Autorizováno.
(19.00 hodin)
(pokračuje Igor Hendrych)
To je svatá pravda, tak to skutečně je, nicméně dostal jsem několik mailů, reakcí od občanů, že to považují za trošku cynické vzhledem k jeho ročníku narození, ale to jenom na okraj, to není úplně podstatné.
Já jsem rád, že jsme se tady zatím od nikoho z vládních představitelů nebo koaličních představitelů nedočkali strašení Řeckem, jak to bylo v prvním čtení, které dopadlo samozřejmě z hlediska celkového rozpočtu, respektive důchodového systému, velice špatně a bylo to oblíbeným tématem některých koaličních politiků, přirovnávat náš stav důchodového účtu k Řecku. Tohle zatím teda není a doufám, že se toho tedy ještě nedočkáme, ale teď možná už skutečně více k věci.
Já jsem tady už v té svojí faktické poznámce - a koneckonců i v prvním čtení - jsem tady uváděl příklad v podstatě mezirezortního řízení, respektive rozporu, který vznikl s Ministerstvem zdravotnictví, a já jsem tady měl debatu... No já jsem se o ni pokoušel, ona to v podstatě nakonec debata ani nebyla, já jsem se pokoušel tady pana ministra Válka, vicepremiéra Válka, doptat na to, jak je to vlastně s tou poznámkou, nebo výhradou, kterou Ministerstvo zdravotnictví v mezirezortním řízení uvedlo. Dneska jsem ho už citoval v tom... Ono jich bylo víc nesouhlasně kritických, ale že v podstatě není... nelze neustále prodlužovat věk odchod do důchodu, neboť populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopna potřebný pracovní výkon podat i v dalších letech. To je uvedeno dodneška v oficiálním dokumentu. Já jsem se ministra Válka, který tu není, ptal tady v rámci faktických poznámek, jestli je to názor Ministerstva zdravotnictví, anebo jestli je to názor ministra samotného, a pan ministr zdravotnictví mi tady na mikrofon řekl, že když to potom takhle odchází už směrem z mezirezortu, tak je to vždycky názor ministra, tudíž se k tomu fakticky přihlásil, což mě tedy třeba zarazilo. Já jsem se ho ptal na nějaké podrobnosti, detaily k tomu, jak tedy se s tím může srovnat, když je to navíc výhrada zásadní, že v podstatě ten parametr odchodu do starobního důchodu se navyšuje, když v podstatě předpokládám, že jeho názor je podložen názorem různých odborníků ze zdravotnictví, z lékařských oborů, tak na to mi tedy neodpověděl, tak bych byl rád, kdyby třeba zítra nebo v pátek se k tomu ještě vyjádřil, protože to je pořád rozpor - rozpor, který je mezi Ministerstvem práce, a rozpor mezi Ministerstvem zdravotnictví. A poměrně zásadní... On tam mimochodem, tedy těch výhrad tam bylo více, já jsem tady si ještě vytáhl jednu takovou docela zajímavou, kde Ministerstvo zdravotnictví říká, cituji: "Nejedná se o důchodovou reformu, jak je často v médiích návrh novely prezentován... představován. Návrh zákona je souborem opatření, která mají přinést do důchodového pojištění zásadní parametrické úpravy." - za to jsem pana ministra Válka pochválil, protože v podstatě to nám mluvil z duše, převzal de facto naši rétoriku, on se k tomu hlásí jako ministr, nikoli že to je názor obecně jako instituce ministerstva - "Jak je uvedeno v důvodové zprávě, jejich účelem je posílení finanční (a sociální) udržitelnosti základního důchodového pojištění. Jedná se vesměs o úsporná opatření restriktivního charakteru, která se nepříjemně dotknou všech budoucích žadatelů o starobní (a) invalidní důchody." - tolik ministr zdravotnictví a vicepremiér této vlády, Vlastimil Válek. Tak třeba ještě budeme mít možnost si o tom popovídat.
Nebyl to jediný rozpor, který mě zaujal, když jsem četl ten mezirezort, celkem mě zaujal i rozpor mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí, protože pan ministr Rakušan - ano, budu říkat, že on, pravděpodobně to tak tedy je, že když to odchází z ministerstva a je pod tím podepsaný ministr, tak by za tím měl stát, za tou výhradou nebo za tím rozporem - tak mě celkem zarazilo, že se mu v rámci koalice nepodařilo prosadit výhradu, že mezi takzvané náročné profese nepatří nebo nebudou patřit strážníci městských a obecních policií, přestože Ministerstvo vnitra do toho připomínkového řízení přímo naformulovalo text pozměňovacího návrhu - což taky nebývá úplně obvyklé - ale naformulovalo to podrobně. Já to tady mám k dispozici - já jsem si to schválně vzal s sebou a asi to nevyužiju, pan ministr to určitě zná - a tam je podrobná argumentace, proč by strážníci městské policie měli být zařazeni do těchto náročných profesí a měli by mít možnost odcházet do starobního důchodu dříve, podobně jako zdravotní záchranáři anebo podnikoví hasiči. Já jsem se na to konkrétně pana ministra Rakušana ptal v rámci interpelace, ale to už bylo před časem. On mi tvrdil, že ministerstvo - respektive on - tady na v podstatě pozměňovacím návrhu, i když to nebylo formulováno jako pozměňovací návrh, doplnění paragrafového znění v rámci vládního návrhu, že si za tím stojí a bude si za tím stát a že ještě v rámci koalice zkusí tedy zabojovat, aby strážníci městských a obecních policií byli zařazeni mezi tyto profese. Zjevně se tak nestalo a rovněž tedy bych byl rád - a očekávám - kdyby se pan ministr Rakušan, pakliže se tady objeví, k tomu vyjádřil, jak to tedy má, jestli plánuje, že do konce svého funkčního období ještě bude bojovat za strážníky městských a obecních policií, nebo už to vzdal a už to řešit nechce a nebude, protože to je si myslím relevantní text, který se dle mého názoru měl odrazit v konečném znění. Bohužel se tak nestalo, tak jsem zvědav, jak se k tomu pan ministr Rakušan postaví.
Tak zpátky k tomu, o čem jsem tady už mluvil v podstatě dominantně, a to je k tomu, zdali jsou, či nejsou lidé ve věku 60 plus, 65 plus schopni pracovat a v jakém výkonu, v jakém stavu zdravotním a tak dál. Já jsem o tom mluvil už několikrát, bohužel skutečně statistiky, které máme k dispozici a které registruje Eurostat, ale i jiné instituce, hovoří, že Česká republika je na tom poměrně špatně ve srovnání s vyspělými zeměmi a že poměrně známým faktem je, že se v České republice muži i ženy - ono se to moc neliší - dožívají zhruba 62 let věku v takzvaném zdraví. Něco jiného je se dožít věku absolutně a něco jiného je dožít se nějakého věku ve zdraví, v čemž Česká republika za vyspělými zeměmi zaostává. No a to číslo, které se pohybuje kolem těch 62 let, nám už dneska tak trošku koliduje se skutečným odchodem do důchodu, protože v roce 2024 odcházíme, konkrétně v tomto roce, nebo odcházejí občané České republiky v 64 letech a 2 měsících. Už tady v podstatě dochází k jakési kolizi, a pokud se věk (odchodu) do důchodu bude dále navyšovat... Dneska jsme se dozvěděli, že - zaplaťpánbůh - že přece jenom vládní koalice se dohodla na tom, že se věk konečně zastropuje, protože doteď to ještě nebylo a mělo to stoupat až ještě nad 67, nad 68 let pro nejmladší ročníky, ale i tak je to hodně. Tak je to v podstatě v kolizi a je to v kolizi i s tím, co nám k tomu říkají poznatky zdravotníků, respektive co nám k tomu říkají poznatky vědců, kteří se zabývají tím, do jakého věku je člověk schopen skutečně fungovat i v plném výkonu, a já jsem si tady našel článek, o kterém jsem hovořil už v prvním čtení, je to odborný, neimpaktovaný, ale recenzovaný časopis - aby nedošlo k mýlce, že čerpám z nějakých dezinformačních zdrojů, dá se to dohledat, mohu to komukoli poskytnout. Jsou pod tím podepsaní profesoři, docenti z oboru neurologie, konkrétně z neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, a oni v podstatě konstatují... Ten článek je dlouhý, podrobný, odborný, opravdu je to velmi odborné čtení, člověk, který není z oboru, tak to musí číst velice pozorně a pomalu. ***
