Neautorizováno!
(19.10 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Počet přihlášených se pomalu ustálil a znovu opakuji, že nyní budeme hlasovat o pozměňovací návrhu, jediném k tomuto zákonu, který vám byl představen.
Zahajuju hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Stanovisko? Pardon, pardon, tak prohlašuju hlasování za zmatečné, zapomněl jsem na stanovisko překladatele. (Předkladatel: Kladné.)
Kladné. Tak to je dobrá zpráva.
Tak zahajuji ještě jednou hlasování o tomto pozměňovací návrhu. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 52 bylo přihlášeno 177 poslanců, pro hlasovalo 177, nikdo nebyl proti. Tento pozměňovací návrh byl přijat.
Jestli se nemýlím, tak nyní bychom měli hlasovat o zákonu jako celku. Je to tak. Přednesu vám návrh usnesení, ten zní, že "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas vládním návrhem zákona o mimořádné podpoře osob zasažených povodněmi v roce 2024 a o změně zákona č. 111/2000 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 824, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 53 bylo přihlášeno 178 poslanců, pro hlasovalo 178 poslanců, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas, a končím projednávání tohoto bodu.
Budeme pokračovat dalším bodem našeho schváleného programu
3.
Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 598/4/ - vrácený prezidentem republiky
Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 598/5. Nejdříve se táži navrhovatele, pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Má ten zájem, pane ministře, prosím, máte slovo. (Trvající hluk v sále.) Poprosím zase v sále o ztišení, abychom mohli pana ministra vůbec slyšet.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý večer, děkuji za slovo. V minulých týdnech byl návrh zákona vetován panem prezidentem. Rád bych zdůraznil, že se domnívám, že návrh zákona byl pečlivě projednán jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu a prošel rozsáhlou diskusí na všech úrovních legislativního procesu včetně standardního připomínkového řízení, kde se vyjadřovali také zástupci justice. Také to nebyly první diskuse nad touto úpravou. Na ministerstvu se otázka přísedící s přestávkami diskutuje od roku 2008, kdy tehdejší vedení ministerstva zvažovalo, co s institutem přísedících dál. Aktuálně i další diskuse probíhaly také v letech 2018 až 2021 neboli, v období vlády Andreje Babiše, kde byly na toto téma uspořádány kulaté stoly se zástupci justice a dalšími odborníky, kde byla diskutována nejen neefektivnost a nehospodárnost institutu přísedících, ale i možnosti jeho zrušení.
Bývalá paní ministryně Marie Benešová opět za vlády Andreje Babiše již v roce 2019 předložila novelu zákona o soudech a soudcích, která zahrnovala omezení účasti přísedících na rozhodování. (Trvá hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane ministře, já vás zastavím a opravdu důrazně poprosím kolegyně a kolegy, kteří se nechtějí věnovat projednávání bodu, který teď ve sněmovně řešíme, ať opravdu odejdou z jednacího sálu a věnují se diskuzím mimo sál. Úroveň hluku je opravdu ne neúnosná. Já vás na chvilku, pane ministře, požádám, abyste vydržel, než se kolegové ztiší, a mohli jsme důstojně v projednávání tohoto bodu pokračovat. Děkuju, pokračujte.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Vláda vedená hnutím ANO návrh zákona také schválila a byl přijat také v Poslanecké sněmovně. Na základě pozměňovacích návrhů ze Senátu nakonec úprava přijata nebyla, ale tehdejší Sněmovna byla pro. Co se týče zahraniční právní úpravy, kdy je účast laického prvku na soudním rozhodování v mnoha evropských zemích běžná, ale musíme zdůraznit, že způsob zapojení přísedících se často významně liší. Například v Německu a Rakousku přísedící reprezentují zaměstnance a zaměstnavatele, nikoliv běžné laiky, jak je tomu u nás. V Rakousku jsou v určitých trestních věcech dokonce porotní soudy. Tyto rozdíly je třeba brát v potaz při posuzování efektivity a účelnosti zapojení přísedících v našem právním systému a nejde jen slepě odkazovat na zahraniční právní úpravy.
Návrh na omezení přísedících je reakce na dlouhodobé problémy a kritiku současného systému ze strany odborné veřejnosti i samotné justice.
Navrhované změny mají potenciál zvýšit efektivitu soudního řízení, umožnit spravedlivější odměňování přísedících a přiblížit se standardům, které jsou běžné v jiných vyspělých zemích. Prosím a žádám vás proto, abyste při opětovném hlasování o tomto návrhu zvážili všechny uvedené argumenty a podpořili ho. Tento návrh představuje kompromisní, ale dle našeho názoru nutný krok směrem k zefektivnění našeho soudního systému. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Chci se zeptat, zda se chce ke stanovisku prezidenta vyjádřit zpravodaj garančního výboru, kterým byl ústavněprávní výbor, pan poslanec Tomáš Kohoutek. Ano, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já se vyjádřím k návrhu zákona stručně z pozice zpravodaje a jenom shrnu, že návrh zákona byl schválen ve třetím čtení na schůzi Sněmovny dne 26. června roku 2024. Následně byl postoupen Senátu, který ho projednal na své schůzi dne 21. srpna roku 2024 a schválil ho dle verze schválené Sněmovnou. Poté byl postoupen panu prezidentovi, kdy pan prezident zákon vetoval dne 2. září roku 2009 a jeho stanovisko je uvedeno ve sněmovním tisku 598/5.
A jenom budu konstatovat, že budeme postupovat následně podle § 98 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, to znamená, že budeme pouze hlasovat o návrhu dle sněmovní verze a pro jeho přijetí nutné nadpoloviční většina hlasů všech poslanců, čili kvorum 101 hlasů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a nyní otevírám rozpravu. Připomínám zároveň, že jak už zaznělo, pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Do rozpravy se přihlásili poslanci, první vystoupí paní poslankyně Štefanová. Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Iveta Štefanová: Já děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už jsem se tady několikrát vyjadřovala k tomu předloženému návrhu zákona, když jsme ho tady projednávali ve Sněmovně. Dnes bych ale znovu tady řekla své argumenty a svůj pohled. Téma laických přísedících je dlouhodobě diskutováno a i v praxi se setkáme s různými názory od těch, že tento systém již není plně funkční, že se jedná v podstatě o jakýsi přežitek a provádí to určité technické problémy s obsazování těch senátů a mnohdy to může i prodlužovat to jednání.
Nicméně faktem stále zůstává, že se jedná o důležitý laický prvek, který přináší ten pohled takzvaně zvenku, ten civilní náhled a zastává tam vlastně zástupce veřejnosti.
Když jsme tady toto téma probírali, tak jak už pan ministr zmiňoval na několika kulatých stolech nebo různých seminářích, tak se k tomuto problému vyjadřovali právě i zástupci těch soudů, tedy těch, kterých se to přímo týká. A na problémy s obsazováním těch senátů si v podstatě ve finále stěžoval zástupce pouze jednoho jediného soudu, a to Nejvyššího soudu. Zástupci ostatních soudů uváděli, že obsazování přísedících není nějakou významnou komplikací nebo překážkou k těm jednáním, a dokonce, že i u mnoha jejich soudců je ta zavedená praxe se senátem vítána.
Myslím si, že ten laický prvek, nebo respektive ten prvek veřejnosti u soudních jednání prostě se zachovat musí, zejména u těch trestních řízení. Kritizovala jsem tady opakovaně, že ta důvodová zpráva u toho předloženého návrhu dostatečně nevysvětluje, proč vlastně v této míře se ruší ti laičtí přísedící, a zvláště pak u těch trestních řízení. ***
