(15.30 hodin)
(pokračuje Karel Tureček)
Ještě horší situace je z hlediska přehledu ukazatelů finančního plnění ZIFu, kdy v běžných výdajích propad výdajů ZIFu oproti schválenému rozpočtu je pouze na úrovni skutečného plnění 60 %.
Vážený pane ministře, můžete nám tedy přiblížit strukturu použití nespotřebovaných nároků v roce 2024 (Předsedající: Čas!) v kapitole Ministerstva zemědělství? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: DěkujI. Nyní má slovo pan ministr zemědělství Marek Výborný. Prosím.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, děkuji za váš dotaz.
Skutečně, závěrečný účet tady mám k dispozici a byl přesně tak, jak nám ukládá zákon, předložen zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny v celé kapitole 329 Ministerstva zemědělství.
Já jenom krátce shrnu, abychom věděli, o čem se bavíme: celkové příjmy kapitoly byly schváleny ve výši 38,3 miliardy korun. V průběhu roku rozpočtovými opatřeními byly navýšeny o 1,4 miliardy, celkový rozpočet příjmů byl ve skutečnosti splněn na částku 38,3 miliardy korun, tedy 96,7 %. To, že to nebylo na 100 %, je dáno důsledkem časového posunu příjmů z evropských peněz. Celkové výdaje kapitoly schválené ve výši 57,5 miliardy korun, a to je asi to, co vás zajímá, byly v průběhu roku rozpočtovými opatřeními navýšeny o 4,8 miliardy korun. Skutečnost výdajů za rok 2023 činila 57,4 miliardy, čili 92,2 % při čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. Schválený rozpočet běžných výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství za rok 2023 činil 47,4 miliardy a v průběhu roku byl navýšen o 3,6 miliardy. Běžné výdaje byly s využitím nároků z nespotřebovaných výdajů čerpány ve výši 46,1 miliardy korun. K tomu je potřeba připočíst rozpočet kapitálových výdajů kapitoly MZe na rok 2023. Ten činil 10,1 miliardy, v průběhu roku byl navýšen o 1,2 miliardy a kapitálové výdaje tak byly čerpány ve výši 11,3 miliardy korun.
Jako poslanec zemědělského výboru moc dobře víte, že se v průběhu roku podařilo navýšit dvě kapitoly, a to je lesní hospodářství a vodní hospodářství, kde z celkové výše 3 miliardy korun ve vodním hospodářství byly čerpány 4,2 miliardy. V lesním hospodářství z celkové výše 3,1 miliardy byly nakonec čerpány ve výši 4,7 miliardy. Bylo to i díky mimořádnému odvodu z Lesů České republiky, který byl ve stu procent použit právě pro soukromé vlastníky lesů.
Nejvýznamnější položkou rozpočtu byly samozřejmě částky směřované na společnou zemědělskou politiku a také na zemědělské dotace národní. Ty byly skutečně vypláceny prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Tady k tomu byla alokována částka 37,9 miliardy čili podstatná část celého rozpočtu kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, a to včetně tedy podpory Programu rozvoje venkova, téměř 16 miliard korun. Přímé platby 21,5 miliardy, společná organizace trhu 0,8 miliardy, zemědělské národní dotace 2,7 miliardy korun. Tolik tedy čísla.
A jestli jsem správně pochopil váš dotaz, ten směřoval k nevyrovnanosti výdajů. Tak bych skoro předpokládal, pane poslanče, že jako člověk znalý věci, který během své politické dráhy, odborné dráhy působil mimo jiné i jako náměstek ministra zemědělství, se sám dokážete zorientovat v tom, jak se čerpá v kapitole 329. Moc dobře přece víte, že to čerpání není kontinuální, ale záleží také právě na výplatě podpor v rámci společné zemědělské politiky, na tom, kdy se podávají žádosti, kdy se vyplácí. Mimochodem, proto tam není těch 100 %, protože některé ty položky jsou vypláceny až v následujícím rozpočtovém roce, takže se ty prostředky převádí. A přijít s kritikou toho, že na jaře čerpáno, na podzim méně, mně přijde zcela irelevantní. Podstatné je to, kolik celkově do zemědělského sektoru směřovalo, a to, že jsme byli schopni udržet například kapitolu Národní dotace na částce 2,7 miliardy korun, a ta byla také takto čerpána, samozřejmě s výjimkou těch žádostí, které například nesplnily kritéria, podmínky, tak ty logicky samozřejmě vyplaceny býti nemohly. Čili určitě to je otázka na to, proč to nebylo vyrovnané v průběhu celého rozpočtového roku, protože prostě to jsou specifika kapitoly 329, Ministerstvo zemědělství. Garantuju vám, že kdybyste třeba byl ministrem zemědělství vy, tak to bude to samé, a tomu se netřeba divit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a vnímám zájem o doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Tureček: My jsme se úplně, pane ministře, nepochopili. Já se znovu ptám: v evropských penězích, v příjmech to není, protože skutečně podle schváleného rozpočtu z Evropské unie mělo přijít 20,5 miliardy korun, přišlo 19,775 miliardy korun, to je skutečnost k 31. 12. na přímé platby, takže tam ten rozdíl není. Já jenom se ptám na strukturu nespotřebovaných nároků a upozorňuju, že tyto struktury nespotřebovaných nároků, které činily v roce 2023 zhruba 8,7 miliardy korun na společnou zemědělskou politiku - podotýkám, nikoliv na vodní hospodářství a lesní hospodářství, společnou zemědělskou politiku - zřejmě narostly, protože Ministerstvo zemědělství ve skutečnosti oproti schválenému rozpočtu po úpravách, který byl 62,492 milionu korun, vyplatilo pouze 50 miliard 806 milionů. (Předsedající: Čas!) Tam je velký propad skutečně a nárůst nespotřebovaných výdajů. (Předsedající: Čas! Čas, prosím!) V tom je problém.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Požádám dodržování času a nyní prostor pro pana ministra.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju. To, o čem hovoříte, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, znovu říkám, jednak pohybujeme se v rámci celého rozpočtového roku, čili ta diskontinuita je asi nám oběma jasná, a odpověď na váš dotaz je také logická. My jsme v loňském, potažmo ještě i v letošním roce, kdy se dokončuje minulé období společné zemědělské politiky - tím jsou některé ty disproporce, o kterých vy hovoříte, dány. Tím, že jsme zatím v úvodu nové společné zemědělské politiky 2023 až 2027, tak loňský rok - a tady se bavíme o státním závěrečném účtu právě za loňský rok - je ovlivněn situací, kdy dokončujeme a dočerpáváme prostředky za společnou zemědělskou politiku, která byla zahájena ještě za předchozí vaší vlády. Takže my tyto věci dočerpáváme a z toho se vyvíjejí i ty disproporce, o kterých vy hovoříte. Nic jiného za tím není.
Chci zdůraznit, a to je důležité, protože to je jasný vzkaz i směrem k veřejnosti: pokud jde například o kofinancování společné zemědělské politiky, které jsme na rozdíl od předchozího období navýšili už na 65 % - jsme v tom premianty v Evropě, patříme asi ke třetímu nebo čtvrtému státu v rámci Evropské unie, co se týče výše kofinancování druhého pilíře společné zemědělské politiky - tak to jsme naplnili jak v roce loňském, tak, nebo respektive budeme naplňovat v roce letošním, kdy je vyplácen ten první rok. Čili všechny tyto závazky směrem ke kofinancování evropských peněz platí stejně tak, jako jsme vyplatili všechny žádosti v rámci jednotné žádosti společné zemědělské politiky v prvním pilíři. Čili to platí. Skutečně tam, kde nebyla splněna kritéria, podmínky, tak tam ty prostředky i v roce loňském vyplaceny nebyly.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času a nyní přistoupíme k následující interpelaci. Tu přednese pan poslanec Lubomír Brož. Upozorňuji, že pan ministr je omluven.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Moje interpelace směřuje na pana ministra Hladíka, ministra životního prostředí. Vážený pane ministře, na Praze 5 se nachází takzvaná motolská skládka, jedna z problematických skládek v České republice. Náklady na její sanaci se v odhadech pohybují od desítek milionů až po miliardy korun. Počátkem února skládku navštívila předsedkyně výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Jana Krutáková v doprovodu radního Prahy 5 pro veřejný prostor a životní prostředí pana Milana Vrkoče a dle informací pana radního Vrkoče na sociálních sítích přislíbila pomoc při řešení problematické skládky. ***
