Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!


(17.50 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)

A obráceně, my máme mít solidaritu s tou generací dětí a vnoučat, kteří budou muset ten systém také dokázat ufinancovat. Ufinancovat ve svých odvodech, ufinancovat i tu narůstající péči sociální, zdravotní. I když ten stát budeme zeštíhlovat, i když budeme dokázat vybírat více daní, tak jsem tady včera vysvětloval, že ty roční dopady navíc oproti tomu loňskému roku se nám pohybují někde ve výši 280 miliard korun ročně. Ročně! To je řádově úplně jiná hodnota, než se bavíme tady, jak i váš pan předseda Andrej Babiš tady mluvil o tom, kde by on viděl ty daňové příjmy, tak tady na nějaké poukázal, ale mluvil o 15 miliardách včera, a nám bude chybět 270. A do toho si vezměme, jak narůstají exponenciálně výdaje na sociální a zdravotní systém.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi několik poznámek k právě projednávanému tématu, které bezesporu je velmi důležité pro víceméně všechny generace, ať už to jsou tedy v současné době děti, nebo lidé, kteří pracují, anebo ti, kteří se tedy do důchodu chystají.

Já tady v těch materiálech vidím několik nepřesností, a jak známo, nepřesnost na počátku udělá větší nepřesnost na konci. Vcelku se snažím pochopit celé dva dny, co to tady poslouchám, to opodstatnění a obhajobu. To myslím, že se snažíte, a chtěla bych se tudíž zeptat, vy tady všichni vycházíte - tedy z vládní strany, kteří o tom hovoříte - z průměrných věcí. To už je jedno, jestli to je věk dožití, nebo dožití ve zdraví. Vycházíte evidentně z té psané části ročenky, která je určena víceméně pro širokou veřejnost. Podle mě je to trošku málo pro to, abyste na tom založili výpočet tak důležité věci, jako jsou důchody. Mně totiž v té statistice schází jedna věc, to by vám vytkl každý učitel aritmetiky, a to je směrodatná odchylka. Vy tady sice říkáte, že průměrný věk je, a to jistě jste opsali dobře, to samozřejmě ano, ale mně tam schází směrodatná odchylka, kterou ale najdete až v těch podrobných materiálech. A tam jste nešli. A to je podle mě zásadní chyba, protože toto je číslo, které nám nic neříká - průměr 75,3, třeba doba dožití u mužů. A kolik je tam směrodatná odchylka, prosím? Víte to, pane ministře? Ne. Ono to není na té první stránce. To vám měli připravit určitě vaši, asi to teď nedohledáte, protože tam zjistíme, že ono to tak vůbec není.

Na druhé straně v tomto materiálu bych také čekala všechny tyto údaje podle regionů, protože vy jste tady vzali přesné hausnumero, které se dělá, protože se sečtou všechny regiony a podělí se, což může vypadat dobře pro nějakou zprávu celoroční, to určitě, ale ne pro přípravu tohoto materiálu, protože tady bych čekala, ne že byste v té důvodové zprávě třeba měli jiný závěr, ale bylo by to jinak odůvodněno, abych viděla, že jste se tím opravdu zabývali do detailu a hledali jste tam tedy, jak s tím dále nakládat. A to jsem tam tedy nenašla a považuji to za velmi povrchní, jak jste se s tím vypořádali.

Co se týče dalších věcí, na které se chci zeptat. A přivedli mě na to tedy, musím říci, velmi aktivní lidé, kterých se to týká, a já mám denně v ordinaci, nejsme-li tady, okolo 40 lidí, takže věřte mi, že z celé republiky to je poměrně slušný vzorek. A tady je 13 rizikových faktorů u náročných profesí, kde by se uvažovalo o snížení hranice pro odchod do starobního důchodu. Takže máme tady vyjmenovány kategorie. Pro kolegy, kteří se tím nezabývají, tak jsou různé kategorie jakoby náročnosti profese a ta kategorie tři a čtyři jsou rizikové práce, a tyto čtyři kategorie se vybírají tedy ze 13 rizikových faktorů. V tom materiálu, který jsem měla k dispozici, a předpokládám, že asi nemáte žádný tajný úplně, tak se uvádí na prvním místě prach. A měla jsem asi 15 dotazů během pondělka, kdy se mě ptali tedy lidé, jak s tím mají nakládat, které profese úplně přesně to budou. Je to velmi obecně řečeno a je evidentní, že to tedy trápí občany, protože mnozí pracují v různých prostorech a mají pocit, že to není jasně definováno a že by mohli být potom zkráceni ve svých právech. Předpokládám nebo alespoň doufám, že tomu tak není a že to máte vymyšleno.

Dále se píše chemické látky. Ono tedy chemickou látkou, toto je velmi nešťastné řečení, je všechno, i kuchyňská sůl. Tak tady bych potřebovala, nebo já to nepotřebuju, vy to potřebujete pro obhájení toho materiálu, kdybyste to blíže specifikovali, protože to je tak povrchně psané, že buď si to někdo zcela nechci říkat ani odflákl, to snad by mně přišlo, že to by bylo velké, ale nemám jiné slovo, protože je to mnoho.

Pak je tady fyzická zátěž. A dotaz, který zněl naprosto jasně od zdravotních sester na klinických pracovištích: To znamená co? Znamená to, že všichni zdravotníci, kteří pracují s pacienty, protože tam je bezesporu více než 15 nebo 30 kilogramů hmotnosti, budou mít tyto výhody? Jestli ano, je to dobře. Ale nevidíme to tam.

Další, prosím vás, věc, která je tam psána v bodě sedm a zdá se těm lidem také velmi nerozpracovaná, je pracovní poloha. Předpokládám, že asi vím, co tím myslíte, ale nebudu tady předbíhat. Určitě by bylo dobré v těch důvodných zprávách to více popsat.

Další věc, na kterou mě přivedli pracovníci opět ze zdravotnických zařízení, kteří pracují na zobrazovacích metodách, máte tam zrakovou zátěž. Opět se ptám, co to je? Každý třeba na rentgenu hledí několik hodin na obrazovky. Víceméně v současné digitalizaci zdravotnictví všichni hledí několik hodin do obrazovek. Čili opět to nebylo úplně vysvětleno a mají pocit, že tady tedy je to psáno tak, aby se nikdo nemohl dopátrat, co tím básník chtěl říct.

Práce s biologickými činiteli je věc, která se tak prolíná různě pracovními povinnostmi a různými dokumenty, které se zabývají pracovním prostředím. Mnohdy je to tak různě vágně povídáno a propleteno s fyzikálními vlivy a je třeba si uvědomit, že biologický činitel vůbec nemusí mít dobu působnosti. Když budete mít to neštěstí a nakazíte se od pacienta, který má třeba tuberkulózu, tak vám stačí jeden krátký kontakt. A ve většině těch věcí, které se potom zpracovávají dále, tak tam jsou jakési časové činitele. Takže tady to opět považujeme za ne úplně dobře nastavené.

Čili už jenom těchto několik bodů, je evidentní, že pracovníci z různých provozů tam vidí nedostatky. Mě fascinuje, a děkuju velmi za to všem občanům, kteří jsou tak aktivní, že tedy tyto materiály sledují i v těch přípravných věcech, je to dobře, alespoň už upozorňují dopředu na nedostatky, které tam jsou.

A pak je tady další věc, která opravdu od minulého týdne tedy rezonovala neustále, a všichni se mě na to ptali, a to je, z jakých důvodů navrhujete, že se budou zvyšovat důchody o jednu třetinu reálných mezd. Důvod? Samozřejmě já hovořím s lidmi, kteří mají většinou zdravotní problémy, to znamená, že také doplácejí na to, aby byli jakžtakž zdraví, doplácí si na brýle, doplácí si na stomatologa, doplácí na ortopedické pomůcky a doplácí také na léky. A ten jejich důchod je již mnohdy velmi napjatý. Nehledě na to, že musí také dojíždět mnohdy za nejrůznějšími službami, a mají pocit, že už tedy to vážně neutáhnou. Takže by bylo potřeba to řádně vysvětlit anebo předělat materiál.

Další věcí, kterou bych dala do úvahy, proč tedy tomu tak je, když se podíváme, nebudu tady říkat znovu, kolik státy dávají na důchody z hrubého domácího produktu, to už se tedy řeklo, ale podívejme se na poměr důchodu k průměrné čisté mzdě. Jsou to veřejné zdroje, které tedy máme. Tak my jsme tam na 65 %, a to ještě u velmi průměrně vydělávajících osob. Za námi v té tabulce je pouze Polsko a Litva. To mě vážně netěší. Já bych byla velmi ráda, kdyby za námi zůstávaly jiné země. To je velmi smutné, že tedy je to tak, jak to je.

Další věcí, u které se chci zeptat, a nenašla jsem to v žádném materiálu, ale předpokládám, že to víte, když jste s tím takto začali, prosím pěkně, sdělte mi procento osob, které jdou do starobního důchodu z delší pracovní neschopnosti. To jsou ti lidé, kteří se snaží pracovat skutečně, co to jde, protože víte dobře, že předčasný důchod má mnoho podob, ale ti lidé jsou kráceni na příjmech, a mnohdy ty příjmy už jsou tak napjaté, že pro ně prostě i těch několik tisíc je naprosto katastrofálních, ovšem dožene je zdraví. A dožene je zdraví tak, že oni zůstávají na té neschopnosti, protože se nejdřív zdá, že se uzdraví, ono se nezdá, nezdá. Oni vlastně přecházejí do starobního důchodu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP