(pokračuje Jakub Michálek)
Ale nerozumím tomu, proč koalice Spolu... Tři roky jsme to tlačili, my jsme pořád přicházeli s tím, že by se to mělo posunout, upozorňovali jsme na to, jak to funguje v Estonsku, jsou k tomu písemné materiály, kde jsme ukazovali, že v Estonsku to mají dobře nastavené pomocí percentilu, že to odvíjejí od soukromého sektoru, že to o něco sníží - protože samozřejmě tedy práce ve státní sféře je práce, která nemá takové riziko, tudíž je spojená i s o něco menším odměňováním, ale v zásadě trendy a konkurenceschopností by měla odpovídat tomu, aby stát přilákal kompetentní úředníky, protože dělá nejsložitější projekty ve státě, takže by měl mít i dobře zaplacené lidi. Pokud budeme pokračovat v trendu špatně placeného, početného aparátu, tak nám to zkomplikuje řešení krize, což jsme viděli v rámci covidu i energetické krize, kdy reakce je pomalá a ekonomický dopad v rámci Evropské unie je, že jsme jedni z nejpomalejších, pokud se bavíme o tempu obnovy. Částečně je to dáno strukturou našeho průmyslu třeba, který má větší zastoupení energií, ale částečně je to dáno právě i špatně placeným, pomalým, pomalu inovujícím aparátem.
Kritizuje to celá řada institucí, zase dostáváme zprávy. Není adekvátně vybaven Energetický regulační úřad, aby zvládal velké energetické molochy. Ty si zaměstnávají nejlepší právníky, poradce, konzultanty a tak dále, zatímco Energetický regulační úřad nemá dobře placené lidi a nezvládá svoji úlohu, a když se díváme na to, jakým způsobem postupoval, ať už v době krachu prvních firem, kdy měli kontrolovat firmy jako Bohemia Energy, pak to dopadlo na lidi, ať už v oblasti kontroly proplácení peněz pro velké energetické molochy, které se potom... kde drahé ceny energií se potom promítly úplně všem do cen v obchodech, tak zkrátka máme zprávy o tom, že ERÚ nedělal svoji práci dobře a je to výsledek právě politiky špatně placeného, početného aparátu. Mimochodem to prošetřuje teď i tedy Nejvyšší kontrolní úřad, který na to dělá analýzu, ale problémem tam u toho je, že analýzy dostáváme vždycky s několikaročním zpožděním, takže v době, kdy bychom to potřebovali, tak analýzy nemáme a zase se už řeší úplně nějaký jiný problém, nemáme tam vhled.
Samozřejmě to má velký dopad na digitalizaci. Nám se podařilo - to je potřeba poctivé přiznat - nám se podařilo zásadně zlepšit i ve spolupráci napříč vládou možnost osobního ohodnocení, které se navýšilo až na 100 procent, takže v rámci toho je možné řešit některé situace, ale když to potom vidíte v praxi, jak to funguje na úřadech... Já jsem se setkal - to jsou konkrétní příklady z praxe v rámci Státního zemědělského intervenčního fondu - jsem se setkal s případem, kdy fond vypsal inzerát, že nabírá architekta pro celé IT úřadu a že nástupní plat je 35 až 45 000 korun měsíčně. Pro IT architekta! Sumy, které dneska pobírají tihleti lidi v komerčním sektoru, se pohybují ale řádově, na řádově jiných částkách a potom samozřejmě se to promítá do toho, že úřady se bojí vypsat nějaké částky, protože když přidají jednomu, tak ostatní začnou remcat, že my jsme taky důležití pro instituci a my chceme taky přidat, takže to je... Ale nejsou tam s tím spojené odpovídající požadavky na výkon. Jediné, kde se utrácí obrovské částky, jsou dodavatelské smlouvy, tam proti tomu nikdo nic nezvedá, ale nepostaví se vedle sebe alternativní scénáře, buď platit dodavatele, který má třeba vendor lock-in, obrovské částky za dodavatelské kontrakty, anebo některou část z dodávek dělat interně a snažit se to nakombinovat tak, aby to pro stát bylo ve výsledku nejvýhodnější. To je důsledek početného a špatně placeného aparátu.
Samozřejmě další důsledek je neschopnost odolávat zájmům lobbistických skupin, což se potom projevuje v designu zakázek, rozdělování dotací, hodnocení zakázek, které je prostě minimalistické, je dělané často na cenu, není tam zohledněna kvalita, nafukují se dotační dotační sumy, takže úředníci raději vypíšou méně dotačních titulů, ale s vyššími částkami, než aby si přidělávali práci s nějakým podrobnějším hodnocením. Samozřejmě se to promítá i do neschopnosti bojovat proti kartelům a neférovému tržnímu jednání a promítá se to i do toho, co kritizuje generál Řehka v rámci armády, že nízké platy snižují odolnost země proti vnějším hrozbám. To je příklad toho, jak se promítá mzdová politika do fungování státu.
Nestalo se to, co jsme měli napsáno v programovém prohlášení, nebyl splněn slib, neproběhla komplexní revize platových tabulek ani po třech letech od... Ačkoli jsme se to snažili opakovaně urgovat, dodneška není výsledek a to měl být přitom předběžný krok pro reálné vládnutí, ne krok, který se dělá v posledním roce vládnutí.
Z hlediska reforem, které měly přijít a nepřišly, určitě je důležité zmínit to, co by mohlo přispět k hospodářskému růstu z velké části, to je podpora menších firem a startupů. My jsme usilovali o to, aby se stát postaral o takzvané zaměstnanecké akcie, aby vytvořil prostředí, které je konkurenceschopné vůči státům, které mají větší počet startupů, protože startupy... Když má země úspěšný trh se startupy - a Češi už dokázali, že spousta úspěšných firem může udělat úspěšný startup a prodat firmu potom za obrovské peníze, vytvořit tady hub technologický, máme tady různé antivirové firmy a tak dále, máme tady rozvážkové služby - nebudu říkat konkrétní jména, ale jsou velmi úspěšné firmy - a trh, podmínky pro zakládání startupů tady dneska neodpovídají tomu, co je běžné v zahraničí, například ESOPové programy a tak dále. Naopak, teď nám píšou firmy, které prosí o to, abychom vrátili zpátky tu polovičatou reformu, kterou narychlo připravilo v konsolidačním balíčku Ministerstvo financí - a my jsme varovali před tím, že to bude průšvih, bohužel se to potvrdilo - oni teď žádají o to, aby se mohli vrátit k původnímu modelu, aby to bylo dobrovolné, a připravili jsme kompletní návrh toho, jak mají být podporovány startupy, aby měly rovné podmínky pro ESOPové programy. Dodneška Ministerstvo financí nepředložilo ten návrh, přestože dostali konkrétní návrhy legislativního řešení od našich odborníků.
No a samozřejmě by bylo dobré věnovat se i problematice zdrojů ve státním rozpočtu, kde si myslím, že vláda taky podcenila možnost v rámci státního rozpočtu přispět několika miliardami korun. Když se podíváme třeba na daň z přidané hodnoty a spotřební daň z konopí, tak se bavíme - kdyby proběhla legalizace konopí, tak jako to probíhá v jiných státech - tak mohl státní rozpočet získat navíc nějaké dvě až tři miliardy korun. Pokud by byla schválena daň ze slazených nápojů, tak by se nám podařilo získat nějaké čtyři miliardy korun - to je spotřební daň, kterou mimo jiné doporučili odborníci z Národní ekonomické rady vlády - a dále by se dala příjmová stránka vylepšit například tím, kdyby stát lépe fungoval, pokud jde o největší korporace a jejich agresivní daňové optimalizace, protože i zevnitř, ze zdrojů Finanční správy dostáváme informace o tom, že Specializovaný finanční úřad není adekvátně vybaven, ať už personálně, kvalitou svých odborníků, aby dokázal držet krok s optimalizátory, s velkými korporacemi, které používají různé transferové ceny a další praktiky k tomu, aby si snižovaly daně, a stát s nimi nezvládá držet krok a tyto částky vybírat.
Pokud jde o rozpočtový výhled, tak je potřeba připomenout, že vláda utekla před jednou ze zásadních otázek, které budou důležité pro budoucnost České republiky a budoucnost občanů, a to je problematika poplatků, které budou důsledkem takzvaných nových povolenek, to znamená povolenek, které mají odradit od znečišťování v oblasti dopravy, v oblasti malých emisních zdrojů, vytápění na plynové kotle v domácnostech, které na nás, ať už chceme, nebo nechceme, přijdou. ***
