(16.10 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
A dále, na co mi nebylo odpovězeno, pro kolik procent obyvatel máme ochranné protiradiační obleky zvané atombordely - omlouvám se za vulgaritu, plynové ochranné masky, osobní dozimetry - kolik máme dekontaminačních zařízení po celém území republiky, včetně vycvičeného personálu a samozřejmě včetně zdravotníků. Já samozřejmě nechci strašit, že za humny číhá jaderný konflikt, nicméně s tím, jak se situace ve světě mění, a i vzhledem k tomu, kolik existuje v našem okolí jaderných elektráren, které by mohly být napadeny nebo tam dojít k havárii, tak si myslím, že (Předsedající: Čas!) ta šance havárie není nulová. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má nyní první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju vám, paní místopředsedkyně. Vaším prostřednictvím, vážený pane poslanče, asi nebudete spokojen ani se všemi mými odpověďmi, nicméně já jsem bedlivě zaznamenával vaše konkrétní dotazy na počty a podobně, a ty jsem samozřejmě ochoten a připraven vám poskytnout písemně. Člověk vždycky si jenom čte dopředu tu otázku a jistě neví, na který konkrétní detail se který poslanec zeptá, proto i doplňující odpovědi tady jsou.
Co se týká obecně naší obrany nebo ochrany před následky jaderné havárie, Česká republika má národní radiační plán. Gestorem pro radiační havárii je Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Ministerstvo vnitra s tímto státním úřadem spolupracuje velmi blízce. Dokonce máme i aktivní nácviky takové události. Není to, že bychom se nepřipravovali. Měli jsme tady ostré zasedání, opravdu nasimulované do posledního detailu, ústředního krizového štábu, které právě simulovalo takovou událost. Asi nebudu úplně specifikovat. Předsedal jsem ústřednímu krizovému štábu a snažili jsme se samozřejmě v té chvíli dojít k veškerým potenciálním slabým místům toho systému. Že se dlouhodobě ukazuje to, že posledních 30 let se občas zapomínalo na tu každodenní přípravu a že tady nějaký deficit máme, ale nejenom my, ale celá Evropská unie, celá Evropa jako taková, to je pravda. Podle mých informací stoprocentní kapacitu kvalitních krytů má v současné době, pokud se nepletu, Finsko a Švýcarsko, ostatní země na tom nejsou tak špatně.
Chtěl bych jenom opravit jeden údaj, který se chybně objevil i ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, kde se uvádělo, že kryty jsou asi pro 3 % obyvatel. My jsme tuhle zprávu dementovali. To číslo je asi 13 %, což v současné době samozřejmě není úplně ideální, na druhou stranu jsou akční plány a postupy, kam se schovávat třeba i mimo to. V hlavním městě, sám víte, že v těch krizových dokumentech je uvedeno metro a podobně. Ne každé město tím disponuje. A tohle jsou určitě věci, kterými se potenciálně zabývat musíme a musíme umět do této oblasti i investovat.
Na druhou stranu ty plány, které jako Česká republika máme, patří i v rámci celoevropských cvičení k těm úplně nejlepším. Jsme v tom nejlepším srovnání s nejvyspělejšími evropskými zeměmi. Následná opatření v ochraně obyvatelstva jsou v gesci Hasičského záchranného sboru. Tedy primárně gestorem pro radiační havárii je Státní úřad pro jadernou bezpečnost, následná aplikační opatření - Hasičský záchranný sbor. Ty věci jsou samozřejmě nacvičovány, trénovány a je potřeba říct, že tohle není něco, co by i v pohledu ústředních krizových orgánů bylo podceňováno. Přesné počty pomůcek, které také navyšujeme, procházíme revizí. I na vládě jsme se bavili, co ve státních hmotných rezervách dlouhodobě je a není, tak to procházíme pravidelně. Mimochodem, pokud se na to podíváme, tak tahle vláda spíše, a když srovnáme stav před dvěma lety a teď, tu situaci někam posouvá oproti tomu, jak tady nějakých 25 let byla neřešena.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku. Má zájem. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo. Přiznám se, že velmi ocením, když nám pošlete ty konkrétní údaje. Jsem mile překvapen, že máme protiatomové kryty pro 13 procent populace, to znamená, že ty kryty budou plně vybavené, protože pokud tam třeba nebude filtroventilační zařízení, tak ten kryt je v podstatě k ničemu. Totéž se týká jídla, pití a hlavně odpadů. Dovedeme si představit, jak by to v takovém krytu vypadalo druhý den, pokud tam nebudou funkční toalety.
A já bych chtěl jenom říct, co mně vadí, kde já vidím ohromnou insuficienci, je v tom, jakým způsobem jsou občané informováni o možných rizicích, protože oni o tom nemají takzvaně, jak bych řekl, ánung, a pokud by k nějaké takové situaci došlo, tak by samozřejmě vypukla panika a já si myslím, že je třeba nějakým způsobem ty lidi i běžné občany na to připravovat a cvičit, a hlavně aby věděli, kam se mají obrátit, kam mají jít. V případě té havárie k tomu může dojít během několika hodin. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas. Děkuji za dodržení času a pan ministr má zájem o odpověď. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Jenom velmi rychle. Tady určitě nejsme ve sporu. Já si skutečně myslím, že ten pohled na to, když jsme zažívali branná cvičení před listopadem, trochu jsme se tomu vysmívali, možná tam byly i kompetence, které to dítě nemusí umět, pobíhali jsme v těch igelitových pytlících a podobně, ale dlužno dodat, že to kyvadlo se potom přehouplo do druhého extrému. To znamená, že na nějakou připravenost na krizové situace jsme méně dbali. Dlouhodobě říkám, jako starosta jsem podporoval a i to máme třeba v našem programu, že připravenost na krizové situace jako součást rámcových vzdělávacích plánů já považuji za důležitou. A přesně jak říkáte, absolutní shoda, eliminace paniky. Není to jenom reakce na takovou událost, o které vy hovoříte, která může být fatální, ale je to reakce na jakoukoliv krizi. Ve chvíli, když zazní siréna, co máme v té chvíli dělat? Ve chvíli, když zažijeme autonehodu, jak se v té chvíli chovat? Jakým způsobem zachovat klid? Jakým způsobem nepanikařit? Jak zavolat pomoc? Jakým způsobem poskytnout první pomoc? To je prostě kompetence, která chybí. Já vždycky říkám, že jsem prošel pedagogickým vzděláním, a za tu dobu jsem ani jednou nemusel prokázat, že jsem schopen poskytnout první pomoc. To byla nějaká moje aktivita mimo rámec vzdělávacích osnov. Proto říkám, tohle je zásadní a tohle se ale i v českém školství podle mě postupně zlepšuje a myslím si, že mnoho nejenom jednotlivých škol si to uvědomuje, ale především mnoho zřizovatelů, a určitě si to uvědomujeme i při formulaci nových rámcových vzdělávacích programů.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní bychom přistoupili k interpelaci paní poslankyně Vladimíry Lesenské, která byla vylosována jako čtrnáctá, a bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci národního akčního plánu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, mým civilním povoláním je stavařina. Jsem sice projektant, ale autorský dozor na stavbách v případě nesrovnalostí jsem musela realizovat, stejně tak jsem se po nejrůznějších stavbách pohybovala, když jsem pracovala na pozici investičního technika. Je mi proto velmi blízká problematika BOZP - bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dodržování veškerých bezpečnostních předpisů, používání ochranných pomůcek, ale i ergonomie jednotlivých pracovišť, to znamená kancelářemi počínaje, přes školská zařízení, až po vybavení jednotlivých pracovišť, ordinací stomatologů a dalších odborných lékařů, ale i pracovišť ve výrobě a třeba i techniky pro lesní práce. ***
