Neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Nicméně co je klíčové, musí na to být reálné peníze. Je to připravené jako úvěry, čili to už jde tím německým směrem, takového perpetuum mobile čili udržitelného programu, který dlouhodobě po počátečním vkladu financí do bydlení bude moci bydlení dlouhodobě podporovat z toho, co obce budou postupně splácet. Tyhle výhodné úvěrové programy jsou oceňované, nicméně budou potřebovat právě vstupní částku ze státního rozpočtu. Jde zhruba o 7 miliard korun na příští rok a zatím není nikde vidět - ano, je přislíbená usnesením vlády, ale stejně tak, jako je známo z debat na vládě, to nemusí dopadnout - takže právě těchto 7 miliard korun je něco, o co nám v oblasti investic do bydlení, bydlení pro mladé rodiny, dostupného bydlení pro kohokoliv, koho obce vyhodnotí jako potřebného, můžou to být senioři, můžou to být potřebné profese, to je něco, co je za nás naprostá priorita.
Já to tedy shrnu. Vedle investic do rodin, ať už v podobě rodičovského příspěvku, nebo do míst ve školkách a dětských skupinách, vedle garance těchto míst - což není téma pro debatu o státním rozpočtu, ale je to důležité související téma, protože to samozřejmě generuje nějaké věci, co vypadají jako náklady, ale jsou investice - vedle toho je klíčové nepodceňovat dlouhodobé investování do dostupného bydlení v naší zemi. Vrátí se nám to.
Abych dala příklad toho, co bohužel aktuální koalice udělala před pár dny obcím, které právě místa v dětských skupinách chtějí stavět, tak ocituju ještě z několika dopisů, které obce sepsaly, protože jde o věc, která nakonec je nevyčíslitelná, ale opět se na státním rozpočtu a stavu celé země reálně odráží. Je to důvěra. Jde o to, že došlo k podkopání důvěry mnoha a mnoha obcí v to, že tento stát a tato vláda plní, co slíbily. Mě to hrozně mrzí. Dětské skupiny byly prezentovány jako něco, co má stoprocentní podporu, a i se tomu velmi osobně věnoval pan ministr Jurečka, proto mě to tak překvapilo, že - a teďka myslím, že je rozumné, abych ocitovala, jak to obce vnímaly.
Paní starostka z Bohuňova třeba píše: "Současně jsem byla neustále ujišťována, že pro tuto dotaci" - tedy na zřízení dětské skupiny - "je dostatečná alokace peněz, kterou není možné vyčerpat. Nás tato možnost nadchla, protože jak jinak přivést na malou obec život než mít možnost nabídnout centrum pro děti a jejich rodiče?" Paní starostka popisuje, jak připravili projekt, kolik je ten projekt samozřejmě stál a že najednou zničehonic došlo ke změně. To stoprocentní financování se změnilo a obec musí najít - tato obec konkrétně - miliony korun, aby mohli dětskou skupinu zřídit, zhruba 5 milionů korun, které nemají. To podstatné: je to předem neohlášená změna, je to úplný rozpor se slibem, který byl dáván, že do konce roku je spousta peněz, ať se všechny obce přihlásí, a 100 procent financování dostanou. Jiné město, Velké Meziříčí, to popisuje: "Tato změna je doslova podrazem na samosprávy, protože je to velmi razantní a předem nehlášená změna podmínek výzvy k horšímu. Obce a města se proti ní logicky bouří a stejně tak i my." Tohle říká Velké Meziříčí a kdybych to shrnula, tak řada obcí, které si připravovaly projekty a nyní jsou ve fázi, že zvažují, zda se do té výzvy přihlásí, i když musí sehnat čtyři, pět milionů ve svém rozpočtu a zavázat se k tomu, že třeba šest let nebudou mít vůbec žádnou možnost jiných investic, tak alespoň by potřebovaly bezúročnou půjčku od státu na tyto peníze. Je to varianta, co by stejně znamenala porušení toho slibu, který jim byl dán, ale vzhledem k tomu, že v součtu půjde o desítky milionů nebo třeba zhruba sto milionů korun, tak to není něco, co by tento stát nezvládl, a nedošlo by k tak šílenému narušení důvěry, jako když slibujete - a to doslova - že výzvu není možné vyčerpat, že peněz právě na projekty dětských skupin je dostatek a že je maximální podpora, ať je obce zřídí, a najednou konec a ze dne na den ministerstvo řekne: Vytáhněte ze své vlastní kapsy čtyři, pět milionů korun.
Na tomto příkladu obětované důvěry kvůli několika desítkám milionů - maximálně zhruba 100 milionů korun jsou odhady, co by to stálo, co je ještě potřeba obcím přispět - na tomto příkladu chci ukázat, že tohle se v žádném státním rozpočtu konkrétně neobjeví, ale obce už prostě do budoucna nebudou chtít ani klíčové, strategické věci pro tento stát uskutečňovat. Přitom jiné ruce v zhmotňování takovýchto míst pro děti nemáme, jsou to buď ty neziskové... nebo zisk negenerující subjekty, které zřizují dětské skupiny jaksi soukromě, anebo právě obce.
Když tohle závěrem shrnu: podpora rodin od rodičovského příspěvku přes garanci míst až po podporu konkrétního zřizování dětských skupin a míst ve školkách, to je jedna noha, o kterou se musí opírat jak udržitelný rozpočet, tak funkční společnost. Druhá noha je podpora bydlení, a to od 7 miliard na podporu investic do bydlení přes samozřejmě zákon o podpoře bydlení - kde velmi doporučuju, koho to zajímá, aby se podíval na takzvanou zprávu o dopadech regulace RIA, tam jsou velice podrobně vyhodnocovány přínosy a dopady různých variant, různých zvažovaných podob zákona a samozřejmě je tam ukazováno, i co se stane, když zákon přijat nebude, jaké jsou rozpočtové dopady, když tahle země dále nebude mít žádnou normu trošku komplexněji ukotvující podmínky pro bydlení. Konkrétní číslo, co je v té zprávě, se dá říct, že je 81 000 rodin, domácností, které budou nějak ohrožené závažnou bytovou nouzí, když se nic neudělá, když se vůbec nic nepřijme, versus zhruba 30 000 domácností, které naopak budou ohrožené, když se podaří maximálně záměry toho zákona naplnit, čili tou politikou, kterou zde budeme přijímat, anebo nebudeme, můžeme ovlivnit jak kvalitu života desítek tisíc rodin a u nejvíce ohrožených také to, jaké budou rozpočtové dopady, protože bytová nouze pak způsobuje dopady ve výši několika miliard korun na státní rozpočet. Já tedy jenom takhle chci nalákat, že koho by to zajímalo, může si úplně přesné výpočty dohledat ve zprávě k dopadům regulace, k zprávě RIA.
To téma podpory bydlení chci jenom uzavřít tím, že si opravdu velmi přejeme, aby investice do bydlení byly přímo ve státním rozpočtu, a je to přesně ten druh věci, kterou budeme také podávat jako pozměňovací návrh.
Pan ministr Stanjura zmínil, že veliký nárůst byl v platbě úroků ze státního dluhu, že tam platíme ročně zhruba 100 miliard korun a obsluha státního dluhu, že to narostlo na zhruba 100 miliard korun - to je prostě zapříčiněno i tím, že nemáme kurz koruny navázaný na euro, čili další velké téma, o kterém bychom měli v naší zemi diskutovat, je vstup do takzvaného mechanismu ERM II, a to čistě i z toho důvodu, abychom uspořili na obsluze státního dluhu, ale já se už do toho tématu pouštět teď nebudu. ***
