(12.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Do rozpravy se přihlásil pan Patrik Nacher a poté paní poslankyně Štefanová.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, mně pan ministr spravedlnosti avizoval, že tady nebude, protože ještě prezentuje předchozí schválení redefinice znásilnění, takže já tady budu popisovat to, o čem teď tady za chvilku budeme hlasovat, to je ten zákon o hromadných žalobách neboli o hromadném občanském řízení. Předpokládám, pan ministr mezitím dorazí.

Nejprve popíšu, co my tady teď máme, v jaké podobě, a pak bych si dovolil mluvit o třech pozměňovacích návrzích a poprosit vás o buď jejich podporu, nebo o přehodnocení té podpory.

Za prvé tedy je potřeba říci, že návrh, který my tady máme, je opravdu minimalistický jak z hlediska toho, v jakých oblastech lze žalovat hromadně v České republice, tedy my tady máme jenom spotřebitelské spory. Jsou země, kde to není vůbec omezeno nebo kde to je omezeno méně. Já mám i takovou tabulku krásnou, kdyby to někoho zajímalo. Spotřebitelské spory jsou jenom na Slovensku, ve Španělsku, a tedy i u nás, ale to je jenom jedna výseč. Ta druhá výseč je, kdo může být žalobcem. Žalobcem můžou být jenom zapsané neziskové spotřebitelské organizace zapsané u MPO, Ministerstva průmyslu a obchodu. Zase je to velmi úzce vymezeno. Jsou země, kde to může být poškozený člen skupiny, neziskové organizace, kombinace, asociace a tak dále a tak dále. Potom ten třetí parametr, jestli opt-in, opt-out. U nás je čistý opt-in. Vy víte, že já jsem na straně spotřebitelů vždy, ale zároveň jsem pro, aby spotřebitelé něco pro to aktivně dělali, neseděli doma na kavalci, a kde jim jakoby něco spadne, tak tam u toho budou. Jedinou výjimku jsem měl u bagatelní škody, u bagatelní částky do 1 500, tenhleten návrh jsem nakonec nenačetl, nepřihlásil jsem se k němu, byť ho v systému najdete. Ale máte země, kde máte opt-in, opt-out kombinace nebo kde máte jenom opt-out. Jinými slovy, náš návrh nebo vládní návrh, který sem doputoval, je nejvíc restriktivní, evidentně, měřitelně, porovnatelně, zleva - zprava. Doufám, že kolegové uznají, že se tomu věnuji dost dlouhou dobu. Koneckonců jsem asi jediný poslanec, který se účastnil takového sporu, který by spadal pod hromadné žaloby při vymáhání bankovních poplatků. Věnoval jsem se tomu i mimo politiku, mimo Poslaneckou sněmovnu. Máme to skutečně nejvíc restriktivní.

Do určité míry tomu rozumím, protože u nás se spousta věcí může zneužívat nebo nadužívat, hrozily tady šikanózní žaloby a podobně. Nicméně dámy a pánové, vážení kolegové, to už teď tak, jak je to vybrakované, fakt nehrozí. Návrh, který tady před sebou máte, je skutečně vykostěný úplně maximálně. Ty pozměňovací návrhy, o kterých budeme za pár minut hlasovat, rozhodnou o tom, jestli to bude vykostěné ještě víc, anebo aspoň trošičku ty hromadné žaloby budou fungovat. Ten princip přece je, že ty hromadné žaloby mají pomoct všem. Mají pomoct poškozeným klientům, spotřebitelům, aby ve sporech, které jsou totožného nebo podobného charakteru, se spojili. Typicky jsou to formulářové smlouvy, bankovnictví, pojišťovnictví, operátoři, dodavatelé energií, tam máte prostě nějakou smlouvu, ta přece všichni víme, že není individuální, že každý má nějaké své podmínky - ne, ta je unifikovaná, univerzální, a když tam dojde k nějakému problému, je přece v pořádku, že se to spojí, zkoncentruje do jednoho sporu, a ne že každý zvlášť se bude soudit, takže to pomáhá spotřebitelům. Ale díky tomu to pomůže i státu, odbřemení to soudy, sníží to náklady. Na konci toho to pomůže za mě i poctivým podnikatelům, poctivým firmám, které to nezkouší na spotřebitele, na klienty nějakými třeba vymyšlenými poplatky, něčím, co není v sazebníku, a tak dále a tak dále. Takže proto moc nerozumím té obavě, která kolem toho byla. Já jsem se účastnil snad deseti kulatých stolů k hromadným žalobám za posledních pět let a skutečně na začátku byl ten návrh postavený na opt-out a na principu toho, jak to známe z Ameriky, možná z nějakých filmů amerických, ale to tady už dávno není. Jak jsem řekl, je to posunuté do podoby nejvíce restriktivní záležitosti.

A teď jaké jsou tam pozměňovací návrhy a jaké jsou klíčové věci, kde bych já vás poprosil o podporu? První je odměna. Já jsem na začátku řekl, že to je omezeno pouze pro spotřebitelské organizace, ale ty spotřebitelské organizace potřebuji mít nějaké finanční zázemí. Jak víte, tak konzistentně za jejich finanční zázemí bojuju, například při zvýšení rozpočtu ze strany MPO pro spotřebitelské organizace - představte si pod tím třeba takový dTest typicky - které tento rok dostávají méně než loni a než v těch dřívějších letech, a v momentě, kdy ony nebudou mít to finanční zázemí, nebudou organizovat ty hromadné žaloby. Vzhledem k tomu, že podle zákona to nemůže udělat nikdo jiný, budeme mít v zákoně něco, co se potom uplatnit nedá. Já jsem rád, že vzhledem k tomu, že jsem o tom hovořil od prvního čtení, jsem vyprovokoval, že jeden pozměňovací návrh ze strany vládních poslanců rozšiřuje tu odměnu z 0 až 5 % na 0 až 16. Ve svém pozměňovacím návrhu s kolegyní Zuzanou Ožanovou navrhujeme 0 až 25 %, ale určitě budu hlasovat i pro těch 0 až 16.

Tady bych chtěl avizovat, že bych poprosil o změnu procedury, jestli mě kolegové poslouchají (Dívá se vpravo.) - aby se hlasovalo o obou návrzích, protože tak, jak je to navrženo - a chtěl by se zeptat legislativy, jestli to je v pořádku, když se bude hlasovat o tom návrhu 0 až 16 %, a tudíž ten můj pozměňovací návrh 0 až 25 % je nehlasovatelný, což si myslím, že je nepochopení, protože já taky budu hlasovat pro 0 až 16, furt je to lepší než 0 až 5 %, přesto bych hlasoval i pro těch 0 až 25. To znamená, že to nevylučuje. Tak jestli pak by tady někdo mohl vysvětlit, že (se) to nevylučuje a může se hlasovat o obojím, tudíž pak nebudu navrhovat změnu procedury. Pokud (se) to vylučuje, tak by mě zajímalo jak, jestli by to někdo byl schopen vysvětlit, tak pak budu navrhovat, aby se hlasovalo nejdřív o tom návrhu 0 až 25, což je tuším D1, jestli si vzpomínám. Takže to je ta odměna, ale zaplaťpánbu za to, chtěl bych za to poděkovat.

Druhá věc, o které bych se chtěl z těch tří zmínit, je ta povinnost zastoupení advokátem. Dámy a pánové, buďme fér. Jestli jste se zúčastnili jednání kulatých stolů k tomuto tématu nebo mého podvýboru pro ochranu spotřebitele, od všech expertů jste slyšeli, že povinnost být zastoupeni advokátem je navíc, je zbytečná, nedává smysl. Neplatí to jinde, nevím, proč by u hromadných žalob měla spotřebitelská organizace, která má ve svých řadách právníky, kteří denně řeší spotřebitelské spory a podněty, proč by měli být zastoupeni advokátem. Je to jeden z pozměňovacích návrhů, tuším, že to je D2, jestli mi to Zuzana Ožanová potvrdí, a já bych poprosil o podporu - je to tak, D2? (Poslankyně Ožanová: Ano.) - tohoto návrhu. Je to prostě jenom o tom, aby se ty spotřebitelské organizace rozhodly samy. Budou mít advokáta, nebudou? Zvládnou to samy, či nikoliv? A když jsem se ptal dTestu třeba, ten za loňský rok řešil 55 000 podnětů a vedl nějakých asi 900 sporů - 900 sporů! - a má na to právníky. Myslíte si, že potřebují advokáty? Nechme to na nich. Proč to tady nařizujeme? I soudci, kteří se k tomu vyjadřovali a kteří nakonec budou řešit ty hromadné žaloby, vám na těch kulatých stolech řekli, že to fakt je zbytečné. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP