Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Čili výše budoucích důchodů je závislá nejen na počtu lidí v produktivním věku odvádějících sociální pojištění, ale hlavně na výši toho pojištění, těch pojistných dávek, které se odvíjejí od výše mezd. Tento faktor vláda Petra Fialy z uvedených důvodů postavení loutek západních korporací nebere vůbec v potaz. Skutečná reforma penzí musí vycházet z podrobné analýzy a následné změny tří faktorů: věk hranice dožití ve zdraví, který umožní plnou pracovní schopnost. Já se domnívám, že prodlužování hranice věku odchodu do důchodu v závislosti na věku dožití je naprosto chybná a nelze z ní vyvozovat jakékoliv závěry pro udělování nebo spravedlivé solidární přidělování důchodů do budoucna. Je to z toho důvodu, že tito lidé po překročení věku 63 let u žen a 61 u mužů prakticky stráví zbytek života chozením po lékařích a se zdravotními problémy. Bohužel tato hranice věku dožití ve zdraví se zvyšuje velmi pomalu. Nebo dá se říct, když jsem si projel všecky ty statistiky v zahraničí a tak dál, prakticky stagnuje, tam není vůbec žádný nebo minimální nárůst. To znamená, pokud snížíme nároky na důchodový systém administrativním zvýšením věku odchodu do důchodu, tak současně podstatně více zatížíme financování zdravotního systému a sociálních dávek. Tudíž současná, já bych to nazval až pseudoreforma, není skutečným řešením problému, ale jen vylej-nalej ze státního rozpočtu.
Za druhé, zásadní důvod - je potřeba řešit počet narozených dětí. Složitý problém je to velmi, protože ho řeší prakticky veškerý svět západní, ale jsou tady i světlé výjimky, které třeba se podařilo zavést v Maďarsku, nebo já nebudu chodit do Maďarska, já zůstanu v republice, třeba na jižní Moravě v jednom městě, a je možný tady tu fertilitu jakousi nebo plodnost zlepšit, prostě tu demografickou křivku obrátit směrem nahoru. Ale vláda Petra Fialy tento problém prakticky vůbec neřeší, spíše naopak zhoršuje, a to je nedostupnost bytů pro mladé lidi, odebrání školkovného a tak dál, tady o tom hovořili všichni moji předřečníci, já se nebudu opakovat.
A třetí hlavní problém, který je neřešen, nebo spíše řešen, naopak, který prohlubuje ty naše problémy důchodové, a to nejsou jenom důchodové problémy, to se týká i zdravotních problémů, to se týká zdravotní reformy, protože vůbec nebere v potaz ta důchodová reforma, pseudoreforma nebere v potaz ten fakt, že 75 % veškerých peněz, které jdou do zdravotnictví, jsou spotřebovány lidmi věkové kohorty nad 60 let věku, to znamená vlastně důchodců. Já nechápu, proč tady ministr Jurečka nezabral nějak ty zdravotníky nebo nějaké specialisty přes zdravotnictví, kteří by mu tohle řekli, a neudělal se zdravotníky společnou reformu, to znamená důchodovou a zdravotní reformu. Současně tam ministr válek dělá jakési parametrické změny v zákonu 48 o veřejném zdravotním pojištění a chystá změny taky v tom zákonu o poskytování zdravotních služeb 372. A přitom kdyby se spojily tyto dva systémy, to znamená ta důchodová reforma, ta zdravotní reforma, s tím, vycházet z toho faktu, že opravdu většinu peněz, velkou většinu peněz, které jdou do zdravotnictví, spotřebují důchodci, tak se tady přímo nabízí společné řešení. Bohužel toto vůbec tato vláda nebere v potaz, protože všechny předcházející vlády naše, které tady byly, přivedly naši zem do polohy, kdy jsme se staly kolonií s dotační ekonomikou preferující zahraniční korporace, což je logicky příčina nízkých mezd, ze kterých je odváděno důchodové pojištění. Já bych se jenom tak zmítl,(?) to tady už taky myslím bylo řečeno, kolik dávají ty státy podle HDP na důchody. Za námi, my máme 7,7 %, jak tady mám z té tabulky, je jenom Slovensko, Litva a Nizozemí z OECD, takže samo to o sobě říká, kde, v jaké poloze asi náš stát je.
My v SPD jsme názoru, že existují i jiné nástroje, zajišťující důstojné východy pro občany, kteří půjdou v budoucnu do důchodu. Proto musíme odmítnout současné strašení generací, na které důchod teprve čeká a současně s tím musíme odmítnout tuto pseudoreformu nebo vlastně změnu jakýchsi parametrických ukazatelů a nebudeme hlasovat pro tuto reformu. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se - s přednostním právem? Ano, pan poslanec, pan předseda Okamura má přednostní právo, prosím.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den, já bych se chtěl dnes podívat na problematiku důchodů, důchodových systémů a důchodové reformy z trochu jiné perspektivy než obvykle. I proto, abych pouze neopakoval argumenty, které zde už zazněly a které jsou notoricky známé. Ale pro pořádek zopakuji, hnutí SPD nikdy nepodpoří jakékoliv zvyšování hranice věku odchodu do důchodu ani zavedení přepočítávacího mechanismu, který by vedl k budoucímu poklesu důchodů vůči předchozí mzdě. Obojí vláda předkládá a prosazuje a my s tím nesouhlasíme a nahlas říkáme proč, a současně předkládáme alternativy budoucí podoby našeho důchodového systému, cesty k posílení jeho příjmové strany bez zvyšování daní a pojistného a podobně. Ostatně téměř dva roky se účastníme jednání s panem ministrem Jurečkou a jeho týmem, kde své výhrady, návrhy a postoje otevřeně prezentujeme.
To, že nesouhlasíme se dvěma parametry vládního návrhu, v žádném případě neznamená, že se vzdáváme odpovědnosti nebo zájmu podílet se na důchodové reformě, naopak jsme k tomu vždy připraveni v zájmu českých občanů, současných i budoucích důchodců a v zájmu zdravého vývoje našich veřejných financí. Znovu říkám, že tahleta vládní, "důchodová deforma" je pro SPD samozřejmě nepřijatelná a pakliže bychom byli součástí příští vlády, o tom rozhodnou voliči, tak my vrátíme zpátky věk odchodu do důchodu na 65 let, nebudeme snižovat budoucí důchody.
Proto k vládní předloze předkládáme i řadu pozměňovacích návrhů, které jasně deklarují, že o podobě vývoje našeho důchodového systému máme konkrétní představy, ať už jde o jeho parametrickou, finanční a ekonomickou stránku, tak i o představu o reformě celého ekonomického a společenského prostředí, ve kterém náš důchodový systém existuje. Tam klademe stěžejní důraz na provádění silné, robustní, všestranné a systémové prorodinné politiky. To je naprostý základ.
Dámy a pánové, důchodové systémy můžeme pro zjednodušení rozdělit na kapitálové a fondové. Kapitálový systém hromadí aktiva aktiv(?) Uložená do finančních produktů. Jejich prostřednictvím se člověk stává spoluvlastníkem dluhopisů nebo akcií. Vyměřený důchod pak znamená postupný prodej těchto aktiv. Z pohledu fondu v rutinním vyváženém stavu proces funguje tak, že plátci do fondu poskytují de facto peníze na okamžitou výplatu těm, kteří už jsou ve fázi čerpání. Fondy vytvořený kapitál by měl rovněž zajišťovat zhodnocování aktiv ke krytí inflace a růstu mezd. Tento systém je zároveň spojen s ohromnými riziky, s turbulencemi na finančním trhu a tak dále.***
