Já říkám: zbavme se jich a obnovíme tak náš ekonomický růst a prosperitu a zvýšíme příjmy státního rozpočtu bez jakéhokoliv zvyšování daní. Stejně to udělat musíme, a to co nejdříve.

Za dlouhých zimních večerů si doma pročítám výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Je to neveselé, ale nesmírně inspirativní čtení - i v kapitolách, které se týkají veřejných financí a rozpočtu. Dovolte mi citovat, protože je to fakt zajímavé. Cituji: "Skutečný smysl rozpočtových dotací nahradil formalismus. Ministerstva v drtivé většině případů podporují neúčelné a neefektivní projekty. Dotace na průmyslový výzkum činily v roce 2022 10 miliard korun. Příslušné projekty ale ve většině kontrolovaných případů nevedly k naplnění jejich deklarovaných ekonomických přínosů v praxi. U prověřovaných projektů byly po třech letech od jejich ukončení skutečné tržby na desetině plánovaných hodnot. Dotační systém má dva zásadní problémy. Za prvé, zaměřuje se pouze na formální podmínky a nevěnuje vůbec pozornost skutečným cílům a přínosům dotací, tedy tomu, jakou veřejnou službu tyto dotace přinesly a vygenerovaly. Dotace jsou často poskytovány na projekty, které nemají absolutně žádný pozitivní dopad a přínos pro společnost." Pořád ještě pokračuju v té citaci. "Za druhé, systém dotací je rozsáhlý, nepřehledný, neřiditelný a administrativně náročný." Konec citace Nejvyššího kontrolního úřadu. Já k tomu doplním ještě třetí bod, svůj vlastní, že pomocí dotací se dotují ideologie bez vlivu na ekonomiku a na finanční přínos České republiky.

Je to opravdu smutné čtení, ale bohužel pravdivé. Za mě je nutné veškeré dotace redukovat pouze na jediný případ - pokud slouží k financování veřejných služeb pro občany, které momentálně nemůže zajistit stát, a občané na ně mají své dané právo. Jde tedy o případy, kdy stát formou dotace uhradí provozní náklady privátnímu provozovateli mateřské školky nebo zubní pohotovosti. Pak si dokážu představit dotace, které jsou na strategickou infrastrukturu, jako jsou silnice, dálnice, železnice, elektrické vedení, plynové vedení a podobné další věci, které prostě potřebujeme.

Vážené kolegyně, kolegové, je toho ještě mnoho, co mám v souvislosti se státním rozpočtem na srdci, ale nebudu už déle zdržovat a ponechám si to do rozpravy k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025. Je velice pravděpodobné, že opět s odkazem na fakta, jejich zdroje, nepůjde o oslavu vládní fiskální a rozpočtové politiky.

Abych to shrnul: hnutí SPD jednoznačně podporuje co nejrychlejší finanční a další potřebnou pomoc českým občanům postiženým nedávnými ničivými povodněmi. Jako takové hnutí SPD tady pro tento návrh rozpočtu zvedne ruku jenom právě kvůli tomu, aby se ty peníze co nejdříve dostaly k lidem. Konat musí pojišťovny, stát, vláda, kraje, města a obce. Tato pomoc musí být adresná a efektivní. Musí směřovat zejména k tomu, aby všichni takto postižení občané měli kde bydlet, aby měli čím svítit, čím topit a kudy jezdit. Primárně postaráno musí být především o zranitelné skupiny osob: o seniory, rodiny s dětmi, o zdravotně postižené.

Ovšem vážně pochybujeme o tom - a přednesl jsem k tomu konkrétní argumenty - zda má být v této souvislosti poměrně masivně zvyšován už tak šílený rozpočtový deficit a státní dluh. Vláda má a musí hledat úspory uvnitř stávajícího rozpočtu, zejména když má k dispozici, jak jsme slyšeli, rekordní příjmy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane předsedo.

Mám zde jednu faktickou poznámku - pan poslanec Milan Brázdil - a poté přednostní právo pana ministra Stanjury. Prosím.

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně, kolegové.

Pane ministře, já jsem se vás chtěl zeptat, jak se definuje ta domácnost. Domácnost, dejme tomu domeček, ve kterém žijí manželský pár, rodiče třeba toho syna a on tam má svoji nastávající. Domácnost? Jak to bude ten starosta říkat? Toto jsou dvě domácnosti, nebo jedna? Na to jsem se chtěl zeptat.

A potom druhý dotaz: Ty peníze, těch 40 000, pokud přijdou, tak to zastupitelstvo rozhodne, (že) tady tomu jenom garáž spadla, nedáme celé, ale tady jsou, těm vyplatíme vše, 40 000. Ty zbylé peníze bude moci si ta obec nechat, nebo se to bude vracet? Nebo jestli byste to dokázal? Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Žádné zbylé peníze nebudou. Částka, kterou pošleme obci, má obec rozdělit mezi postižené domácnosti. Těch 40 000 je průměr, to není limit, takže nepředpokládám, že by nějaké peníze zbyly. Maximálně se ukáže, že ten odhad byl příliš vysoký, těch obcí, ale to je jiná věc. Když bude menší počet domácností, tak částka bude počet domácností krát 40 000.

Já jsem vysvětloval, že z centrální úrovně toho nejsme schopni. Proto bude rozhodovat - odpověď na první otázku - bude rozhodovat místní zastupitelstvo. Mně to přijde prostě lepší a efektivnější a může se to lišit místo od místa.

Ale já jsem se přihlásil jenom ne k tomu, co si myslel řeknu (?) Radim Fiala - nemůžeme sčítat výdaje a příjmy, to za prvé. Já říkám, že to je limitní horní odhad. Byla by dobrá zpráva pro nás pro všechny, kdyby celkové škody byly nižší, a pak bude samozřejmě celkově nižší účast státního rozpočtu. Ale chci říct: abychom mohli uplatnit nové výdaje bez ohledu na to, kolik přijde nových příjmů, musíme novelizovat výdajovou stranu, protože předpokládat, že nebudeme novelizovat výdajovou stranu, a teď si řeknu, že by přišlo 50 miliard do konce roku, nemohli bychom je použít na výdaje bez novely státního rozpočtu, protože příjmy jdou v uvozovkách jenom - to není jenom - ke snižování deficitu státního rozpočtu, takže ta novela je potřebná. Ono se to asi nepotká v čase, ale i kdyby se to potkalo v čase a dopad na deficit by byl nula, i tak bychom museli zvýšit výdaje státního rozpočtu, zůstal by stejný deficit. Já si myslím, že ten deficit nebude tolik, ale dneska to nikdo neví, takže zvolili jsme hledisko opatrnosti - raději vyšší částku než mít... pokud se ukáže, že ty celkové škody budou nižší.

Já jsem tady demonstroval, kolik jsou odhadované škody jenom ze dvou rezortů na státním majetku. Ale pokud budou celkové škody nižší, je to vlastně dobrá zpráva pro všechny, pro všechny rozpočty od městských, od rodinných, firemních až po státní rozpočet. Takže já se v této chvíli nechci přít o to, jestli je to hodně, nebo málo. Před chvílí vystoupil jiný člen Poslanecké sněmovny, kterému to přišlo málo. Vám to přijde hodně. Uvidíme, jak to půjde. Ale co je jasné, na co jsou ty peníze určeny. Myslím si, že pokud získáme zdroje, například evropské, tak o to se sníží deficit. Možná ne v roce 2024, ale pak v roce 2025 - ono se to časově úplně nepotká.

A teď k vystoupení jak Karla Havlíčka, tak Radima Fialy. Já na to budu fakt reagovat v průběhu debaty o státním rozpočtu 2025. Myslím, že dneska není vhodné místo. Respektuju, co jste říkali, ale z mé strany to nepovažuju za vhodný okamžik, abych teď vedl dlouhou debatu o naší fiskální politice za celé volební období. Myslím si, že debata o návrhu státního rozpočtu na rok 2025 bude vhodnější, aspoň z mé strany, i když respektuju to, co jste řekli. Ale já v této chvíli nebudu reagovat, ale budu vést polemiku u tohoto materiálu - (k) celkové fiskální politice. Já se na tu debatu těším, bude tady v řádu několika blízkých týdnů a uvidíme, co v té debatě všechno zazní. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní faktická poznámka pana předsedy Radima Fialy. Prosím.

Poslanec Radim Fiala: Děkuju. Já chci ještě reagovat na pana ministra a jsem rád, že tady tak o tom diskutujeme, přestože oba dva zvedneme ruce a podpoříme, aby ty peníze šly k lidem, ale jsou věci, které si prostě musíme říct.

To, že se nám to zdá hodně, to je právě to, že my chceme šetřit, že vás navádíme k tomu, abychom hledali rezervy ve státním rozpočtu, protože já věřím, že bychom je našli, a abychom šetřili, aby nás to stálo co nejméně nových půjčených peněz s nějakou dluhovou službou, tedy s nějakými novými úroky, a abychom zbytečně nezvyšovali deficit.

Mám ještě jednu otázku, pane ministře. Já si myslím, že bude mít tento státní rozpočet určitě nějaké nespotřebované výdaje, které spadnou do státní rezervy státního rozpočtu do příštího roku. Dají se použít i tyto peníze už letos? Nebo dají se nějak započíst, odepsat? Je tam nějaká možnost využití těchto nespotřebovaných výdajů? Já vím, že určitě budou na Ministerstvu obrany třeba, protože těžko utratíte 150 miliard, když jste do dneška utratili asi jenom 60. Tak se na to chci zeptat. Díky.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem... (Mluví směrem ke stolku zpravodajů.) - nebo s faktickou poznámkou? (Ministr Stanjura mimo mikrofon: Stačí faktická.) Faktická poznámka, pan ministr. Prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: To je první zdroj. To je první zdroj - peníze, které mohou počkat, nemusí to být hned v dalším roce. To není tak, že všechny stávající výdaje se musí ve 100 procentech uplatnit do konce kalendářního roku. To je první zdroj, na tom pracujeme od prvního dne, ale to je běžné, o tom nemluvím, to považuju za standardní. Já nechci v této chvíli říkat, jak ty kapitoly dopadnou, ale myslím si, že například Ministerstvo obrany bude hodně blízko rozpočtované částce. Tam to není kontinuální jedna dvanáctina, to nemůžeme například porovnat s tím, jak se platí penze, že to zhruba jedna dvanáctina je, tam to úplně neplatí, ale tam ty výkyvy meziměsíční nebo mezičtvrtletní jsou mnohem nižší. Pokud z těchto 30 miliard budou podpůrné programy a nestačí se vyčerpat, tak to zůstane v nespotřebovaných nárocích, ale určených na ty programy, to se stát může. Takže nemohou se pak použít na něco jiného a není limitním časem 31. prosinec letošního roku, to není, to ani tak být nemůže a nebylo by to ani chytré. ***