(13.20 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Měl jsem před sebou komparaci těch dvou návrhů a právních textů. Na základě návrhu parlamentu došlo například k omezení možnosti prodloužení detence migrantů. V té verzi z června, přijaté Radou ministrů, byla možnost prodloužit ji nad 12 týdnů, než dojde k dostatečnému bezpečnostnímu screeningu a než dojde k tomu, abychom toho člověka mohli ztotožnit, a pokud nikoliv, nedat mu žádný nárok na to, aby se jakkoliv do Evropské unie dostal. Po zásahu parlamentu je tady limit 12 týdnů, ani o den déle, detence není možná.
Každý tady jistě, pokud nad tím trochu přemýšlí, cítí, že to je objektivní změna k horšímu. Z pohledu České republiky a z pohledu zájmu bezpečnosti České republiky, bezpečí našich občanů, které chceme chránit, tak jsme se domnívali - a tady i ve shodě s dalšími státy a s dalšími ministry vnitra Evropské unie - že detence a její prodloužení nad 12 týdnů má smysl. Nadto máme v návrhu parlamentu povinnost v rámci hraniční procedury zřídit speciální národní monitorovací systém. Opět to v původním návrhu nebylo. My to považujeme za nesmyslný posun. Nechápeme jako Česká republika, proč musíme zřizovat národní monitorovací systém, když je zřízen unijní monitorovací systém Azylové agentury Evropské unie, ten je absolutně dostatečný, a jakékoli národní řešení považujeme za v téhle chvíli zbytné, zbytečné. A stejně tak i debaty o tom, jak má vypadat bezpečnostní screening.
Ten červnový návrh ministrů, o kterém jsem - (reakce z pléna) Ano, co je na tom špatného? Já jsem o něm samozřejmě mluvil s premiérem Fialou, protože ten - a kdo to na Evropské nebo kdo to na Radě ministrů zná, tak to prostě ví. Ten dokument se vyvíjí i během dne, posouvají se tam nějaké věci. Ta finální verze je hotová hodinu, dvě hodiny před hlasováním. A co je propánajána zvláštního na tom, že jsem o tom mluvil s premiérem vlády České republiky a bavili jsme se o tom, co je v tom finálním textu jako takovém, k jakým posunům tam případně došlo nebo nedošlo a co je pro Českou republiku v rámci platného mandátu - zdůrazňuji - co je v rámci toho platného mandátu, který byl řádně schválen, co je pro Českou republiku přijatelné?
A pokud mně tady někdo říká, že snad na výboru pro bezpečnost tohle nebylo projednáno v Poslanecké sněmovně. Já jsem byl v předchozí Poslanecké sněmovně členem výboru pro bezpečnost. Ani jednou jsme na výboru pro bezpečnost od ministra Hamáčka neměli jakoukoliv zprávu o migrační pozici a vyjednávacích pozicích České republiky! Upozorňuji, ani jednou! My už jsme téma migrace měli na bezpečnostním výboru, nevím, čtyřikrát, pětkrát, nemám to spočítáno, tak se prosím dívejme na to, jak ta situace vypadala a jak teď vypadá. A já se určitě debatě o migraci na výboru pro bezpečnost nebráním.
Takže vyvrácena, doufám, další fáma. Nedošlo k žádnému posunu, je to umělý posun České republiky. Došlo, došlo k změkčení věcí, o kterých jsme si mysleli, že mají velký význam. Kvůli návrhům parlamentu došlo taky k celkovému ztížení možnosti detence nelegálních migrantů na vnějších hranicích.
Navíc parlament zkrátil - třetí věc - tam mně bylo řečeno od paní místopředsedkyně předtím, že tam je jenom jedna formální věc, já už jmenuji třetí konkrétní, tak jenom ať si srovnáme, kdo do veřejného prostoru pouští ověřené a kdo neověřené informace. Parlament zkrátil lhůtu pro bezpečnostní prověřování zadržených migrantů na území na pouhé 3 dny. To je změna proti verzi Rady ministrů z června 2023 v Lucemburku. A naše ambice byly vyšší a naše ambice jsou vyšší. Proto my jako vláda jsme zaujali jasný postoj: nebudeme hledat žádné blokační menšiny, k čemu nás vyzýváte, protože jakýkoliv posun je lepší, než abychom měli stav, který je teď nefunkční. Zcela nefunkční! Tohle je progres nějakým směrem. Nicméně nejsme s podobou paktu spokojeni tak, jak bychom bývali byli, kdyby zůstala ministerská verze z června 2023, a Česká republika pracuje ještě na dalších řešeních, která ještě zmíním.
Hlasování v parlamentu minulý týden. Bylo schváleno 10 nařízení takzvaného migračního balíčku Evropského parlamentu a i přes konkrétní výhrady - a říkám to tady na mikrofon, aby někdo neříkal, že mám nějakou dvojakou pozici - i přesto, že se Česká republika zdržela, tak já jsem za finální schválení i téhle okleštěné verze rád. Kdyby Evropský parlament pakt neschválil, byli bychom znovu v bodě nula. Nebudu tady hrát populistickou politiku na chytrou horákyni. Nebudu tady říkat, protože se blíží volby, že v téhle chvíli je migrační pakt obrovským zlem. Nebudu strašit naše lidi. Nebudu vyvolávat strach a nebudu používat klasický instrument politiků populistické části politického spektra, tradičních vyvolávačů strachu. Není proč vyvolávat v téhle chvíli strach. Migrační pakt rozhodně není dokonalý, ale je to jednoznačný posun směrem, který dává základ pro další migrační koncepty.
Mimochodem, kdo byl pro? Pro byly strany frakce pravého a levého středu. A kdo byl proti? Proti byla krajní levice s argumenty, že je pakt nehumánní a je příliš přísný. Kritizovali právě ty zmíněné detence a podobně. A proti byla také národovecká pravice, která říkala, že pakt je málo přísný. Z českých europoslanců byli pro Luděk Niedermayer a Radka Maxová nominovaná hnutím ANO, některé bývalé členky za ANO se zdržely, většina ostatních europoslanců byla při hlasování proti. O skutečných důvodech já nebudu spekulovat a myslím si, že tyhle spekulace jsou i do vnitřní politické debaty trochu zbytečné, lepší jsou fakta.
Samozřejmě je mně trochu líto, že teď proti paktu vystupují mnozí napříč politickým spektrem, kteří jako europoslanci měli od roku 2020 unikátní příležitost své představy do něj promítnout - na výborech, na plénu. Bohužel se tak nestalo. A asi to tedy nebyly dostatečně silné politické váhy, byť se označují za velmistry evropské politiky, nebo neměli dostatečné vyjednávací schopnosti a teď vydávají za hrdinství to, že byli proti. Já bych za hrdinství od kohokoliv, i od pana předsedy Babiše, vydával to, kdyby tady byl nějaký odvážný politický koncept řešení migrace, který by někdo reálně prosadil. Pokud o tom jenom doma mluví a straší lidi, to fakt není řešení a nikomu to nepomůže.
Objevují se tady lži a mýty - 20 000 za uprchlíka, nesmysly, které v paktu nenajdete. To, že jimi operují mnohokrát i lidé, kteří u schvalování toho paktu seděli, tak to jenom svědčí o tom, že asi jejich příprava nebyla úplně dobrá
No a teď tolik diskutovaná výjimka pro ČR díky Ukrajincům. Sama Kateřina Konečná, která patří spolu s ostatními europoslanci, kteří kritizovali migrační pakt, a to řeknu i z koaličních stran, ano, byly tam pirátské kritiky, lidovecké i od ODS, od SPD to samozřejmě očekávám, ano, byly tam, ale i paní europoslankyně řekla větu: Je pravda, že dokud je v České republice vysoký počet migrantů z Ukrajiny, bude se na ni nahlížet jako na stát vystavený velkému migračnímu tlaku. Jakmile však migrační vlna z Ukrajiny zeslabí, bude naopak ČR přinucena být povinně solidární.
No, já bych to jen opravil, že mít na svém území 350 000 uprchlíků je taky solidarita. To je taky solidarita, kterou projevujeme, jde jenom o proměny formy té solidarity. A když ji projevujeme tímhle způsobem a jsme nejvytíženější zemí, co se ukrajinské migrace per capita týče, no tak v té chvíli samozřejmě a logicky my už solidární jsme a nemusíme se podílet na solidárním mechanismu jako takovém.
Existenci výjimky dokonce potvrdil i třeba pan kolega Zdechovský. Namítá sice, že je výjimka dočasná, jen do té doby, dokud u nás bude velké množství Ukrajinců. V tom má pravdu. V tom má samozřejmě pravdu, to je výjimka pro státy vytížené velkou migrační vlnou, což se vztahuje i na Českou republiku, jak jsme uvedli mimochodem v zápisu z Rady ministrů v červnu 2023. A to je pravda. A to je přece pravda, ano. ***
