(19.00 hodin)
(pokračuje Lenka Dražilová)
Přesto se návrh zaměřuje pouze na provázání zdravotních služeb se službami poskytovanými téměř výhradně pobytovou formou. Proč? Všichni, kteří jsme četli zmiňovaný článek, asi tušíme. U ostatních forem poskytování sociálních služeb plánuje předkladatel řešit blíže neurčené problémy prostřednictvím exekutivních opatření, která ale rovněž nekonkretizuje. Je škoda, že si autoři návrhu nedali aspoň tu práci a nenavrhli řešení dalších forem poskytování sociálních služeb, protože - a to určitě není pro předkladatele překvapení - právě o ty je rostoucí zájem, právě tam máme problémy a právě zde všichni deklarujeme, že právě terénní péče, péče v domácím prostředí, je ta, kterou chceme. A jsme zpátky u té analýzy dat, u naprosto chybějící analýzy budoucího chování příštích seniorů.
Tento zákon ve skutečnosti neřeší vůbec nic, jen přesouvá problémy. Ano, usnadní pravděpodobně velkým poskytovatelům získat ještě větší podíl na trhu. A já neříkám, že to musí být nutně špatně, protože si umím představit, že řada starostů to ocení. Ocení i to, protože se tak otvírá cesta, jak se města mohou zbavit velké části nákladů spojených se sociální péčí. Obce a města, která jsou zřizovateli domovů pro seniory, mají na svých bedrech obrovskou finanční zátěž, díky které nezbývá na ostatní, pro občany velmi potřebné věci.
Otázkou však je, do jaké míry je tohleto navrhované řešení v zájmu klientů sociálních služeb. Namísto dlouho očekávaného komplexního řešení dlouhodobé péče, které by bylo v souladu s mezinárodními závazky státu, však předložený návrh přináší pouze kusá řešení, a navíc i prvky, které spousta odborníků shledává z hlediska závazků deinstitucionalizace za vysoce rizikové. Návrhem může dojít k ohrožení stability poskytovatelů sociálních služeb a taktéž k ohrožení a nenaplnění potřeb klientů. Avizované zavedení sociálně-zdravotní lůžkové péče jako kombinace pobytové sociální služby a lůžkové zdravotní péče je přeměna sociálních zařízení na léčebny dlouhodobé péče s léčebným režimem, popírá základní zásady sociálních služeb a jejich směřování k tomu, aby se v nich klient cítil bezpečně a jako doma.
Samozřejmě že si ho vláda a její poslanci mohou protlačit, ale položme si otázku: Tohle opravdu chceme? Hodíme za hlavu všechno, co jsme léta budovali a na co jsme pyšní? Vím, že i vládní poslanci s tímto řešením mají problém. Navrhuji vrátit zákon k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Znamenám si váš návrh na vrácení zákona navrhovateli k dopracování a nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Slyšeli jsme toho už dost od paní zpravodajky hnutí ANO, která se zabývá právě sociálně-zdravotním pomezím, že pravděpodobně tento zákon je skutečně nachystán pro soukromníky, pro to, aby privatizace sociálních služeb, jak jsme si to nazvali, přehodila klienty ze státních LDN právě směrem k poskytovatelům sociálních služeb. Nedává nám to v tuto chvíli moc smysl a myslím, že to nedává smysl ani odborníkům nebo třeba odborům právě z toho důvodu, že bylo přes 400 stran připomínek u tohoto zákona. Návrh zákona byl předložen vládě celkem, když jsme to spočítali, celkem se 68 rozpory. Taktéž, jak říkala má kolegyně, byl projednáván pouze v komisi Legislativní rady vlády, ale ne jí samotnou.
Takže my budeme v tuto chvíli opravdu navrhovat, a to je ten jemnější návrh, vrácení k přepracování, kde bychom to samozřejmě zamítli v prvním čtení, ale jak říkala má kolegyně, je potřeba samozřejmě sociálně-zdravotní pomezí už nějakým způsobem definovat a sociálně-zdravotní lůžko skutečně definovat i vzhledem k úhradovým vyhláškám jak v sociálních službách, tak ve zdravotnictví.
Pokud se podíváme, tak je tady prostě velká řada různých rozporů, například největší obava u některých, protože se to týká několika sociálních zařízení, jako jsou centra denní péče, týdenní stacionáře, denní stacionáře, domovy pro seniory, centra duševního zdraví, domovy se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a tak dále, dokonce i odlehčovacích služeb a center duševního zdraví, kde je potřeba vždycky, aby tam byla 24/7 nějakým způsobem zajištěna zdravotnická služba. To v tuto chvíli odtamtud vypadává. Pravděpodobně tam budou kontraktoři, kteří tam budou dojíždět v rámci nějakých ošetřovatelských služeb, které samozřejmě nadefinuje lékař a poté tam ty zdravotní sestry budou dojíždět. Nicméně když se stane něco akutního, ten zdravotní personál tam nebude a víme i z domovů seniorů, že pokaždé se něco akutního, pokud to je větší domov seniorů, vyvrbí, a v tuto chvíli tam ten zdravotní personál nebude, bude se volat už tak samozřejmě přetížená záchranná služba, která kdovíkdy samozřejmě k tomu pacientovi přijede. Taktéž zdravotnický personál je tam důležitý z toho důvodu, aby mohl směrovat pečovatele k tomu, jakým způsobem se mohou o klienta právě v rámci sociálně-zdravotního pomezí starat, například - já nevím - při polohování a dalších věcech.
Je potřeba na rovinu říct, že zdravotnický personál a zdravotnická zařízení potřebují mít nějaká zařízení, kam mohou odkládat ty, kteří skutečně už zdravotnictví prioritně nepotřebují, ale potřebují sociální péči, především s tím zdravotnickým dohledem. Nicméně v tuto chvíli my tady vidíme, že v tomto zákoně je prioritou mít tam zdravotnický personál nejvyšší kvality, to znamená devět set třináctku v rámci odbornosti, to znamená zdravotní sestru S3, což bude říkat i má ctěná kolegyně Andrea Babišová, a de facto v tuto chvíli doteď tam byl pouze potřeba zdravotnický personál S2, což byly všeobecné praktické sestry, které tam samozřejmě fungovaly. To znamená, že my vlastně odsajeme z části zdravotnictví ty nejkvalifikovanější zdravotní sestry s vysokoškolským vzděláním, které jsou v zdravotnických zařízeních potřeba, nebo je odtamtud odsají právě ti kontraktoři, kteří budou poté samozřejmě jezdit po jednotlivých zařízeních. Domníváme se, že takhle bude spíše ta zdravotní služba na kvalitě klesat.
Takže v tuto chvíli my se o tom samozřejmě budeme chtít bavit i na výboru pro sociální politiku, máme spoustu otázek, ale bohužel z toho zákona prostě trčí úplně jasně jako sláma z bot to, že to bylo připraveno pro některé velikánské firmy, které si, jak říkáme, budou chtít zprivatizovat sociální služby, právě například z hlediska LDN, z hlediska domovů seniorů a péče o nejstarší občany, což je nejjednodušší zároveň a samozřejmě nejlukrativnější, protože už v tuto chvíli vidíme rozpor například u úhradových vyhlášek a u plateb mezi těmi, kteří jsou zřizováni například kraji a obcemi a mezi těmi, kteří jsou soukromníky a kteří mají samozřejmě něco, řekl bych, i zisky z toho, že se starají - já proti tomu nic nemám, samozřejmě - o ty nejpotřebnější. Ale je potřeba zachovat kvalitu a je potřeba nedělat zákony jenom pro nějakou jednu skupinu lidí a preferovat ji, ale naopak samozřejmě mít vždycky na paměti občana a jeho potřeby.
Proto samozřejmě nenavrhujeme, jak jsem řekl, návrh na zamítnutí v prvním čtení, ale k přepracování, abychom dali ještě šanci Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby spoustu věcí napravilo. ***
