(12.40 hodin)
(pokračuje Jarmila Levko)

"Rozpočtový výbor projednal tento tisk na své 36. schůzi dne 18. října 2023 a přijal usnesení pod číslem 281, se kterým vás nyní seznámím. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

I. bere na vědomí Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financů za září 2023;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí v září 2023;

III. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu", což jsem právě učinila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko, a poprosím vás, abyste se v podrobné rozpravě odkázala na usnesení, které jste přečetla. Já vám děkuji.

Zahajuji všeobecnou rozpravu a ptám se předsedy Národní rozpočtové rady, pana Mojmíra Hampla, zda si přeje vystoupit? Prosím, máte slovo.

 

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl:/b>: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hezké odpoledne. Dovolte mi, abych vás za Národní rozpočtovou radu seznámil s klíčovými body z naší Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, z této zprávy, kterou dostáváte každý rok a kterou jste si jako zákonodárci objednali dostávat každý rok od Národní rozpočtové rady právě v zákoně o rozpočtové odpovědnosti z roku 2017. Z našeho pohledu - a říkám to vážně - je to nejvýznamnější zpráva, kterou každý rok vydáváme, a jsme rádi, že vám ji můžeme každý rok představit a seznámit vás s jejími hlavními závěry.

Za prvé tedy děkuji za věcné a velmi kultivované projednání té zprávy v rozpočtovém výboru. Jak bylo řečeno, probírali jsme ji velmi, velmi detailně. Teď na plénu určitě není čas procházet všechny detaily, tak já bych se soustředil jenom na těch pár základních bodů. Protože díky tomu časovému zpoždění samozřejmě projednáváme zprávu za rok 2022, čili ne za loňský, ale už za předloňský rok. Tu za loňský rok vám doručíme, a zase rozpočtovému výboru, o prázdninách.

Pokud to mám shrnout za nás jako za NRR, rok 2022 byl rokem, kdy veřejné finance dospěly na určitou křižovatku. Schodek hospodaření vládních institucí nebo širokého veřejného sektoru se sice oproti roku 2021 snížil z těch v roce 2021 zaznamenaných minus 5,1 % na konečné minus 3,2 %. Mluvíme o tom kritériu maastrichtském, mezinárodně srovnatelném, o číslu, ve kterém se skutečně můžeme porovnávat s ostatními zeměmi v rámci Evropské unie. A jak víte nebo jste zaznamenali, ten výsledek za rok 2022 byl nakonec lepší, než očekávala vláda, o 0,4 lepší, než očekávala vláda, a to zejména proto, protože jsme zažili rekordně velký výnos daně z příjmu právnických osob, tak rekordní, že byl myslím překvapivý prakticky pro všechny, těch dodatečných 40 miliard korun. Prosím, byl to výnos za ten rok, ve kterém řada lidí z nefinančních podniků říkala, že to bude nejtěžší rok v dějinách od poslední velké finanční krize. Takže ten výnos daně z příjmu právnických osob pomohl snížit deficit na 3,2 %, ale i tak nadále překračoval hranici danou jedním z maastrichtských kritérií a i tak strukturální schodek, který poklesl, byl daleko přes 2 % - 2,7 % HDP. Hluboko se nacházel nad úrovní, kterou považujeme za bezpečnou a dlouhodobě udržitelnou, koneckonců nad úrovní, kterou jste opět vy jako zákonodárci stanovili jako bezpečnou v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tam je řečeno, že za normálních časů by to mělo být maximálně minus 1 % HDP.

Příčin přetrvávající nerovnováhy je řada. Probírali jsme je opakovaně, nebudu je procházet. Jak jsem říkal, nepůjdeme do toho detailu. Naše konstatování je pouze to, že pokud se díváme na rok 2022, bylo jasné a je jasné, že rovnováhu českým veřejným financím nevrátí pouze cyklický ekonomický vývoj, cyklický růst, ale že bude nutné udělat nějaké zásahy na straně exekutivy. Pokud bychom postupovali v nastoupené trajektorii bez jakýchkoliv změn, metodou autopilota - letíme dál a na knipl se nesahá, tak by naše veřejné finance v horizontu padesáti let - v té zprávě uvidíte, že i v horizontu kratším - by se dostaly do situace, kdy už by ta prostá nerovnováha jednoduchým přizpůsobením nebyla řešitelná, nebyla by napravitelná.

V tom nejhorším scénáři, v takzvané projekci, kdy by se neměnilo nic, by dluh veřejných sektorů, veřejných institucí překonal hranici dluhové brzdy ještě před koncem dekády a ve scénáři bez jakýchkoliv změn by atakoval hranici 100 % k dluhu k HDP ještě během čtyřicátých let tohoto století. Přemohl by nás demograficky efekt stárnutí a s tím související odcházení populačně silných ročníků Husákových dětí do důchodu - koneckonců já jsem jedno z Husákových dětí. Národní rozpočtová rada proto uvítala, že vláda na konci roku 2022 se odhodlala začít připravovat konsolidaci veřejných financí. Představila, schválila konsolidační balíček v roce 2023 a o jeho dopadech, o jeho vlivu na ekonomiku a na stav veřejných financí budeme mluvit v té zprávě, o které jsem mluvil, která právě bude popisovat rok loňský.

Za sebe říkám, že bychom si sice uměli představit ambicióznější sadu opatření, ale pokud si jako zástupce rozpočtové rady mám vybrat mezi ničím a alespoň něčím, vždycky si vyberu alespoň něco a je to jasná volba, u které není pochyb, co je lepší.

My jsme se pokoušeli vloni odhadnout dopad konsolidačních opatření na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Výsledky opět uvidíte v naší zprávě a uvidíte, že vliv konsolidačních opatření na dlouhodobou udržitelnost není úplně malý - i z hlediska nárazu na dluhovou brzdu, i z hlediska velikosti veřejného dluhu k HDP v třicátých, čtyřicátých a padesátých letech. Ale upřímně řečeno za sebe říkám, že to, co je naprosto zásadní a možná zásadnější než konsolidační balíček ještě pro ten dlouhodobý vývoj, který máme na starosti nebo máme nad ním dohlížet, je úprava penzijního systému. Konsolidační balíček je prostě takové to rychlé tahání za ruční brzdu, řešení krátkého horizontu. Úpravy důchodového systému jsou ty změny, které umožňují dostat veřejné finance na udržitelnou trajektorii právě v horizontu čtyřicátých a padesátých let, které jsou klíčové.

Já mám předposlední poznámku. Občas to vypadá, že jsou nějaká jednoduchá, rychlá řešení v oblasti veřejných rozpočtů - obávám se, že nejsou. Chci konstatovat za nás - a je to jeden ze závěrů té zprávy - že jenom pouhým taháním za ruční brzdu, tím jedním, se ten dlouhodobý problém neřeší. Bude nutné v konsolidaci pokračovat i v budoucnu, ať už to tempo bude jakékoliv. Koneckonců, pokračování té konsolidace je dnes namalováno i v konsolidačním balíčku, jsou tam přesně dány shody, které sahají i za horizont tohoto volebního období. To jednoduché zatažení za ruční brzdu nestačí, pokud se za a) buď nezmění dramaticky demografická situace v této zemi, a rychle, což se nezmění nebo je to nepravděpodobné, nebo pokud (b) ekonomika nezmění svoji základní konstrukční rychlost, prostě pokud se nezmění potenciální růst ekonomiky, to znamená její strukturální charakteristiky. A tam si odpovězte sami na to, jak je to pravděpodobné.

Tyhle dvě věci by samozřejmě umožňovaly financovat veřejné výdaje bez rizik, o kterých mluvíme, ale znovu, je velká otázka, jak je to pravděpodobné. Rozpočtová rada proto apeluje na současnou, ale i všechny prospektivní budoucí vlády, aby se držely pravidel rozpočtové odpovědnosti vepsaných do zákona a vnímaly stabilitu veřejných rozpočtů jako významnou hodnotu pro fungování této země. Když to řeknu jako vlastenec: Neexistuje žádné opravdové a skutečné suverenity v žádné zemi bez kontroly nad vlastní peněženkou, v tomto případě bez kontroly nad peněženkou erární. Děkuju za pozornost. ***