Neautorizováno!
(14.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Pokud tak Poslanecká sněmovna neučiní, dává vládě jasně najevo, že naprosto rezignovala na základní úlohu a spokojí se s nepravdivými hausnumery, a to dokonce u zákona roku a dost možná nejdůležitějšího zákona této vlády. Návrh usnesení, ke kterému se znovu přihlásím v debatě, až bude otevřena, zní: "Poslanecká sněmovna
I. neschvaluje základní údaje vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 podle sněmovního tisku 805;
II. doporučuje vládě následující změnu: přepracovat návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025 podle připomínek Úřadu Národní rozpočtové rady z 3. října. 2024;
III. stanoví, že nejpozdější termín předložení nového návrhu zákona o státním rozpočtu je dvacátý den od doručení usnesení Poslanecké sněmovny předsedovi vlády."
Chci věřit, že když ne žádné jiné, tak toto usnesení bude přijato, a my tak na rozdíl od dnešního dne budeme mít brzy na stole materiál, který splňuje alespoň základní požadavky kladené na rozpočty vyspělých zemí, tedy především reálnost a úplnost.
A nyní mi, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřila k údajným prioritám, které má návrh rozpočtu naplňovat. Těmi prioritami mají být (Odkašlala si.): rozpočtová konsolidace, podpora budoucnosti naší země masivními investicemi, udržení sociálního smíru, školství společně s vědou a výzkumem a také obnova území po katastrofálních povodních.
Nemohu začít jinde než u rozpočtové konsolidace neboli snižování schodků. Právě to byl totiž klíčový slib této vlády. Vláda totiž opakovaně ujišťovala, že bude snižovat schodky tempem okolo 1 procenta HDP, tedy 70 až 100 miliard korun ročně. A realita? V roce 2022 od nás dostala Fialova vláda připravený schválený rozpočet s deficitem 376,6 miliardy korun a příští rok ho plánuje odevzdat s deficitem 241 miliard korun. To je, dámy a pánové, minus 135,6 miliardy korun za čtyři roky, k tomu minus 18 miliard mimorozpočtové půjčky. Výsledkem je, že zatímco slib byl 70 až 100 miliard korun, realitou je sotva 30 miliard korun, neboli 0,37 procenta HDP, tedy nikoliv 1 procento, jak ODS slibovala na billboardech, ani 0,5 procenta, jak plánovalo konsolidovat hnutí ANO - a bylo to ze strany pana Stanjury opakovaně, a nejen z jeho strany, kritizováno pro nedostatečnou ambicióznost - ne, skutečné tempo konsolidace, které vykáže vláda Petra Fialy, je 0,37 procenta ročně. Když už chce vláda mluvit o konsolidaci, navrhuji podívat se na nový dluh, který za čtyři roky vytvoří. Není problém to totiž spočítat poměrně přesně, protože toto je poslední rozpočet, podle kterého bude hospodařit. Sečteme-li, všechny čtyři schodky této vlády, tedy 360,4 miliardy korun v roce 2022, 288,5 miliardy korun v roce 2023, 282 miliard korun v roce 2024 a navržených 241 miliard korun pro příští rok společně s mimorozpočtovou půjčkou SFDI ve výši 18 miliard, dostáváme se k astronomickému číslu 1 bilion 190 miliard korun, neboli také 297 miliard korun ročně. To je mimochodem třikrát rychlejší tempo zadlužování, než které vykázali ministři financí za hnutí ANO, covidovou dobu nevyjímaje. Za pouhé čtyři roky nás tato vláda zadluží o bratru 400 miliard korun vyšším dluhem než hnutí ANO za osm let. Podtrženo, sečteno, má-li být jednou z priorit navrženého rozpočtu konsolidační úsilí, tak ministr financí Zbyněk Stanjura je králem Anglie.
Prioritou číslo dvě jsou údajně kapitálové výdaje neboli investice. Jistě, 250 miliard korun v této položce může na první pohled působit přesvědčivě, ale nenechme se mýlit. Za prvé, máme tady 25procentní inflaci, v důsledku které je reálná hodnota této částky sotva na úrovni covidových let. Za druhé - a to hlavně - investice jsou vyhnány nahoru především prostřednictvím nákupu Ministerstva obrany neboli nákupem zbrojní techniky. Když pominu, že tyto peníze jdou z velké části do zahraničí, typicky na nadzvukové stíhačky, z čehož české HDP pochopitelně neuvidí ani korunu, jistě se shodneme, že nákupy vojenské techniky opravdu nejsou ideální prorůstovou, multiplikační investicí - a tím prosím nijak nezpochybňuji, že bezpečnost země je na prvním místě - ale prosím nepleťme si ji s prorůstovými investicemi, tedy když například postavíme novou silnici nebo železnici a díky tomu zvýšíme produktivitu nebo zaměstnanost v zaostávajícím regionu nebo městě, nebo když postavíme technologický park a díky tomu pomůžeme vysoké škole získat patent na nějakou novou technologii, nebo postavíme elektrárnu a zajistíme si příjmy z vyrobené elektřiny. Když ale místo toho koupíme střelivo, granátomet nebo stíhačky, budeme mít sice lepší bezpečnost a ochranu, ale negenerujeme žádné budoucí výnosy, návratnost ani výnos, a právě proto musíme sledovat investice očištěné od obrany - a tam i druhá vládní priorita padá. Realita je totiž přesně obrácená. Návrh rozpočtu doslova podřezává větev pod budoucností naší země. Ve srovnání s covidovými lety 2020 i 2021 se objem prorůstových investic, tedy investic očištěných od výdajů na obranu a zbrojení, snižuje. Zatímco v roce 2020 investovala vláda Andreje Babiše 2,7 procenta HDP a v roce 2021 2,4 procenta HDP, v příštím roce to bude sotva 2,3 procenta HDP. To považuji zvlášť v době slabého ekonomického růstu - neřku-li stagnace - a standardních rozpočtových podmínek za naprosto trestuhodný záměr. Také samotné výdaje na dopravní infrastruktury jsou v poměru k HDP nižší, než byly v roce 2020, kdy byla naše ekonomika navíc sevřena covidovými uzávěrami.
Podobně se rozcházejí i deklarované priority v dalších oblastech, jako je sociální smír nebo vzdělanostní ekonomika. Pokud tedy sociálním smírem nemyslí vláda rekordní nárůst sociálních dávek v důsledku bezprecedentního chudnutí obyvatelstva. Podle samotného Ministerstva kultury, tedy úřadu řízeného ministrem z ODS, přijdou například zaměstnanci státu v letech 2021 až 2025 reálně o 25,7 procenta svých příjmů. To je čtvrtina platu. Opravdu myslí vláda vážně, že deklarované přidání o 1 400 (korun) znamená udržení sociálního smíru? Ne, tato vláda zaměstnance nemá ráda, stejně jako nemá ráda důchodce, ale ani živnostníky, studenty nebo dohodáře - mluvila jsem o tom tady včera, konkrétně o dohodářích. A co věda a výzkum, kvůli kterým má kabinet speciálního ministra? Oproti covidovému roku 2020 opět pokles, a to z 2,5 procenta výdajů na 2,2 procenta výdajů rozpočtu. ***
