Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(9.30 hodin)
(pokračuje Pavla Golasowská)
A nyní tedy přednesení legislativně technických návrhů, kterým mě pověřil výbor pro sociální politiku, abych je tady přednesla. Za prvé, v pozměňovacím návrhu garančního výboru označeném A4.7 se slova ", 20 a 24" nahrazují slovy "a 20". Za druhé, v bodu 5 pozměňovacího návrhu pana poslance Toma Philippa označeného F se číslo "2" nahrazuje číslem "5".
Tolik ke krátké zprávě a k legislativně technickým úpravám. A po ukončení rozpravy vás poté seznámím s hlasovací procedurou. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Berki. Připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Berki: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já bych, paní předsedající, vaším prostřednictvím, odpověděl kolegovi, že jsme se skutečně zamysleli. A ona ta věc je trošku složitější. Samozřejmě na první pohled akademičtí pracovníci na veřejných vysokých školách plní jedno z kritérií v podstatě jakoby státního zaměstnance, neb hlavní položkou v rozpočtu veřejné vysoké školy jsou samozřejmě peníze ze státního rozpočtu. Tedy je pak otázkou, jestli by neměli mít také jakoby plat, což v podstatě ta zaručená mzda se tomu blíží. Na druhou stranu na veřejné vysoké škole nejsou stanoveny počty akademických pracovníků, což je do značné míry druhý znak státních zaměstnanců, že si ten úřad nemůže nabírat zaměstnanců, kolik chce.
Druhou věcí je, že pan ministr právě na základě diskusí o rozdílnosti především tarifní složky nejenom na různých vysokých školách, ale i jednotlivých pracovištích vysokých škol zahájil kroky právě ke kohezi mzdové úrovně. A tohle je otázka, jestli tento krok by tomu pomohl? Dle mého názoru zřejmě ano, ale není nutně nezbytný, neboť pokud se podaří nastavit dobře právě vnitřní mzdové předpisy, tak v zásadě by ten krok mohl být nadbytečný.
A v neposlední řadě je trošku problematické to, že bychom u tohoto pozměňovacího návrhu museli dobře zvážit, jestli to je jediná profese, která tuto výhodu má mít, jestli náhodou takových profesí nebo pozic není více. Tudíž jsem vám chtěl jenom ukázat, že jsme nad tím přemýšleli, byť musím konstatovat, že jsem nevyhrál.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Kaňkovský je přihlášen.
Pardon, omlouvám se, ještě zde naskočila faktická poznámka - pan poslanec Hendrych. Máte slovo, vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji panu poslanci Berkimu, vaším prostřednictvím. Já jsem se s ním o tom bavil, my jsme to probírali možná víc než jednou jako v nějakých souvislostech dříve. Já mu za to děkuju. On to v té poslední větě v podstatě nějakým způsobem celkem otevřeně naznačil, že o této věci jednal a možná to i prosazoval. Já chápu, že ta problematika není úplně jednoduchá. Mě takhle jakoby úplně první napadá, že v podstatě v podobném módu mezd jsou, řekněme, i zaměstnanci třeba České televize nebo Českého rozhlasu. I když bych to tedy rozhodně nesrovnával s akademickými pracovníky. Ale v podstatě je to taky taková instituce, která je placena z veřejných peněz, ale de facto si rozhoduje o svých platech sama, nebo svých mzdách. Ale nesrovnával bych to. Možná že bychom nějaké další našli.
Jenom chci říct, že můj hlavní argument je, že by to jakoby ničemu nemělo uškodit, že dodneška to takhle fungovalo, bylo to v druhém nejvyšším stupni, v tom sedmém. A myslím si, že to jako nikomu a ničemu nevadilo. Naopak to byla taková opravdu jakoby jakási minimální, úplně minimální jistota, že ty mzdy na vysokých školách, zejména u asistentů, odborných asistentů jsou na nějaké aspoň trošku důstojné úrovni. A ničemu to doteď nebránilo. A přesto to naopak jako způsobovalo ty problémy, že i tak to bylo málo.
Pokud toto zrušíme, tak se obávám, že to může mít v některých případech jako opravdu důsledky takové, že mladší pracovníci zejména z pozic odborných asistentů dodělají doktorát a měli by se připravovat na habilitaci. A prostě podmínky na mnohých vysokých školách jsou v dnešní době demotivující tady v tomto ohledu a může vzniknout skutečně jakoby nějaký dlouhodobý problém, že některé obory v podstatě se ztratí a nebudou získávat do budoucna akreditaci. Ale je to na vás. Teď vy jste v koalici. Jako je to vaše odpovědnost. V každém případě děkuju.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský, zatím jako poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Já bych vám jenom ještě před samotným hlasováním rád připomněl dva pozměňovací návrhy, u kterých bych vás chtěl požádat o vaši podporu.
První pozměňovací návrh je v hlasovací proceduře označen písmenem H. Je to ta problematika takzvaných rent, náhrad za ztrátu na výdělku, kterou jsme tady diskutovali už v minulém a předminulém volebním období, ale bohužel stále se nepodařilo najít takové znění ustanovení, které by té skupině, zejména horníků, protože mezi těmi lidmi, kteří jsou postiženi po těžkém pracovním úrazů, jsou zejména horníci, ale jsou to i jiné skupiny zaměstnanců jako třeba někteří pracovníci ve stavebnictví a podobně, a je tam také ne úplně malá skupina občanů, kteří mají uznanou chorobu z povolání. Tato skupina lidí je poměrně silně demotivována k tomu, aby si ve své zbytkové pracovní schopnosti hledala zaměstnání, protože pokud tak účinní a následně tu práci ztratí, tak jsou potom biti na výši vyplácené náhrady.
Proto jsme přistoupili po x jednáních s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, ale i se zástupci pojišťoven k takovému návrhu, který by měl do budoucna už jasně stanovit, jakým způsobem se bude ta náhrada vypočítávat, a dále, aby se odstranil ten demotivující faktor toho takzvaného stopvýdělku, který těm lidem, kteří by ve většině případů rádi ještě svoji zbytkovou pracovní schopnost využili, tak aby to pro ně nebylo demotivující a aby raději nezůstávali na Úřadu práce. Takže si vás dovolím požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu H.
Druhý pozměňovací návrh je návrh celé řady poslanců zdravotního a sociálního výboru, načetl ho tady pan kolega Tom Philipp, je označený v hlasovací proceduře pod písmenem F a je to ten takzvaný zdravotnický balíček, který reaguje na memorandum, na vlastně uzavřenou dohodu mezi odbory, mladými lékaři, Českou lékařskou komorou z prosince loňského roku. A tam byl závazek směřující k Ministerstvu práce a sociálních věcí udělat určité úpravy v zákoníku práce tak, aby byly naplněny požadavky, které byly vzneseny. A chtěl bych vás požádat i o podporu tohoto zdravotnického balíčku.
Jenom připomenu, že se jedná o zavedení možnosti, nikoliv povinnosti, 24hodinových směn, po čemž bylo voláno z terénu, a to s tím, že je tam ustanoven nový typ příplatků za třináctou a každou další odslouženou hodinu. Dále se tam jednalo o to, že mladí lékaři dlouhodobě volají po tom, aby měli jasně stanovená pravidla volna před složením kmenové a atestační zkoušky, stejně tak jako nelékařští zdravotničtí pracovníci. A i toto ty pozměňovací návrhy obsahují.
Takže prosím o podporu pozměňovacích návrhů pod písmenem F a pod písmenem H. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásila z místa do rozpravy paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Teď jsem tady chvilku nebyla, protože jsem právě k zákoníku práce dávala nějaký vstup do médií, kdy jsem samozřejmě podotkla, že tady máme už třetí variantu zákoníku práce, a nikdy to nepřišlo bez chyb. Ale to se stává. ***
