V Senátu ale ovšem na situaci, na kterou upozorňovaly i neziskové organizace, slyšeli a právě připravili pozměňovací návrh, který ten okruh osob rozšiřuje. Když se podíváte, jsou různé kombinace situací, a protože se to týká z 99 % - doufám, že mi to pan ministr potvrdí - VZP, protože ty malé zdravotní pojišťovny to řeší přes exekutory, těch se to vůbec netýká, takže vesměs se to týká VZP, a to omezení bylo dáno údajně tím při těch jednáních, že to penále jde na program prevence ve zdravotním pojištění, takže naráží na dva veřejné zájmy, princip milostivého podzimu a peníze na prevenci.

A teď když se podíváte na ty kombinace těch situací, takže VZP to může buď vymáhat přes soudního exekutora - to jsme vyřešili milostivým létem - nebo má dluh už v daňové neboli správní exekuci, to je druhý případ, anebo je ještě v pojišťovně, nebo to ještě ve fázi, kdy ta pojišťovna komunikuje s dlužníkem a snaží se z něho ty prostředky dostat. Jak je napsána sněmovní verze, tak se to bude týkat pouze a jen těch lidí, kteří mají jak dlužné pojistné, tak penále v té daňové exekuci nejpozději k 31. 12. 2023. Naproti tomu to, co přichází ze Senátu, to rozšiřuje právě i o situace, kdy to ještě v té daňové exekuci není a řeší to pojišťovna svépomocí. Abychom si rozuměli, jinými slovy, prostě těch kombinací, kdy VZP - je to úplně neuvěřitelné - penále řeší přes daňovou exekuci, příslušenství si vymáhá samo, penále řeší přes daňovou, příslušenství dá exekutorovi, někdy to dokonce u jednoho dlužníka rozdělí, že to dá dvěma exekutorům, je v tom docela zmatek. Takže kombinace situací, které můžou nastat, je neuvěřitelné množství, je to tak? (Ministr Výborný souhlasí.) To tak je. Já jsem rád, že pan ministr Výborný...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím, abyste po sobě, byť v dobré víře, nepokřikovali. Prosím, věnujte se svému projevu.

Poslanec Patrik Nacher: Ano, ale to bylo pozitivní pokřikování.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Říkám, byť v dobré víře, ano, ale nepokřikujte po sobě. Prosím, pokračujte.

Poslanec Patrik Nacher: Když je to pozitivní, tak mně to nevadí, když na mě pozitivně někdo pokřikuje.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ale já jsem tady od toho, aby se respektoval jednací řád, a ten říká, že po sobě poslanci nemají pokřikovat.

Poslanec Patrik Nacher: Pozitivně by pokřikovat mohli v rámci změny politické kultury, ale... (Pobavení.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, prosím, nepolemizujte se mnou a případné pochvaly si řekněte po vašem projevu. Prosím.

Poslanec Patrik Nacher: Tak já jsem chtěl pochválit vašeho ministra a vy mi v tom bráníte. Dobře, ale tak jsem chtěl říct, aniž by to televizní diváci viděli, pan ministr Výborný v tomhle souhlasí. Kombinací té situace je neskutečné množství a ten senátní návrh nedělá nic jiného, než jenom rozšiřuje ty kombinace. Nezahrnuje tam ty soudní exekutory, to jsme vyřešili už v tom milostivém létu. Já rozumím tomu zájmu VZP, pokud jde o ty preventivní programy a prevenci, na druhou stranu buď jsme se rozhodli, že vlastně tímhle hlasováním ukončíme ten akt milostivého léta, tímhle čtvrtým pokračováním definitivně a pomůžeme těm lidem, kteří doposud nespláceli a teď by mohli splatit tu jistinu, anebo to omezíme do takové míry, že se to bude týkat v praxi, odhaduji, několika stovek lidí, a o tom vlastně bude to hlasování, pouze o tom. Senátní verze rozšiřuje okruh těch osob, protože rozšiřuje okruh těch situací. Sněmovní verze to měla velmi, velmi zúžené.

Jak jsem řekl, náš klub podpoří senátní verzi; když neprojde, tak i sněmovní, protože než nic je lepší aspoň něco. Jenom říkám, že má-li to navazovat na to, co bylo v sociálním pojištění, v daních a ve clech, tak i tam to bylo přece jenom v širší variantě než tak, jak se to navrhuje u zdravotního pojištění. Takže tolik.

Já mám u toho i takovou tabulku udělanou, můžete si to ověřit, že to neříkám jenom já, že to říkají i odborníci právě z neziskových organizací, na které se i v jiných případech dost často sami odvoláváte, tak by bylo dobré, abyste se na ně odvolali i v tomto případě.

Na závěr bych chtěl znovu poprosit a požádat kolegy tedy, jestli můžu, protože Barbora Urbanová, která tam je prapůvodně podepsaná, jestli si dobře vzpomínám, pod tím návrhem, ano - návrh poslanců Patrika Nachera, Marka Výborného, Barbory Urbanové a Jakuba Michálka, ostatní se podepsat nestihli v té sněmovní verzi - ona je omluvena, tak jestli by mohl někdo ze STANu jít a vystoupit a říct, jaký je tedy názor STANu, to by mě docela zajímalo a bylo by to fér vzhledem k užitečnosti té normy. Nehrajme si tady na koalici-opozici. Tady jde o něco, co má pomoct lidem. Stejně tak bych poprosil o totéž Jakuba Michálka, který je také podepsán pod tím návrhem.

Tolik tedy shrnutí historického pohledu nebo od historického pohledu až po současnost, pokud jde o téma milostivé léto, popis toho, jaký je rozdíl mezi sněmovní a senátní verzí, co to přinese a tak dále a tak dále. Možná jestli Marek Výborný nebo pan ministr Válek, jestli by k tomu ještě něco řekli. On už tam přihlášen není nikdo. Přijde mi, že to je tak důležité, že aspoň dalších pět, deset minut bychom tomu věnovat mohli, než bude definitivní hlasování, aby i kolegové, kteří se tím nezabývají, moc dobře věděli, o čem hlasují, a pak se na to nemohli vymlouvat, že ta debata tady nebyla důkladná. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. S přednostním právem se hlásí pan ministr Válek. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já bych mohl stejným způsobem, pane předsedající, vyzvat členy správních a dozorčích rad jednotlivých pojišťoven, aby tady vystoupili a řekli, proč říkají na správních a dozorčích radách něco jiného, než pro co tady plánují hlasovat, ale to si myslím, že je zbytečné. Pojďme se bavit o faktech a já řeknu důvod, proč nemůžu být pro ten senátní návrh.

My máme jeden z nejsociálnějších způsobů zdravotního pojištění, my ho máme solidární a máme nějakých 60 % státních pojištěnců, což jsou všichni senioři, jsou to všichni ti, kteří studují, ať už střední, základní, vysokou školu, jsou to všichni ti, co jsou bez práce, co jsou na dávkách a tak dále a tak dále. Těch lidí je opravdu hodně a za ně platí pojištění stát. On stát je neplatí, protože nemá svoji tiskárnu, aspoň tedy zatím, ale platí to ti, co platí daně přerozdělením těch daní. Celkově se jedná o několik set miliard, je to zhruba 220 miliard. Ten zbytek platí zdravotní pojištění a platí ho každý měsíc. Tím pádem zaměstnanci, ti nemohou neplatit zdravotní pojištění, protože za ně jej platí zaměstnavatel, automaticky se jim strhává ze mzdy, nikdo se jich neptá, jestli chtějí, nebo nechtějí platit zdravotní pojištění, to je prostě dáno a pevné, takže musí každý zaměstnanec, kdokoliv, kdo je v  takovémhle poměru, platit zdravotní pojištění.

Pak tady máme skupinu lidí, která zdravotní pojištění vůbec neplatí. Je to něco mezi 100 až 200 tisíci občanů České republiky, kteří jsou mimo systém, neplatí zdravotní pojištění, nikdo je k platbě zdravotního pojištění není schopen donutit, jsou u různých pojišťoven, a přesto mají bezplatnou péči.

Proč to zdravotní pojištění je placeno měsíčně a proč je potřeba, aby ten výběr byl každý měsíc? Protože u zdravotních pojišťoven není důležitý obrat, ale zjednodušeně kešovka, to znamená, jaké jsou příjmy a výdaji v tom měsíci. Čím menší má v měsíci pojišťovna příjmy, tím později platí pak poskytovatelům zdravotní péče. Ta pojišťovna nemá žádné zásadnější rezervy, a ani nesmí mít ty pojišťovny žádné zásadnější rezervy, protože úhradová vyhláška je nastavena tak, aby všechny předpokládané příjmy byly v tom kalendářním roce rozděleny, a to ne na konci roku, ale v průběhu roku, v zálohových platbách poskytovatelům zdravotní péče. Tedy pokud je nějaká pojišťovna, která má větší množství lidí, kteří neplatí zdravotní pojištění nebo odkládají platbu zdravotního pojištění třeba na druhé pololetí, na konec roku z různých důvodů - a ty analýzy mají všechny zdravotní pojišťovny, nijak se neliší jejich postoj - tak ta zdravotní pojišťovna nemá rezervy, z kterých by mohla platit za zdravotní péči poskytovatelům zdravotní péče. Pak tedy má zpoždění v platbách poskytovatelům zdravotní péče, což samozřejmě je řekněme menší problém u velkých zdravotnických zařízení, lůžkových zařízení, protože tam mohou ta lůžková zařízení mít jakési rezervy, pokud mají velký obrat, ale u praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a dorost, ambulantních specialistů to problém je, protože ti očekávají tu platbu od pojišťovny každý měsíc, tu zálohovou, a pokud se jakýmkoliv způsobem zpožďuje prostě proto, že ta pojišťovna nemá příjmy od plátců zdravotního pojištění v tom měsíci, nastává v té kešovce problém, nastává problém především u menších pojišťoven, které žádné rezervy nemají. ***