Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(10.10 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Mě by zajímalo, kde se vzal ten údaj 87 let? Tak já to úplně zjednoduším. Jak jsem řekl, já jsem ročník 74, takže padesátník v tomto roce, takže splňuji ta pravidla, o kterých vy se bavíte. Tak to ukažte na konkrétním příkladu a nechoďte kolem horké kaše. Já tedy mám 15 let do těch 65, mám se dozvědět věk odchodu do důchodu. Můžete mi ho tedy teď na mikrofon říct, ten věk mého odchodu do důchodu? Řekněte mi ho a pak mi řekněte, jaký je průměrný věk dožití? A z toho zjistíme, jestli tam těch 21,5 let je, nebo není. To je úplně jednoduché. Takže jestli můžete takhle a tím se posuneme, vyjdeme vstříc panu Dufkovi, posuneme se dál. A pak přijdou na řadu obyčejní poslanci bez přednostního práva a ta debata se někam bude vyvíjet. Ale když nezískáme tyhle ty základní informace, tak je to opravdu těžké. A lidé se na to opravdu ptají, na tohleto, protože jsme se tady zacyklili. Protože vy neodpovídáte.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pan vicepremiér. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Ta debata není jednoduchá, není jednoduchá, proto, když přijdete a řeknete no, statistika je jedna věc, ale... Tak buď je statistika, jsou tvrdá čísla, anebo není ale. A já se vám snažím opakovaně jasně říct na konkrétních příkladech, které jsem tady říkal, že je rozdíl, jestli se dívám na dobu dožití u toho populačního ročníku v momentě, kdy ten ročník se mi narodil, nebo se dívám na tu hodnotu v 65 letech u těch, kteří mně vstupují do důchodového systému. Tak opravdu u těchto lidí jasně ta data říkají, a podívejte se na to, máte to tam, citoval jsem to tady, jsou na to tvrdý data, bude ten systém garantovat, že průměrná doba pobírání toho starobního důchodu pro tuto skupinu lidí bude minimálně 21,5 roku. Říkal jsem to v tvrdých datech v případě ročníku narození do roku 1972, tam jsem to jasně říkal, protože to je to, co opravdu já tady za sebe mohu říkat, to je něco, co máme naprosto jednoznačně podložené, a co v tom zákoně takto nastavujeme. Cokoliv, když se ptáte na ročník 1972, tak to samozřejmě budeme postupně dopřesňovat a stanovovat, ale když tady zazněly ty dotazy, tak já jenom řeknu třeba příklad, a to teď říkám, Český statistický úřad predikuje pro generaci narozenou v roce 1994 dobu dožití v 65 letech 89 let a osm měsíců; 89 let a osm měsíců je predikce pro dobu dožití ročníku narození 1994. V 65 letech. Já se bavím v průměru, my se bavíme v průměru.
A podívejte se na vývoj doby dožití jednotlivých populačních ročníků. Máte k tomu ta data od vývoje roku 2000 a podívejte se na to, jak se nám od roku 1990 prodlužuje doba odchodu věku do důchodu. Spolu to koreluje.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. Nyní pan poslanec Roman Kubíček. Vidím ho v sále? Není přítomen v sále. Nyní pan poslanec Jiří Navrátil tedy. A poté se připraví pan poslanec Mašek. Prosím.
Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, je to opravdu jednoduché. My se bavíme o dvou číslech. Já věřím Patrikovi, který uvádí tady čísla statistického úřadu, průměrný věk dožití. Ten máme nějaký. Ale pak tady pan ministr mluví o druhé věci, a to je průměrný čas pobírání důchodu. To znamená, nezapočítávám mezi to přece lidi, kteří mají 40 let, 50 let, 55 let, kteří v životě nevzali jedinou korunu z důchodového systému. To znamená, do věku 21,5 let se počítá pouze osoba, která si vzala první důchod. To znamená, byl jí poprvé vyplacen. A pokud dneska na důchodu máme přibližně 1 000 700 (1 700 000 ?) obyvatel, z toho 1 000 500 (1 500 000 ?), obyvatel je ještě do 20 let, tak zbývajících 450 000 lidí bere důchod více než 21,5 let.
A co je důležité, prosím, neříkejme těm mladým ročníkům, že budou brát důchod až od 70 let. V tom zákoně je jasně napsáno, že v každém roce v 50 letech se posoudí, jestli to pobírání důchodu je tak dlouhé, a přidají se tomu ročníku dva měsíce. Pokud se nám ta časová osa nebude prodlužovat, ministerstvo nevydá prodloužení o dva měsíce a budou nastupovat na důchod úplně stejně jako ročník před nimi. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní pan poslanec Mašek, poté se připraví paní poslankyně Peštová. Prosím.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, paní předsedající. Já, vaším prostřednictvím, kolegovi Navrátilovi chci poděkovat za pokus to osvětlit a jít do podrobností. Nicméně dnes 65 let odcházím do důchodu, kolik mám před sebou skutečně statisticky? Muž 11, 12 let, žena 20, 21 let, nebudu tady hrát o nějaké desetiny let. Ale vy tady mluvíte o garanci vyplácení důchodu 21,5 roku. A to je pro mě jako poručíme větru, dešti a dáme to do zákona. Prostě to přece skutečně není možné a to se odargumentovat takhle jednoduše nedá.
A na pana kolegu Haase, já s tím rád diskutuji, protože on má přesná data před sebou. Ano, máte pravdu, někde v roce 2018 tam to stouplo až na 24 let pobírání důchodů, pak je tam jakési plato se zubem v covidovém roce 2020 někde, s tímhle tím problémem. Nicméně je to pořád, znovu říkám, ta statistika, kterou, já jsem nezpochybňoval statistiku, ale já zpochybňuji, jak se se statistikou pracuje a jak se vykládá. Čili tam to plato teď je a znovu říkám, započítávají se tam právě ti důchodci a ten nárůst až na těch 24 let je dán těmi důchodci, co jsou dneska 40 a více let v důchodu. Jsou to ti, kteří se dožívají vysokého věku přes 80 let, ale jsou od svých 55, 60 let v důchodu. A my připravujeme pro ty důchodce odchod v 65 až 70 podle nějakého vzorce, který jste nám tady vysvětlovali. Ale to dožití, reálné dožití neodpovídá tomu, že by se mohlo 21,5 let jim vyplácet důchod. Je to v podstatě vládou vypuštěná dezinformace a bylo by dobré, kdybyste to vzali zpátky a tenhle ten headline nepoužívali.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan ministr. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Navrátila, prostřednictvím paní předsedající. Ta statistika je krásná, ale podívejte se, odkdy oni pobírají, kdy šli do toho důchodu. Protože když se podíváte, tak ty ročníky starší samozřejmě šly do toho důchodu dřív, než půjdeme my. Ale teď se zamyslete, když se podíváte na tu statistiku a podíváte se na vzdělání těch lidí, kolik lidí, kolik lidí z nich má vysokoškolské, kolik má středoškolské a kolik bylo pouze vyučeno? Podívejte se na tu statistiku a zamyslete se hluboce demograficky, když se podíváte na dnešní dobu. Odprostím se od toho, že máme bambilion soukromých středních škol, bambilion vysokých soukromých škol, tenkrát to takhle nebylo. Prostě opravdu to vzdělání, já osobně, můžete mě teď ukamenovat, já si na něj nemůžu stěžovat. Prostě to vzdělání tenkrát bylo výborné. Mám ČVUT a když jsem šla na vysokou školu, tak z gymnázia, z naší třídy se nedostal každý na vysokou školu, jako je to dnes, že si může zvolit soukromou, ne. Prostě šli jsme na státní školy, šli jsme na přijímací zkoušky a prostě se dostalo třeba ze třídy pět lidí na vysokou školu. Prostě bylo to opravdu kvalitní vysoká škola. Dneska se dostane každý.
Dneska vlastně, a dostávám se k tomu, co jsem vám tady některým poslancům říkala. Prostě problém je, že my se musíme podívat na ten začátek toho života, ne na konec toho života. Tam je ten potenciál. Na začátku života jsou produktivní lidi, kteří jsou zdraví a jsou schopní. Ke konci už je to špatné, už je tam zdraví nalomené, jsou fyzicky, jsou psychicky prostě zničení. ***
