(pokračuje Tomio Okamura)
Prosazujeme efektivní pomoc lidem, které zasáhly povodně. Máme však vážné výhrady ke způsobu řešení financování těchto škod, které zvolila vláda Petra Fialy, tedy k dalšímu zvyšování deficitu státního rozpočtu, a tím i rekordně vysokého státního dluhu. Vláda totiž vyplácí desítky miliard na Ukrajince, na zbytečně předražené zahraniční nákupy - například na stíhačky F-35, zatímco Slováci jednají o mnohem levnějších F-šestnáctkách, Maďaři si nasmlouvali mnohem levnější gripeny. Dále vláda utrácí na dávky nepřizpůsobivým, na zvyšování platů politiků a nyní nemá peníze pro naše občany. To je ten pravý důvod.
Ale pomoc našim občanům je pro SPD nejvyšší prioritou. Budeme proto hlasovat pro navýšení rozpočtu na pomoc lidem postiženým povodněmi, ale zároveň chceme - a budeme to navrhovat i v našem usnesení - aby vláda předložila průběžně přesné informace, že tyto peníze všechny použila opravdu na pomoc po povodních. Připomeňme, že předešlé dvě největší povodně v roce 1997 a 2002 způsobily v přepočtu na současné ceny podobné, či dokonce vyšší škody než ta letošní a nebyly nikdy důvodem k navýšení schodku státního rozpočtu.
Navíc Fialova vláda flagrantně lhala - dokonce bych řekl obelhala občany - těsně před právě skončenými krajskými volbami. Evropská unie totiž žádných 50 miliard navíc České republice na povodně nepošle, jak před volbami lživě slibovali vládní politici. Ještě před krajskými volbami vládní politici v čele s premiérem Fialou z ODS halasně oznamovali, že Česko získá od Evropské unie v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. "Evropská unie nám pošle 50 miliard na pomoc s ničivými povodněmi," lhal například ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek z TOP 09 na sociální síti X. Jednalo se o jasnou lež. I premiér Fiala hovořil tak, že jde o jakousi mimořádnou pomoc EU. Dokonce na mě útočil v televizi Prima jiný ministr, ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL, který na mě útočil s tím, že najednou mi prý peníze z EU nesmrdí. Přitom se ukázalo, že žádných 50 miliard navíc nám Evropská unie nepošle. Navíc co smrdí, nesmrdí? Peníze jsou jenom jedny a ty peníze jsou naše. Ty peníze jsou z dluhopisů, z dluhů, za které ručí Česká republika, a jsou z peněz, které jsme také poslali do Evropské unie, tak o čem to mluví?
Takže ministři Fialovy vlády včetně premiéra do poslední chvíle lhali a obelhávali naše občany. Dokonce premiér Fiala říkal - cituji: "Dohodli jsme se, že Evropská unie uvolní na pomoc České republice 2 miliardy eur, to znamená 50 miliard korun z kohezních fondů." Řekl to po setkání s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v polské Vratislavi. Řekl to před volbami. Ale jaká byla situace hned v pondělí po krajských volbách, tedy minulý týden? Všechno bylo úplně jinak. Brusel totiž oznámil, že dané povodňové peníze nejsou prostředky navíc, ale jenom jednodušší využití peněz již přidělených, přičemž ale již podle tuzemského Ministerstva pro místní rozvoj není zatím známo, kolik peněz bude moci Česko v rámci této zjednodušené procedury využít - v rámci toho, že to nejsou žádné peníze navíc. Vládní politici tak obelhali veřejnost a navozovali dojem, že Brusel poskytne nebo uvolní Česku nějaké peníze navíc. Hovořili o konkrétní částce, zhruba 50 miliardách korun.
Pojďme ale zpátky k navýšení rozpočtu, který tady navrhuje vláda. Povodně v roce 2022 (správně 2002) jsou doposud nejrozsáhlejší změřené v Česku - mluvím o těch předešlých povodních. Abychom si to srovnali: Hlavními zasaženými částmi byla povodí řek Vltavy a Labe, přičemž největší škody utrpěla Praha. O život tehdy přišlo 16 lidí, celkové škody činily 73 miliard, z čehož 7 miliard připadlo na pražské metro - v přepočtu na dnešní peníze šlo o celkovou sumu 144 miliard korun. Stát na úhradu škod vyčlenil celkem 18 miliard korun, z toho 11 miliard byl úvěr od Evropské investiční banky a 4 miliardy stát čerpal z evropského Fondu solidarity. Stát ani nevypisoval povodňové dluhopisy, ani nezvyšoval schodek státního rozpočtu. V této souvislosti se tedy pochopitelně nelze zbavit otázky: Proč je dnes za Fialovy vlády nutné zvyšovat schodek státního rozpočtu? Nejde o politiku. I někteří nezávislí ekonomové a analytici upozorňují, že vláda by zřejmě musela schodek navýšit i bez povodní a povodně jsou pro ni vlastně jen vítanou záminkou a zástěrkou, jak odůvodnit ještě větší dluh ve státní kase. Mějme na paměti, že celkové škody pro stát nebyly ještě ani zdaleka vyčísleny. Poslední známý odhad pojišťoven z 24. 9. 2024 hovoří o pojištěných škodách zhruba 20 miliard korun, což jsou škody, které zaplatí pojišťovny.
Otázku, kolik z aktuálně navýšeného schodku skutečně připadá na povodně, vysvětlují analytici projektu DataRun, který se mimo jiné zabývá analýzami rozpočtu. Cituji: "Z vládou schváleného navýšení schodku letošního rozpočtu kvůli povodni lze povodni přisoudit jen 80 procent, 40 procent nebo 10 procent podle predikce, jak by letos skončil rozpočet bez povodně. Schodek by podle všeho bylo třeba navýšit i bez povodně." Konec citátu.
Oficiálním zdůvodněním je povodeň a potřeba pokrýt 30 miliard škod již z letošního rozpočtu. Vývoj státního rozpočtu v letošním roce však napovídá, že i bez povodní by byl na konci roku překročen plánovaný schodek. Hlavní příčinou horšího plnění letošního rozpočtu může být fakt, že rozpočet byl postaven na očekávání ze srpna 2023 hospodářského růstu ekonomiky na rok 2024 o 2,4 procenta. Skutečný letošní růst má být ale dle údajů ze srpna 2024 jen 1,1 procenta. Dalších možných příčin je samozřejmě spousta a o některých jsem tady již hovořil.
Tím pádem s největší pravděpodobností není pravda, že celých 30 extra miliard je na povodňové škody. Část je i na sanaci bezpovodňového rozpočtu. Jak velká ta část je, záleží na vývoji do konce roku.
V neposlední řadě nelze nezmínit vyhazování peněz z oken, díky kterému teď údajně vláda nemá na pomoc lidem a obcím. Jsou to miliony na ideologické projekty včetně těch, které propagují projekty na zvýšení cenzury, je to nadstandardní podpora Ukrajincům a Ukrajině a je to extrémní utrácení za předražené nebo nepotřebné zbraně ani - jak jsem hovořil, například předražené americké stíhačky F-35 a tak dále. Zhruba před dvěma týdny Washington schválil Rumunsku dodávku 32 kusů stíhaček F-35 za 7,2 miliardy amerických dolarů. Paní ministryně obrany Černochová s premiérem Fialou - oba z ODS - si letos objednali 24 kusů F-35 za 6,6 miliardy amerických dolarů. Přepočtem na rumunskou cenu měla ministryně Černochová zaplatit Washingtonu za 24 letadel jen 5,4 miliardy amerických dolarů, to je asi 121,5 miliardy korun podle aktuálního kurzu. Rozdíl v ceně je tedy 27 miliard korun. Letadla F-35 se vyrábějí pouze ve dvou variantách a ta druhá je pouze pro potřeby Izraele. Rumuni si navíc sjednali dodávku rezervních motorů.
Takže když teď máme schválit schodek, navíc 30 miliard korun, nemůžu se nezeptat: Proč vláda koupila stíhačky o 27 miliard dráž než Rumuni? Jistě, paní ministryně obrany nám to nevysvětlí a nevysvětlí nám to ani premiér Fiala. Ruka ruku myje. A je to opět k zamyšlení, proč tato vláda nemá pro naše občany peníze, přestože má tak jako tak rekordní příjmy - mimo jiné tím, že naši zemi rekordně zadlužuje.
Vážené dámy a pánové, postiženým je potřeba pomoci, přičemž postižený je i státní majetek. Řádný hospodář má ovšem rezervy. ***
