(11.50 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)

Dostáváme se k bodu

 

121.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou
a Brazilskou federativní republikou o leteckých službách,
podepsaná v Rijádu dne 5. prosince 2023
/sněmovní tisk 624/ - prvé čtení

Předložený návrh uvede ministr dopravy Martin Kupka, kterého dnes zastupuje paní ministryně Langšádlová. Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou nebyly až dosud v oblasti civilního letectví upraveny žádnou dvoustrannou mezinárodní smlouvou. Možnost sjednat takovou dohodu se opětovně naskytla po neúspěšném jednání o takzvané jednotné letecké dohodě mezi Evropskou unií a Brazílií a od roku 2018 byly obnoveny kontakty mezi leteckými úřady obou států s cílem sjednat dvoustrannou leteckou dohodu mezi Českou republikou a Brazílií. Ta má vzhledem ke svému významnému přepravnímu trhu potenciál pro pravidelný i nepravidelný provoz včetně nabídky nepřímého spojení na letech do České republiky.

Letecká dohoda upravuje standardní podmínky pro výkon obchodní letecké dopravy mezi smluvními stranami, jako je rozsah přepravních práv, vyjednání povolení leteckým dopravcům smluvních stran, obchodní spolupráce leteckých dopravců, například v rámci společného označování linek, spolupráce v oblasti provozní bezpečnosti a ochrany letectví před protiprávními činy a podobně.

Sjednání a provádění dohody nemá dopad na výdaje státního rozpočtu.

Dovoluji si tímto požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Tomáš Kohoutek. Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, Brazilská federativní republika je největším státem Latinské Ameriky s celkovou rozlohou přes 1,5 milionu kilometrů čtverečních, jehož populace čítá přibližně 218 milionů obyvatel. Diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Brazílií jsou zajišťovány prostřednictvím velvyslanectví České republiky v Brazílii, včetně honorárních konzulátů v dalších osmi brazilských městech.

Pro mezinárodní obchodní leteckou dopravu se využívají zejména letiště Sao Paulo a Rio de Janeiro, ze kterých provozuje pravidelné lety mezi Brazílií a Evropou místní LATAM Airlines Brasil i významní evropští dopravci. Dalšími významnými regionálními dopravci v Brazílii jsou GOL, Linhas Aéras a Azulin Aéras Brasileiras. Všichni tři výše zmínění dopravci mají v Brazílii tržní podíl více než 90 %.

Vzhledem k velikosti a významu brazilského přepravního trhu projevila česká strana zájem na úpravě vzájemných vztahů v této oblasti již v roce 2010. Jednání následně probíhala písemnou formou a jednalo se na základě v té době aktuálního brazilského vzorového textu letecké dohody. Následně se podařilo během přímého jednání leteckých úřadů v prosinci 2021 v rámci mezinárodní akce ICAN 2021 finalizovat text letecké dohody na expertní úrovni. Výsledkem je předkládaný text dohody mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou o leteckých službách.

Vláda České republiky souhlasila se sjednáním této dohody svým usnesením ze dne 14. července 2022. Dohoda vytváří právní rámec pro výkon letecké dopravy mezi stranami a měla by poskytnout dostatečnou míru flexibility pro letecké dopravce obou stran při současném zachování důležitých ustanovení, například o provozování bezpečnosti či ochraně letectví před protiprávními činy.

Dohoda je sjednána v českém, portugalském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglický text. Provádění této dohody bude zajišťováno prostřednictvím Ministerstva dopravy a Úřadu pro civilní letectví, které budou spolupracovat v případě potřeby s ostatními zúčastněnými rezorty.

Dohoda má v České republice charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle čl. 49 písm. a) a e) Ústavy České republiky.

Jako zpravodaj tohoto tisku vás žádám o jeho podporu a přikázání zahraničnímu výboru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku ani z místa. Končím obecnou rozpravu.

Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, přihlášeno 151 poslankyň a poslanců, pro 109, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

 

Otevírám bod

 

122.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací úmluva Mezinárodní organizace práce č. 191
o bezpečném a zdravém pracovním prostředí (následné změny) z roku 2023
a k informaci Změny z roku 2022 k Úmluvě o práci na moři z roku 2006,
doporučení Mezinárodní organizace práce č. 207 o bezpečném
a zdravém pracovním prostředí (následné změny) z roku 2023,
a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 208 o kvalitní učňovské přípravě
z roku 2023 spolu se stanoviskem vlády k nim
/sněmovní tisk 635/ - prvé čtení

Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, pan Marian Jurečka. Prosím pana ministra, aby se ujal slova. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já si dovolím uvést tento sněmovní tisk 635, jak už byl zmíněn, který je na základě čl. 19 Ústavy Mezinárodní organizace práce předkládán tady k projednání na půdě Parlamentu. Stanovuje nám to také povinnost, abychom tuto novou úmluvu a doporučení Mezinárodní organizace práce, a to včetně svého stanoviska, k tomuto projednali.

Smyslem tohoto závazku je především informovat zákonodárce o aktuálním vývoji mezinárodního práva v oblasti práce a sociálních věcí. V rámci materiálu jsou tedy předkládány úmluva číslo 191 a související doprovodné doporučení číslo 207, zařazení principu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mezi základní lidskoprávní zásady Mezinárodní organizace práce z roku 2023, dále doporučení číslo 208 k učňovské přípravě z roku 2023 a změny k úmluvě o práci na moři z roku 2022.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci byla v roce 2022 zařazena jakožto významná součást práva na život na politické úrovni v rámci Mezinárodní organizace práce mezi základní zásady a práva při práci, a to také za silné podpory Evropské unie. Toto politické rozhodnutí je převedeno do právní roviny úmluvou číslo 191 a doporučením číslo 207 tím, že výslovně doplňují oblast BOZP do seznamu uvedených zásad v textech dříve přijatých úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce, vedle zákazu diskriminace, zákazu nucené práce, zákazu dětské práce a ochrany svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání.

Protože Česká republika je již nyní vázána nejvýznamnějšími úmluvami Mezinárodní organizace práce, které se týkají BOZP, a poněvadž úmluva číslo 191 nepřináší žádné nové věcné závazky, jde skutečně o procesní normu, která pouze formálně upravuje zmínky o základních zásadách a právech při práci, předkládá vláda návrh na ratifikaci této úmluvy. Tímto krokem Česká republika potvrdí svou lidskoprávní hodnotovou orientaci a přihlásí se k celosvětovému úsilí o zlepšování pracovních podmínek, jež patří mezi dlouhodobé cíle Mezinárodní organizace práce.

Druhý dokument, doporučení číslo 208, se týká podmínek, za nichž by měla být vykonávána profesní příprava. Ta může přispět ke zlepšování situace na trhu práce i k rozvoji ekonomiky za předpokladu, že podporuje získávání a rozvoj znalostí, reflektující změny na trhu práce. Ty vyplývají z digitalizace a přechodu k nízkouhlíkové ekonomice. Přijaté doporučení klade důraz na ochranu učňů a spolupráci všech relevantních aktérů. Má tak potenciál přinést prospěch nejen učňům, ale i hostitelským podnikům a společnosti jako celku. O tom svědčí také skutečnost, že jeho přijetí podpořili zástupci českých sociálních partnerů. Proto vláda uložila, aby rezorty práce a školství k uvedenému doporučení přihlížely v rámci svých kompetencí. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP