To znamená, já to vnímám i tak, že je to prolomení do zákona o zdravotních službách přes jiný zákon. Je to velmi nebezpečné, protože tímto může dojít i přes jiné zákony k prolomení do zvlášť citlivých údajů, jakými jsou údaje o zdravotním stavu pacienta. Je třeba si uvědomit, že jsou to údaje opravdu extrémně citlivé a měli by s nimi pracovat lidé, kteří nemají zdravotnické vzdělání, buď mají vyučený učební obor, anebo je to akreditovaný kurz pro pečovatele v rozsahu 150 hodin. Čili proč to tam tedy je? A jaké údaje (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) potřebují? Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a k další faktické poznámce se hlásí paní poslankyně Oulehlová. Vaše dvě minuty.

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěla říct, že sociální služby jsou opravdu citlivým tématem, a troufnu si říct, že pokud nás nesrazí auto, jednou budeme všichni uživatelé sociálních služeb. Chtěla bych říct, že soukromé subjekty by měly přinést takový nadstandard tomu, jak pečuje stát, kraj, město, které by o své občany pečovat i ze zákona měly. Bohužel v praxi je to tak, že většinou se snaží lidé dostat do městských nebo krajských zařízení, protože ty soukromé bohužel někdy nepřináší nadstandard, ale spíše je to o tom, že si účtují další fakultativní služby, a může se úplně jednoduše stát, že v budoucnu i my všichni, kteří tyto služby budeme potřebovat, na ně prostě nebudeme mít.

To téma je opravdu velice citlivé. Moji předřečníci už tady vlastně řekli všechny ty argumenty, které mluví pro to, aby se tento návrh zákona opravdu vrátil k přepracování, protože my tady opravdu všichni řešíme svojí budoucnost, a ne všichni budeme mít to štěstí, nebo i lidé, kteří žijí osamoceně nebo z nějakého důvodu rodiny nemůžou zůstat doma a pečovat o své blízké, a všichni budeme chtít pro ně mít kvalitní služby a mít možnost si vybrat, a ne podléhat monopolu.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní se hlásí s přednostním právem pan vicepremiér Válek.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tak já jsem si nachystal... (Ministr hovoří mimo mikrofon.) (Předsedající: Prosím na mikrofon, pane ministře. Máte slovo, prosím.) Vážený pane předsedající, já jsem si nachystal pár papírů, s kterými bych vás postupně rád seznámil. Pokusím se zdržovat co nejméně, ale abychom měli co nejucelenější informace z pohledu Ministerstva zdravotnictví. Na druhé straně celý ten materiál, který mně připravovalo Ministerstvo zdravotnictví, je poměrně obsáhlý, a já si vás opravdu jak vlevo, tak uprostřed, tak vpravo velmi vážím, proto jsem si udělal takové stručné shrnutí těch asi šedesáti listů tak, aby pokud možno ta informace byla koncentrovaná a aby byl prostor eventuálně pro debatu. Věřím, že pokud posuneme ten zákon do výborů, a doufám, že i do zdravotního, že diskuse bude velmi intenzivní.

Já bych chtěl říct, že se jedná o zákon, a to jste tady opakovaně zmínili a za to děkuji, o sociálně-zdravotním pomezí. Není to o čistě sociálních službách a čistě zdravotních službách, ale o něčem, co se velmi obtížně definuje, a paní poslankyně tady jasně říkala, že v určité historické fázi došlo k rozdělení těch ministerstev - není to běžné v Evropě. Nicméně já tady potřebuju říct a chci, aby to zaznělo jasně na mikrofon, že spolupráce obou ministerstev je opravdu velmi úzká. My se pravidelně scházíme nejenom jako ministři, to je vcelku pochopitelné, ale jako vedení obou dvou těch ministerstev, dokonce jsme jeden čas s panem ministrem Jurečkou uvažovali o tom, že si ta ministerstva budeme po měsíci střídat, abychom získali osobnější zkušenosti ve fungování toho druhého ministerstva, protože faktem je, že ta nevraživost obou dvou těch rezortů - a to podepisuji - tam historicky byla dlouhodobá.

Koneckonců v minulém volebním období - a teď to není chyba ničí, protože pan ministr Vojtěch Adam se opravdu upřímně snažil, a klobouk dolů, co byl ochoten vydržet -k finálně prostě ty konsenzy se těžko hledaly. Nemyslím si, že je to dáno politickou příslušností, osobním profilem, ale je to dáno tím, že ty služby se postupně během času rozdělily, že to jedno je pojištění, vybírá to pojišťovna, platí to víceméně výkonově a úhrada toho systému je daná dohodovacím řízením, které pak definuje množství bodů, rozsah péče a cenu za bod jako tři samostatné parametry, kdežto ta druhá služba je hrazena vlastně dávkovým systémem, který není pojištěním, a navíc je často transformován cestou krajů a tak dále. My jsme se opravdu snažili poctivě nějak hledat průnik toho sociálně-zdravotního pomezí, poučit se z komplikovaných míst, která tam historicky byla.

A já bych tady chtěl říct, že jsme navázali na řadu věcí, které naši předchůdci diskutovali a udělali, a jsou to dobré věci a pozitivní. Ten cíl je - a určitě to není podpora nějakého monopolu, protože musíme si uvědomit, že i ve zdravotnictví je velmi silný, chcete-li, soukromý sektor, koneckonců každý praktický lékař pro děti a dospělé, který není zaměstnanec, je ve skutečnosti soukromník nebo funguje jako OSVČ anebo funguje v nějakém jiném režimu. Každý ambulantní specialista v podobném režimu funguje, máme tady sítě poskytovatelů, které jsou často v soukromých rukách, a rozhodně bych si tedy netroufl říct, že na zřizovateli záleží kvalita péče, ani to nemůže takto být. Povinností státu je definovat rozsah a kvalitu péče a bez ohledu na to, kdo je zřizovatel, trvat na tom, aby kvalita byla zajištěna, což samozřejmě není jednoduchá věc, ale je nezbytná, a úplně nezáleží na zřizovateli. Takže není absolutně cílem - tady zaznělo rušení nemocnic, to v žádném případě, protože ani to technicky nejde rušit nějakou nemocnici. To nedokážu ani já, nedokáže to ani pan ministr Jurečka. A to je součástí vlastně celé té strategie, transformovat část akutních lůžek, ta dlouhodobá lůžka. I toto bude podpořeno z našeho rezortu grantem, respektive projektem reformy geriatrické péče, která s tím částečně souvisí. Koneckonců já jsem pozval na jednání na ministerstvo - a to chci poděkovat zástupcům všech politických stran, byli tam z každé politické strany jeden nebo dva zástupci, a poprosil jsem je, ať se sami domluví, jak to nastavit, a jejich návrhy, které přišly, jsem plně akceptoval, takže ten projekt někdy v říjnu příštího roku hodláme vypsat.

Co se týká konkrétně tohoto zákona: zatímco sociální služby jsou koncipovány jako péče zajišťující podporu soběstačnosti a předcházející vlastně sociálnímu vyloučení občanů, a tady vy tomu rozumíte mnozí dramaticky víc než já, tak se nechci pouštět do úvah v oblasti, které nejsem kovaný, a když se tak dívám na pana poslance Juchelku a další, určitě bych byl pak pokárán, protože moje odbornost a přesnost rozhodně nedosahuje jejich. Nicméně jde v podstatě o dopomoc se zvládáním základních životních potřeb a další služby podporující sociální začleňování. Zdravotní služby jsou koncipovány jinak, a tam se cítím silný, jsou výhradně jako péče o zdravotní stav - předcházení, oddalování a léčba nemocí a jejich poruch nebo změn zdravotního stavu.

V systému péče o osoby s komplexními potřebami tak doposud chybí provázanost uvedených služeb, jejímž výstupem by měla být jejich celistvá podpora. Já to řeknu tak, jak to vnímám jako laik, a teď se omlouvám, že budu mluvit jenom jako lékař anebo jako lékař, jako člověk se zkušeností z nemocnice. Vlastně úplně nevidím spor v tom sociálně-zdravotním pomezí, protože pokud leží pacient v nemocnici, není tedy na jednotce intenzivní péče, není na akutním lůžku, tak postupem, jak se jeho stav zlepšuje, více a více potřebuje tu sociální péči. Naopak pacient, který leží na čistě sociálním lůžku, řekněme, tak se samozřejmě cyklicky objevuje potřeba jeho zdravotní péče. A není možné, aby v tom zdravotnickém zařízení jenom proto, že je to čistě zdravotnické zařízení, sociální péče byla popelkou, a na druhé straně je velmi špatné, když v tom sociálním zařízení zdravotní péče, pokud pacient ji potřebuje nebo klient v sociálních službách ji potřebuje, byla popelkou, a úplně není dobré, aby ti klienti i pendlovali mezi těma dvěma typy zařízení, která jsou každé na jiné straně toho spektra jenom proto, že se ten jejich stav zhoršuje nebo zlepšuje. Ale tam si myslím, že je shoda, proto jsme se snažili začlenit do zákona principy konzervativního přístupu. ***