvodněním tohoto pozměňovacího návrhu, který do ústavně-právního výboru předložila paní kolegyně poslankyně Taťána Malá a který si ústavně-právní výbor osvojil. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže vymezuje probační programy jako programy sloužící k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, které směřují k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které by bylo v rozporu se zákonem, k podpoře jeho vhodného sociálního zázemí a k urovnání vztahů mezi ním a poškozeným. Zejména se jedná o programy sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutické programy, programy vzdělávací, rekvalifikační a podobné. Toto ustanovení nicméně uvádí jako procesní podmínku, aby mohl být probační program uložen mladistvému jako výchovné opatření i zapsání do seznamu probačních programů vedeného Ministerstvem spravedlnosti, a to po schválení ministrem spravedlnosti. Schválení ministrem předchází, byť nejde o zákonný požadavek, akreditační řízení na Ministerstvu spravedlnosti, kde se ověřuje kvalita probačních programů, což je nezbytné pro udělení dotace na probační program.

Uvedené ustanovení tak míří na probační programy poskytované neziskovým sektorem, kdy schválení ministrem má za cíl garantovat kvalitu zapsaného probačního programu, kterou soudce nebo v přípravném řízení státní zástupce ukládající výchovné opatření spočívající v povinnosti podrobit se probačnímu programu nemusí zkoumat. Vedle probačních programů poskytovaných neziskovým sektorem ale existují také probační programy poskytované Probační a mediační službou, kdy zabezpečování a poskytování probačních programů je jedním ze základních okruhů činnosti Probační a mediační služby, které vykonává na základě zákona. Tyto programy přitom musí vycházet z pravidel pro tvorbu probačních programů a ze standardů probační a mediační činnosti, jejichž standard je tudíž zaručen a jejichž kvalita nemusí být stvrzována souhlasem ministra spravedlnosti. S ohledem na stávající znění § 17 zákona o soudnictví ve věcech mládeže proto tyto programy do seznamu probačních programů zapisovány nejsou. Navrhované doplnění § 17 zákona o soudnictví ve věcech mládeže staví najisto, že mladistvému je možné uložit jako výchovné opatření i probační program realizovaný Probační a mediační službou a odstraňuje tak určitý rozpor mezi zněním zákona o soudnictví ve věcech mládeže a zněním zákona o Probační a mediační službě. Zároveň zajišťuje, že soudce a v přípravném řízení státní zástupce bude mít k dispozici kompletní a aktuální seznam těchto programů na rozdíl od dnešního stavu, kdy centrální seznam probačních programů zahrnuje pouze programy realizované neziskovým sektorem, a ne programy realizované Probační a mediační službou.

Toto ke krátkému odůvodnění pozměňovacího návrhu, který si osvojil ústavně-právní výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím nikdo nehlásí. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa. Není tomu tak. Obecnou rozpravu tedy končím.

Zájem o závěrečná slova evidentně není. (Ministr Blažek odchází ze sálu.)

Ještě otevírám podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se do podrobné rozpravy nehlásí také žádný poslanec, a končím tedy i podrobnou rozpravu.

Žádný návrh na vrácení zákona či zkrácení lhůt nebyl podán, čili končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji panu ministrovi i zpravodaji za spolupráci. Končím tedy projednávání sněmovního tisku 540, respektive jeho druhého čtení.

 

Dalším bodem našeho programu je

 

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb.,
o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 564/ - druhé čtení

Z pověření vlády nám návrh zákona uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona o Státním fondu podpory investic a pozměňovací návrhy podané k tomuto původnímu návrhu.

Cílem novely jsou tři zásadní tematické okruhy. První je odstranění nedostatku právní úpravy, zejména nahrazení nařízení vlády, kterým se Fondu stanovují podmínky, za nichž může být poskytnuta podpora, tedy jiným právním aktem. Druhá věc je zjednodušení a zpřehlednění oblastí, do kterých směřuje podpora, a třetí, vlastně pilíř toho návrhu původního, bylo využívání informačního systému Fondu při administraci programu podpory, tedy nasazení té digitální části.

Já bych si dovolil více přiblížit uvedené změny. Hlavním cílem je odstranění nevhodné formy stanovení podmínek podpory. Na to opakovaně upozorňovala Legislativní rada vlády. Nedostatek, který tomu byl vytýkán, spočíval v tom, že v § 9 odst. 1 stávající správní úpravy musely být podmínky, za nichž Fond poskytuje podporu, stanoveny vždy nařízením vlády, tedy právním předpisem, který je však určen toliko jedinému subjektu, tedy Fondu. Materiálně tedy nejde o obecně závazný právní předpis, ale spíše o jakýsi příkaz Fondu, za jakých podmínek má vyhlašovat výzvy k podání žádosti o poskytnutí podpory a uzavírat smlouvy s příjemcem takové podpory. Pro žadatele jsou podmínky, za nichž mohou získat podporu, stanoveny výzvou, kterou vyhlašuje Fond, přičemž závaznými se stanou až v okamžiku, kdy jejich splnění zavážou uzavřením smlouvy o poskytnutí podpory. Nově se tedy navrhuje, aby podmínky, za nichž může být podpora Fondem poskytována, byly schvalovány samotným výborem Fondu, kdy rozhodnutí Fondu bude následně ještě podléhat souhlasu vlády. Podmínky pro poskytnutí podpory bude nadále připravovat Ministerstvo pro místní rozvoj, výboru Fondu je bude ke schválení pak předkládat ministr a současně nové řešení umožní vyšší flexibilitu Fondu a operativnější řešení aktuálních potřeb.

Návrh dále opravuje oblasti, do nichž směřuje poskytování prostředků Fondu. Cílem nové úpravy je vymezit oblasti podpory obecně, nikoliv kauzaisticky, jako tomu bylo doposud. Oblasti podpory jsou tedy nově rozčleněny do osmi okruhů. U některých tematických okruhů jsou ještě vymezeny i specifické činnosti.

Třetím pilířem, o kterém jsem hovořil, a je to důležitou změnou, je úprava informačního systému Fondu, který Fond využívá k administraci programů včetně doručování písemností žadatelům o podporu a příjemcům podpory. Zapojení informačního systému do příjmů žádostí usnadní a zrychlí proces administrace žádostí a zároveň sníží administrativní náročnost nejen na straně Fondu jako toho, kdo poskytuje ty programy, ale především na straně žadatele. Navrhované změny právní úpravy převážně technického charakteru, jejichž cílem je zjednodušit a urychlit přípravu programu podpory a administraci žádosti o podporu a dále také umožnit širší zapojení Fondu v podobě nového zaměření podpory a možností financování.

Já bych si ještě dovolil ve svém úvodním slově se stručně vyjádřit k pozměňovacím návrhům, které schválil výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. K materiálu byly na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj předloženy celkem tři pozměňovací návrhy, které výbor schválil a jejichž cílem je za prvé rozšíření příjmů Fondu o návratnou finanční výpomoc, aby mohl Fond realizovat podporu výstavby dostupného bydlení z Národního plánu obnovy, potom zakotvení pojmu dostupné nájemní bydlení v českém právním řádu včetně úprav, které se týkají výstavby domů pro dostupné nájemní bydlení, a za třetí aktualizace seznamu zrušovaných ustanovení a oprava zřejmých nejasností. Smyslem původně mnou podaného pozměňovacího návrhu, který jsme připravovali ve spolupráci s dalšími subjekty, je rozšíření příjmů Fondu o návratnou finanční výpomoc, aby Fond mohl realizovat programy, které se realizují v rámci Národního plánu obnovy. Současné znění zákona o Státním fondu podpory investic neobsahuje možnost přijmout a splácet návratnou finanční výpomoc, a bylo tedy nutné je doplnit. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP