Neautorizováno!
(16.10 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Investice dosahují 250 miliard korun, což je o 65 miliard více než tomu bylo v letošním roce, nebo také o 40 miliard více než byl dosavadní rekord - náš rekord - z roku 2023, a tím překonáváme i investice předchozích vlád, které měly to štěstí, že spravovaly zemi v době nesrovnatelně příznivější ekonomické situace. Rekordní objem, rekordní objem výdajů, 160 miliard korun, je v rozpočtu SFDI, Státního fondu dopravní infrastruktury, tedy směřuje opět do dopravy a projeví se v další výstavbě dopravní infrastruktury, která v posledních třech letech prochází výraznou proměnou, kterou může vidět každý na vlastní oči a také ji lidé vidí. V tuto chvíli je rozestavěno 44 úseků dálnic v celkové délce 250 kilometrů, v příštím roce zahájíme výstavbu dalších silnic a dálnic, které budou přesahovat celkově 100 kilometrů, bude to například klíčový Pražský okruh úseku z Běchovic k Dé jedničce nebo část dálnice D35 nebo třeba obchvat Břeclavi, abych také zmínil něco víc na Moravě. Rozvíjet se také budou železniční koridory, včetně těch vysokorychlostních, aby u nás vlaky na páteřních trasách jezdily už za několik let podobnou rychlostí, jako jezdí u našich sousedů. Celkově v tomto volebním období - a to je taky samozřejmě rekord - zprovozníme 207 kilometrů dálnic a zahájíme výstavbu minimálně dalších 260 kilometrů. Během naší vlády také zmodernizujeme 307 kilometrů železnic, což je ještě více, než byl i tak velmi ambiciózní závazek v našem programovém prohlášení. Tolik velmi stručně opravdu, jak jsem slíbil, jenom souhrnně k první prioritě.
Druhá priorita, další kapitola, ve které Česká republika zvyšuje šanci na růst, to je podpora znalostní ekonomiky, ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou, a s tím souvisejí právě navýšené finance do vzdělávání a navýšené finance do výzkumu, vývoje, inovací. Rozpočet na vzdělání je rekordní, opět rekordní, do oblasti školství jde 291 miliard korun. To je - a to si prosím představme - to je o 50 miliard více, než šlo do školství v roce 2021 za předcházející vlády, 50 miliard a současně jsme historicky nejvýrazněji meziročně navýšili rozpočet pro vysoké školy o 4 miliardy korun. Rekordní budou výdaje na vědu, výzkum, inovace v celkové výši 51,6 miliardy korun, to je taky skoro o 4 miliardy, aby mě někdo nechytal za slovo, 3,8 miliardy, tedy o 8 procent více než v letošním roce. Celkový rozpočet Ministerstva školství si meziročně připíše téměř 22 miliard, což například zahrnuje i to často diskutované navýšení platů učitelů na námi slíbenou a uzákoněnou průměrnou úroveň 130 procent průměrné mzdy. Tady je nárůst proti letošnímu roku o 7 procent a posílení financování vysokých škol, jak už jsem tady zmiňoval, rekordní meziroční nárůst o 4 miliardy a myslím, že i tyto finance - a finance ve školství nejsou všechno - ale i tyto peníze spolu s dalšími reformami, které děláme - modernizace rámcových vzdělávacích programů, reforma oborů na středních školách, nové typy škol - že to všechno dohromady vytváří obrovskou šanci na proměnu českého školství, šanci, že české školství bude odpovídat požadavkům 21. století a tomu, co od něj oprávněně očekává naše veřejnost.
Třetí priorita, kterou jsem tady jmenoval, je zajištění naší bezpečnosti, a to včetně funkční obrany, plnění spojeneckých závazků v Severoatlantické alianci a dalších souvisejících věcí. Plánované výdaje na obranu dosáhnou v roce 2025 výše téměř 161 miliard korun, tím pádem opět splníme požadavek dvouprocentní hranice HDP, po němž jsme léta volali z opozičních lavic a který jsme také při první příležitosti, když jsme měli pro to většinu, prosadili. Hlavní část této částky ve výši přesahující 154 miliard korun samozřejmě připadá na rozpočet Ministerstva obrany, které si opět meziročně o něco polepší, nicméně bezpečnost nechápeme - a taky nemůžeme chápat - jenom nějak úzce, reduktivně. Dbáme na všechny její dimenze, které jsem tady na začátku jmenoval, dospěli jsme proto také mimo jiné k tomu, že stát (je) třeba lépe připravit na to, aby dokázal rychle pomáhat v krizových situacích - to se tam také odráží. Nechci to řadit k bezpečnosti, i když s bezpečností v širším smyslu to také souvisí, ale pro nás je také důležitý sociální smír, a proto náš rozpočet počítá nejenom s růstem důchodů, ale také se zvýšením výdajů na objem mezd zaměstnanců státu celkově o 7 procent, včetně bezpečnostních složek a pedagogů. Průměrné důchody poprvé přesáhnou částku 21 000 korun.
Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, toto byl jenom velmi stručný přehled toho, jaká východiska, jaké priority určovaly podobu návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Pokud jde o souhrnná čísla, tak opatření v jednotlivých kapitolách dávají dohromady návrh rozpočtu, který počítá - ta čísla tu zazněla od pana ministra financí velmi přesně, ale já je zopakuji, protože ona jsou důležitá i pro celkovou představu - s příjmy ve výši 2 086 miliard korun, což je meziročně o něco více než o 146 miliard, a s výdaji ve výši 2 327 miliard korun, což je meziročně zase o 135,1 miliardy korun více. Výsledný deficit státního rozpočtu tedy na příští rok předpokládáme ve výši 241 miliard. Tady říkám: bohužel deficit je o 10, respektive 11 miliard vyšší, než jsme plánovali, ale je to kvůli výdajům na hrazení povodňových škod, a pokud by škody byly nakonec nižší, tak se samozřejmě adekvátně k tomu sníží i tento deficit, ale myslím, že toto navýšení deficitu je srozumitelné, správné pro všechny pochopitelné.
Po tomto přehledu bych chtěl ještě zmínit pár souvislostí, které rozpočet má a bude to zároveň moje odpověď na v kontextu poslední dekády ne zcela pochopitelnou kritiku opozice, že naše vláda nešetří správně, nebo dokonce že nešetří dost rychle, jak se to při představení návrhu objevilo třeba na sociálních sítích. Tak nějaké skutečnosti k tomu.
Za prvé, deficit v roce 2025 bude i přes povodňovou pomoc nejnižší za posledních pět let a nejpodstatnější je nejobvyklejší ukazatel, to je schodek vládních institucí vůči HDP, tedy deficit veřejných financí ve vztahu k HDP, pro příští rok bude ve výši 2,3 procenta, zatímco, jak jsem už zmínil, když jsme nastupovali do vlády, byl daleko nad maastrichtskými kritérii, někde přes 5 procent. To znamená, jinými slovy - a to si myslím, že je také celkem jasné a logické - že zpomalujeme zadlužování a v absolutních číslech - ta možná nejsou tak důležitá, ale často se s nimi v mediálním prostoru operuje, tak je také připomeňme - jsme během jediného funkčního období zajistili snížení deficitu o 180 miliard korun. ***
