(pokračuje Ladislav Okleštěk)
My se snažíme mít programy na podporu těchto ekonomicky znevýhodněných území, těchto lokalit, no a teď ekonomická znevýhodněnost je ještě ztuplována tady tím neštěstím, které k nám v minulém nebo předminulém týdnu toho třináctého přišlo.
Takže bych chtěl určitě poprosit i vládu, aby se zamyslela nad tím, jestli ta pomoc 30 miliard je dost. Mně to přijde, že by byla potřeba dvojnásobná. Nedávám tady žádné pozměňovací návrhy. Vůbec netuším, kolik v tom území ty škody skutečně jsou, protože kraj je dneska sčítá, dáváme to dohromady. Česká vláda dělá něco podobného. Zaregistroval jsem v nějakém diskusním pořadu, že pan ministr financí říkal, že škody na majetku státu budou větší než 30 miliard. Já bych jenom chtěl ještě vědět, jestli 30 miliard, o kterých hovoříme - a předpokládám to a předpokládají to i starostové a kladli mi na srdce, abych se na to zeptal, proto tady taky stojím - aby těch 30 miliard šlo do území pro municipality, aby to šlo pro kraje - respektive v našem kraji do kraje - a pro obce, které byly tímto živlem postiženy nebo zasaženy. Takže to bych chtěl poprosit, aby se nám to podařilo vykomunikovat a abychom přemýšleli nad tím, jaké dotační programy nebo tituly nebo jaký způsob podpory do toho území dáme, protože 30 miliard se rozplyne jak ta voda, která k nám přišla.
Když se na mě tady podívala svým krásným pohledem paní ministryně (Ministryně Černochová stojí před řečnickým pultíkem.) - děkuji za to, bylo to příjemné zpestření proti tomu, co jsem zažil tam - tak bych chtěl poprosit, aby se třeba udělalo opatření, aby nemuseli starostové, hejtmani žádat vládu napřed - já vidím ta gesta - ale aby nemuseli žádat vládu napřed, aby ta pomoc mohla být okamžitá v území, tak jak jsem zmínil, když tam jsou nějaké posádky, abychom mohli s velitelem posádky mít nějaký odhad, padesát lidí třeba nebo sto, to si musíme říct. Ale musíme se z těchto záležitostí poučit, abychom do budoucna udělali zase další a další opatření. Potom samozřejmě si myslím, že by měla projít revizí protipovodňová opatření, a samozřejmě nejenom přehrady, ale také suché poldry. To všichni, ale asi vodohospodáři a lidé, kteří k tomu mají blízko, tuší. Nesmíme se bát vyvlastňovat z hlediska protipovodňových opatření, protože životy a ztráty, které potom mohou přijít, nic nenahradí. (Hluk v jednacím sále.)
Vidím, že tady už je taková diskuse v sále. Já vás tedy nebudu dál tímto obtěžovat, a kdyby někdo z vás měl chuť nebo chtěl na to téma promluvit, rád se s vámi setkám, sedneme si, probereme a můžete klidně pomoct i těm zasaženým územím.
Paní předsedkyně, tedy místopředsedkyně - vy jste se vyměnily - bod jsem nahlásil.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, Opatření v povodních 2024 pro Olomoucký kraj.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Takže to je z mé strany v této chvíli všechno, a samozřejmě kdybyste potřebovali, jsem vám k dispozici.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, také děkuji, pane poslanče.
Převzala jsem řízení schůze a přeji hezké odpoledne.
S přednostním právem se hlásila paní ministryně Černochová. Prosím, máte slovo.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju, paní místopředsedkyně. Chtěla jsem zareagovat na pana kolegu poslance Oklešťka s ohledem na to, že navrhuje zařazení toho bodu na program. Já nepamatuju dobu roku 1997 v Poslanecké sněmovně, kdy byly ty první velké povodně, a nepamatuju v Poslanecké sněmovně ani ty druhé povodně v roce 2006. Ale co jsem si dohledala - a co rozhodně tady musím připomenout - je to, že do roku 2007, respektive 2008, byly v Armádě České republiky takzvané záchranné prapory, a v roce 1997 dokonce byla ještě povinná základní služba, takže při odstraňování povodní pomáhaly záchranné prapory. Pak sami hasiči a lidé z integrovaného záchranného systému přišli s tím, že chtějí udělat změnu pro to, aby ta kompetence přešla na Hasičský záchranný sbor včetně nákupu techniky, a to se stalo na přelomu roku 2007 a 2008.
Takže v tuto chvíli armáda plní úkoly striktně podle platné legislativy, která tady je, a já jim za to děkuju. Úkoly plnili od prvního momentu, kdy tam ten problém nastal, prakticky ještě předtím, než tam problém nastal, protože ve středu po tiskové konferenci jsme společně s panem náčelníkem Generálního štábu aktivovali vojáky a příslušníky aktivní zálohy k tomu, aby drželi hotovost a zkrátila se jim hotovost na kratší čas, aby byli schopni vyjet. To jsme všechno učinili ještě předtím, než začalo pršet. Ve chvíli, kdy začaly být problémy, okamžitě vyrazili do tohoto regionu naši vrtulníkáři. Snažili jsme se - a myslím, že ty záběry znáte všichni - snažili jsme se všichni ze všech sil, aby naše vrtulníky, naši vojáci, posádky zachránili co nejvíc lidských životů, zachránili co nejvíce majetku, který ti lidé měli, a fungovali od prvního momentu. Ve chvíli, kdy jsme schválili jako vláda nasazení vojáků, tak to běží pak už v jiném režimu. Není to záchrana lidských životů, ale je to odstraňování následků, likvidace následků povodňových škod.
A teď jsme v této fázi opět, pane kolego Oklešťku, přesně, striktně podle platné legislativy i podle počtů, kterými disponujeme. Jak říkám, my žádnými záchrannými prapory jako v roce 2006 nebo v roce 1997 včetně záklaďáků nedisponujeme. Armáda nemá ani vojenské stavby. Přes to všechno se armáda snaží. Dneska jsme začali stavět přemostění v Bělé pod Pradědem, kde naši vojáci budou stavět něco kolem 23 metrů mostů a přemostění proto, aby usnadnili život v tomto regionu.
Pane kolego Oklešťku, vážení kolegové, k dnešnímu dni, dnes, tedy 1. října, máme v obou těchto regionech - jak v Moravskoslezském kraji, tak v Olomouckém - nasazeno kolem tisícovky vojáků a asi 250 kusů vojenské techniky. Vláda dala limit na nasazení počtu vojáků až do dvou tisíc. Technika omezená není. Je to usnesení, které je do konce října. Pokud samozřejmě ty možnosti budou, nasadíme vojáků víc.
Ale že to chodí centrálním systémem, to je naprosto v pořádku. Teď reaguju na pana předsedu Babiše, protože opravdu tohle musí být koordinované v rámci integrovaného záchranného systému a nemůže to fungovat tak, že by jednotliví starostové obvolávali jednotlivé posádky a říkali: Přijeďte. Protože jak říkám, armáda je organizovaný sbor, který má nějaké velení, má nějaké kapacity, má nějakou techniku, a pokud chceme, aby vojáci byli využíváni co nejefektivněji... Já nechci, aby byli pouze levnou pracovní sílou. Samozřejmě na překonání nějakých okamžiků, které tam teďka jsou složité, to nasazení je naprosto relevantní a je v pořádku. Ale nemáme vojenské stavby, máme profesionální armádu a podle toho se k ní také musíme chovat.
Dovolte mi, abych ještě reagovala na druhý zařazený bod do tohoto programu, který navrhoval pan Tomio Okamura, který tady opět smíchal hrušky, jablka, černý rybíz, švestky, prostě všechno dohromady, promíchal to tady takhle v tom pytli a řekl: Máte dražší třicetpětky než mají Rumuni. Pane kolego Okamuro, já bych vám doporučila, nebo máte pana kolegu Vícha, kterého já považuju za kompetentního člena výboru pro obranu, aby vám vysvětlil, jak fungují nákupy se Spojenými státy. ***
