Autorizováno.
(18.30 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Nyní si pojďme říci některé hlavní statistiky k fungování toho systému. Já bych možná chtěl připomenout, že to je poprvé, kdy vlastně máme díky té digitalizaci nějaké detailnější přehledy k dispozici. I když to zní téměř neuvěřitelně, tak po těch třicet let v podstatě stát rozhodoval, nebo i ten systém se snažil řídit dosti poslepu, ta data se získávala na základě jakéhosi dotazníkového řízení exportu z těch jednotlivých lokálních řešení. My máme za uplynulá léta nějaké základní údaje, odhady, možná reporty nějakých negativních zkušeností od lidí z praxe, ale skutečně ta tvrdá data, kde by bylo možné rozklíčovat, proč se někde proces zasekl a z jakého důvodu, ta prostě chyběla. Možná tady na tom místě je dobré říct, že je velmi jednoduché, když někdo řekne, něco nefunguje, protože stát nebo něco nefunguje, protože úředník. Ale spousta podání, která byla historicky podávána na ty stavební úřady, nebyla úplná, obsahovala nějakou chybu, musela se doplňovat a my v daný moment, s těmi historickými daty, skutečně nešlo rozklíčovat, proč někde stavební povolení trvá roky, z jakého důvodu ta či ona stavba nemá stavební povolení v termínu.
Takhle obří komplexní projekt skutečně úplně nejde objektivně zhodnotit po několika měsících. Ta aktuální data samozřejmě ukazují pozitivní rostoucí trend jak na straně toho portálu stavebníka, tak i těch jednotlivých informačních systémů stavebních úřadů. Když bych ukázal nějaká data, tak skrze Portál stavebníka (ukazuje graf) bylo k pondělí, dnes je tedy jiný den, úspěšně podáno 19 000,9, takže téměř 20 000 žádostí. Na druhé straně začali k pondělku úředníci pracovat s počtem žádostí, který je vyšší (Ukazuje jiný graf.), je jich zhruba 23 000, protože nad rámec podání, které přechází přes portál, řeší i žádosti, které jsou stále podány papírově či skrze datovou schránku, což některé typy umožňují.
Úplně na počátku v tom systému bylo zhruba 176 dokumentů, na konci sledovaného období už jich je téměř 72 000 (ukazuje další graf) a pozitivní změna je patrná i u procesu vypravení dokumentace, kdy došlo k víc jak k 11 000 vypravení a k pondělí bylo zahájeno zhruba 14 700 řízení. Z toho bylo dokončeno už 2 900 tisíce, a i zde se tedy zvyšuje tempo. Jedná se například o stavební povolení, dělení pozemků, kolaudace, zkušební provoz, samozřejmě postoupení, odložení či zamítnutí.
Co se týká těch statistik DSŘ, logicky v nich není zohledněn ten počet žádostí, které byly vydány k 1. 7., tedy postaru, a úředníci na stavebních úřadech je postupně odbavují. Zároveň byla novým stavebním zákonem řada staveb přenesena do takzvaného volného režimu, tudíž pro ně není to stavební řízení nebo stavební povolení vůbec potřeba.
Já jsem se díval, protože se objevily i některé výroky, jak stavební řízení v České republice se úderem 1. 7. zastavilo. Já jsem zmínil některá rozhodnutí vydaná už v tom novém systému, těch je samozřejmě méně z logiky věci, neboť spousta lidí využila ten termín před 1. 7. (Ukazuje graf.). Ale když se podíváme přes jednotlivé roky a měsíce, tak ten pokles, který je v měsíci červnu či v červenci, je sezonní, tudíž k žádnému zásadnímu výkyvu v rámci podávání nebo realizace staveb v České republice nedošlo.
Ta rostoucí čísla, jak jsme dodávali i třeba více automatizace a opravovali některé chyby, které se objevily po startu, ukazují, že dochází k postupnému zlepšování a zároveň i zabíhání práce s těmi systémy. Já bych chtěl znovu poděkovat úředníkům za jejich nasazení. Já jsem byl na některých stavebních úřadech, třeba na Krajském stavebním úřadě ve Zlíně, kde si rozdělili tu práci, že část zaměstnanců pracuje s žádostmi podanými před 1. 7., byť zhruba 90 % z těchto žádostí - nejsou úplné, ale byly zahájeny, jedou podle toho starého stavebního zákona v původních systémech a určitá část již pracuje s novým systémem. Zvládají věci jako jednotné environmentální stanovisko a další úkony. Takže díky za jejich nasazení.
Naším cílem je samozřejmě další rozvoj v čase, máme jasný plán pro dosazování dalších funkcionalit, automatizace. A naší snahou je co nejvíce usnadnit, zrychlit a ulevit tak od zátěže stavebním úřadům, kdy skutečně oproti tomu řekněme jednorázovému nebo respektive lokálnímu systému, které ty úřady doposud používaly, a za ta desetiletí byl vytuněn na potřeby toho daného úřadu, včetně třeba nějakých lokálních systémů, které ty úřady využívaly tak, abychom se co nejrychleji dostali do té míry komfortu a jistoty právě v odbavování.
Já bych se tím plynule dostal k části, kde bych chtěl krátce komentovat rozvoj systému. My jsme během léta po spuštění toho systému i na základě zpětné vazby dodali hlavní priority směrem k zefektivnění systému. Ministerstvo dokonce toto předem avizovalo, a to jak na straně Portálu stavebníka, tak i toho informačního systému, který je používán na straně úřadů.
V systému pro úřady byla dodána zlepšení zejména ohledně automatizace hromadných úkonů, je to třeba hromadné ověřování účastníků řízení, načítání z listu vlastnictví. Uživatelé mají také lepší možnost kontroly odeslaných dokumentů. Rozšířil se našeptávač. Upravili jsme třeba pořadí některých úkonů, aby lépe odpovídalo každodenní praxi úřadů.
Často také zaznívala prosba o takzvané šablony pro usnadnění práce. To jsou vzorové dokumenty, které při odbavení nebo při tom rozhodnutí v rámci toho úkonu se vyplňují. My jsme postupně do systému dodali zhruba 146 šablon, které pokrývají potřeby úřadu dle nového stavebního zákona, neboť on těch úkonů má výrazně méně, například už tam není to územní rozhodnutí a pak to povolení.
Některé z nich jsou unikátně vytvořené pro stavební úřady krajské nebo Dopravní a energetický stavební úřad a i na nich pracujeme na větší automatizaci tak, aby se do nich skutečně doplňovala všechna ta pole, která jsou pro to rozhodnutí relevantní. Samozřejmě dále pracujeme i na tom, aby ten systém byl přehlednější zejména i ve smyslu třeba grafické podoby či možnosti doeditovávat tyto šablony.
My jsme spustili na konci srpna, a ono to nebylo součástí vlastně toho, co jsme mohli i ze zákona plnit, neboť jak již jsem zmínil, to omezení Antimonopolního úřadu neumožňovalo plnit tu zakázku v celém rozsahu s vybranou firmou, ale zahajujeme s vybranými partnery piloty pro napojení ekonomického systému stavebních úřadů a úředních desek.
Já z těch svých jednání s úředníky zpětné vazby vnímám, že to propojení na ty ekonomické systémy, zhruba 80 % úřadů používá jeden typ ekonomického systému, pak je to různě roztroušené. Různé úkony stavebního řízení vyžadují platbu a je skutečně obtěžující a nekomfortní, aby se platby vedly v nějakém systému, tam se sledovaly a pak se přenášely Ctrl-C, Ctrl-V k danému řízení. Takže napojení na ekonomické systémy stavebních úřadů, pilotů je budeme pilotovat například s Prahou 2 nebo se Zlínem a pak integrace na jednotlivé úřední desky. Samozřejmě stavební úřady mají své úřední desky nebo weby opět vyvinuty jako individuální aplikace, někdy mají společného dodavatele, ale myslím si, že toto bude také významným zlepšením. Teď spouštíme pilot, pokud se ověří, šli bychom cestou potom širšího roll-outu na všechny stavební úřady.
U Portálu stavebníka, což je ta část, přes kterou se zadávají ta stavební řízení, ať už pouze ten daný záměr, ten projekt, nebo pokud ten stavebník již dopředu má nějaká povolení, tak tam došlo taky k významnému upgradu toho systému. Žádosti automaticky vypisují data již existujícího záměru. To pomůže třeba v případě, kdy potřebujete obeslat více dotčených orgánů. U těch opravdu komplexních staveb jsme navýšili možný počet dokumentace až na 50 000, protože třeba u liniových staveb nestačí ani pár stovek souborů, k žádostí lze také připojit až do výše 5 GB. ***
