Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !


(9.30 hodin)
(pokračuje Berenika Peštová)

Takže jestli by nebylo mnohem lepší se zamyslet - když se podíváte v Anglii, kolik je tam mateřská, že tam je 5 měsíců, v Itálii kolik je mateřská, 4 měsíce, musí do práce - jestli by nebylo třeba se lepší zamyslet nad tím celým systémem? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Jiří Mašek, poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane ministře, já budu reagovat na to, že jste tady řekl, že v roce 2024 všichni zemřelí k této době pobírali důchod v průměru téměř 20 let. Je to 20 let, ale je to proto, že to, jak říkala kolegyně Berenika Peštová, byly ženy, které odcházely podle toho, jestli měly nebo neměly děti v 57 až 55 letech do důchodu, a všichni mužští odcházeli v 60 letech. Takže dobíhá tato populace mých rodičů a nebo poněkud o něco mladších lidí, než jsou moji rodiče, a ti dělají tohleto ohromné číslo, těch 20 let. A vy s ním tady argumentujete. Ale co čeká dnešní důchodce? Tak nechoďme na výpočty kolegy Juchelky, co bude s ním, ale podívejme se, co bude s důchodcem, který teď v pětašedesáti odejde. Co ho čeká? Statisticky se dožije průměrného věku 76 let, čili má před sebou 11 roků důchodu. Žena se dožije 82 let, čili od pětašedesáti let má před sebou 17 let důchodu.

My jsme vás žádali, abyste nám vysvětlil tu vaši predikci 21,5 roku vyplácení důchodu průměrně jako základ pro to, aby se něco posunovalo. Vždyť pokud to takhle je, jak to jednoduše říkám, vy mně to třeba vysvětlíte - já jsem čekal, že vaši spolupracovníci na ministerstvu vám to od včerejšího večera do dneška připraví tak, že nám to tady zargumentujete - a my si sedneme na zadek a omluvíme se. Ale nic takového, pane ministře, nepřišlo, pořád jsou tady stejná čísla a jestli budeme argumentovat vyplácení v důchodu 21,5 roku, pane ministře, tak my nemusíme vůbec nic dělat, nemusíme žádnou (hranici?) 65 let posunovat nikam dál, vždyť je to úplně zbytečné, anebo si pro to musíme najít úplně jiné argumenty, jo? A tohleto považuju za zásadní chybu toho vámi připraveného materiálu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Patrik Nacher, poté paní poslankyně Jana Hanzlíková a dále bude s faktickou vystupovat i pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Děkuji panu ministrovi za vysvětlení a za věcnou debatu, ale podle mého názoru - oni už to říkali kolegové, já to nebudu opakovat - ten problém opravdu je, že tady se pracuje ve veřejném prostoru s tou dobou - a vy jste to teď zopakoval, pane ministře - 21,5 let v průměru pobírání důchodů, ale když srovnáme věk odchodu do důchodu, já jsem ročník 1974, takže taky kolem 66 let, tak můj ročník by se musel v průměru, muži, dožít 87 let, což tak není. Takže můžete tedy tady na konkrétním příkladu říct - ročník 1974 půjde v 66 a my očekáváme, že průměrný věk dožití - nepoužívám ve zdraví - bude 87,5, nebo bude 77,5, ale pak jsme tam v důchodovém věku jenom 11 let. Jo, tady prostě opravdu vznikly - a mně to často píšou teď lidi, že tady pracujete s tou informací 21,5 let v důchodu, a teď se jasně ukazuje, že ten průměr je úplně někde jinde, že to dokonce nevychází ani u žen, které se dožívají vyššího věku než muži. Takže to je ta podstata, na kterou teď my narážíme. Tak jestli můžeme tohleto upřesnit tedy, jaký je průměrný věk dožití, a v jakém věku tedy ti lidé půjdou do důchodu, a tam z toho, když to odečtete, tak tam fakt 21,5 let já nevidím. Tak to možná počítám špatně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Paní poslankyně Jana Hanzlíková, poté pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo. Já jsem také ráda, že takhle věcně s námi tady pan ministr diskutuje, ale musím říct, že nám těch 21,5 let nevysvětlil, právě naopak bych řekla, že se to ještě, to vysvětlení, zhoršilo tím, jak tady pan ministr uváděl tu naději dožití v roce 2015, kdy u padesátiletých to bylo nějakých 27,7 a v roce 2020 28,4 - v 50 letech. Takže tam zase, když si vezmeme odchod do důchodu v 65, tak tam přece těch 21,5 let prožitých v důchodu absolutně nevychází. A je to úplně jednoduchá matematika.

A pak bych ještě chtěla zareagovat na to, jak pan ministr tady řekl, že ten návrh je postaven tak, aby byl stanoven věk odchodu do důchodu s předstihem u těch lidí v 50 letech. Můžeme tady klidně polemizovat, jestli 50 let je skutečně tedy v dostatečném předstihu, ale dobře, i kdybych to brala, že ano, tak nechápu, proč jste ten návrh postavili tak, že ale u několika ročníků tohle dodrženo není? To opravdu tak spěcháte, že jste museli vystavit lidi toho ročníku 1966 toho, že se to dozvědí v 59 letech? To mně přijde velmi nefér ještě s ohledem na to, že to považujete za velké plus, s jakým předstihem tedy se to ti lidé dozvědí. A velmi ráda bych ještě to vysvětlení tedy, jak to skutečně je s těmi 21,5 lety prožitými v důchodu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní na průběh rozpravy zareaguje pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Já bych chtěl poprosit, abychom se opravdu poslouchali. Já jsem tady mluvil jasně o tom, že je rozdíl v tom, že naděje dožití pro tu populaci bude jiná. V momentě, když se budeme bavit o té populaci, která se narodí, jiná bude, když se budeme bavit o stejném ročníku v 50 letech, a jiná, když se budeme bavit v 65 letech. A ten princip je takhle nastaven i dnes. I dnes demografické zprávy pracují vlastně ze stejným principem. To znamená, část populačního ročníku nám během života, než se dojíždí 50 let věku nebo 65 let, prostě umírá.

A když se podíváme na ta data, já jsem vám je tady říkal jako konkrétní - vy říkáte, že nesedí - tak já jsem říkal, podívejte se, jsou to výstupy dat Českého statistického úřadu a České správy sociálního zabezpečení. A když se podívám - pro (na) ty, kteří pobírali důchod do roku 2022, tak prostě to tak bylo, průměrná doba pobírání důchodu u těchto lidí byla 24,5 roku a u těch, kteří skončili pobírání důchodů v roce 2000, byla průměrná doba pobírání důchodu 19,96 roku. A my říkáme, že u těch, kteří budou vstupovat do důchodového věku, tak na základě všech maximálně dostupných dat předpokládáme, že u této populace - budou důchod v průměru pobírat minimálně 21,5 roku. To ten materiál říká, to říká ten zákon, to říká ten mechanismus.

A k dotazu pana kolegy poslance Aleše Juchelky odpovím, že když se na to podíváme pro ročník narození 1972, což je to, co víme v tvrdých datech, cokoliv nad to nejsou tvrdá data, tak pro ročník narození 1972 počítáme s nadějí dožití 87 let a 3 měsíce. 87 let a 3 měsíce.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně za dodržení času. A patrně bude pokračovat smršť faktických. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Tak a je to venku, přátelé. Je to venku, prostě důchodová reforma je postavena na, řekl bych, podvodných číslech, kdy tady se slibuje něco, co prostě a jednoduše není pravda, není realita. Takže já čtu a cituji ze stránek KDU-ČSL. Jo, je tady vaše fotka, pane ministře. "Důchodový věk má být stanovován transparentně" - transparentně, to je ještě tím tlustým písmem, "navržená úprava naváže důchodový věk na věk dožití. Cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována stejně dlouhá průměrná délka výplaty starobního důchodu, jako je tomu dnes, přibližně po dobu 21,5 roku." Toto je to, co vy tam píšete. To znamená, že průměrně by se měla výplata starobního důchodu stanovovat na 21,5 roku - to prostě je absolutní nesmysl, to je nesmysl. Takže ještě jednou. Já říkám, že odejdu do důchodu v 66 letech. A když mám průměrně, průměrně, pobírat důchod - což si myslím, že takto nebude - tak musím umřít v 87 letech a 3 měsících, jak vy říkáte. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP