Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(23.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Faktická poznámka pana poslance Lubomíra Wenzla. Prosím.
Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, já bych opravdu jenom v rámci té faktické chtěl znovu vyzdvihnout dvě věci. Navážu na pana kolegu Metnara, vaším prostřednictvím. První věc, to, že pozdě ten materiál byl dán, co se týče kapitoly ministerstva, tam nebylo možno se opravdu s tím pořádně seznámit, rozpitvat. A o to víc mě zaráží, to bylo takto pozdě dáno, když vlastně jediná ministryně obrany má dopředu jasně dáno, že má 2 % prostě uzákoněná. Takže tam, si myslím, tu práci má oproti jiným ministrům snazší, protože ví, s jakou částkou může prakticky pracovat od začátku.
A druhá poznámka; nákupy materiálu, techniky a tak dále, ono to je hezké, že ty částky alokovány jsou, ale jak už zmínil pan kolega Metnar, vaším prostřednictvím, nedaří se nábory. A on ten rok 2030, kdy k tomuto roku máme mít splněny naše závazky, se blíží, je zase rok za námi. A tady hrozí podle mého názoru i to, že my sice budeme mít moderní, kvalitní techniku, ale nebudou na to vojáci, kteří by ji obsluhovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní pan poslanec Lubomír Brož a připraví se pan poslanec Igor Hendrych a další v obecné rozpravě. Prosím.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem byl připraven říci něco více obecně k rozpočtu, ale vzhledem k pozdní hodině to vynechám, pouze se zmíním o tom, že ten rozpočet opravdu je obrovským zklamáním. Snad jenom zmíním nadsazené příjmy, věci v kapitole školství, nepedagogičtí pracovníci placení z rozpočtu obcí, což ještě vůbec není vyřešeno, to hovoří za své.
Já budu dneska mluvit hlavně o rozpočtu Ministerstva kultury a musím říct, že to je přesně takovou ukázkou toho, jak je celý tento rozpočet zřejmě sestavený. Začnu u příjmů. Je určitě nesporné, že navýšení státního rozpočtu v oblasti kultury je chvályhodné, to samozřejmě si všichni přejí, a je zásadně zapříčeno zejména evropskými penězi. A potom další věcí, takovou zvláštní sumou 2,5 miliardy korun za prodej nemovitostí. Když mluvím v tomto případě o příjmech, tak dávám ty příjmy do uvozovek, a mě by zajímalo, o jaké nemovitosti se jedná, kdo je kupuje a za jakým účelem. Jedná se o 2,5 miliardy korun, znovu připomínám. Co v nich bude provozovat? Už má ministerstvo podepsané smlouvy s jasným termínem splatnosti na rok 2025, když s nimi počítá v rozpočtu? A proč prodává resort kultury majetky za 2,5 miliardy korun, aby měl na své financování? Hospodaří snad Ministerstvo kultury s majetkem, který není určen k umělecké činnosti, nebo není historicky či kulturně hodnotný? Počítá vláda s tím, že budeme projídat nejenom budoucnost, ale i hodnoty, které vybudovali naši předci? Myslí vláda vážně, že si saldo státního rozpočtu vylepší prodejem památek? Tak vypadá konsolidace rozpočtu? Může to prosím pan ministr kultury vysvětlit?
Tento rozpočet Ministerstva kultury, jak asi tušíte, bych nazval rozpočtem mnoha a mnoha otázek a možná zdvižených ukazováčků. Další můj dotaz by směřoval k programu péče o národní kulturní program, jehož navýšení o 1,3 miliardy korun je samozřejmě pozitivní, i když i to navýšení je dané díky těm 2,5 miliardy korun za prodej majetku a zejména penězům z evropských peněz. Ale taky se tady můžu zeptat, jaké projekty budou z této částky financovány? A hlavně důležitá otázka, jestli existuje víceletý investiční plán, kterým se zabývala vláda.
Podobně kdybych se podíval na grantový systém pro kulturní aktivity, tak se musím zeptat, jestli byly provedeny již tolikrát diskutované revize systému překryvu hluchých míst, jestli byl systém zjednodušen a zpřehledněn. Nastavili jste spravedlivé proporce mezi jednotlivými obory? Provázali dotační programy státu s těmi regionálními? To je to, po čem se volá.
Obdobně kulturní dědictví ve vlastnictví státu, kde je rozpočtováno přes 530 milionů korun, zda již je představa, na co budou tyto peníze využity. Naproti tomu naproti tomu vůči církvím je vláda velmi štědrá, v rozpočtu má dostatek prostředků na navýšení náhrad církvím o 295 milionů korun, přičemž počítá s inflací 10,7 %. Já vím, že inflace se počítá z období, myslím, dva roky zpět, abyste mě nechytli za slovo, ale škoda, že vláda nebyla tak štědrá třeba u důchodců, kde dokonce byla snížena zákonem stanovená valorizace. Já chápu, že u toho výpočtu náhrad církvím je daný nějaký zákonný mechanismus, ale znovu opakuji, v případě důchodů něco změnit šlo a v tomto případě zřejmě vůbec nepadla taková úvaha.
Přitom za tyhle peníze by bylo možné realizovat mnohé v oblasti kultury, například by se mohly zvýšit platy zaměstnanců v kultuře o více než o těch 5 %, které schválila vláda.
Rozhodně stále rozpočet Ministerstva kultury se nedostává na těch slíbených 1 % výdajů státního rozpočtu na kulturu. A to i přesto, že většina navýšení pochází z Evropské unie a prodeje majetku, nikoliv ze státního rozpočtu jako takového. Rozpočet Ministerstva kultury, abych byl konkrétní, se chvástá navýšením 29 %. Ale podle mě je to evidentně promyšlený předvolební trik. Jedná se o to, že rozpočet roku 2024 byl extrémně nízký, a plus tam je zvláštní prodej majetku za 2,5 miliardy korun.
Abych mluvil úplně konkrétně, tak připomenu, že rozpočet roku 2024 byl dokonce o 11 % nižší než ten v roce 2023. Tudíž, když máme rozpočet roku 2025 o 29,7 % vyšší než ten ve 2024, tak kdybychom rok 2025 porovnali s rokem 2023 tak, se zvyšuje pouze o 16 %.
A když udělám to, že odpočtu prodej majetku, který asi nemůžeme prodávat každý rok, to není nic systémového, tak když vezmeme bez prodeje majetku za 2,5 miliardy korun, tak oproti roku 2023 je ten rozpočet zvýšen pouze o 2,8 %. Tady se nabízí to, že se s tím možná počítalo už trošičku dopředu, aby se ten poslední předvolební rok mohlo říkat, že se, a slyším to, a vidím to v médiích, že se téměř o 30 % navýšil rozpočet kultury. Ale je to prostě na vodě a je to uměle vyvolané.
Otázka těch platů mě přivádí ke statusu umělce neboli pracovníka v kultuře, který vláda absolutně nezvládla. Mluvili jsme o tom a budeme určitě mluvit ještě při samostatném zákonu, protože platy v kultuře jsou opravdu extrémně, extrémně nízké. Navržená, a to nemá tedy s tím statusem umělce nic společného, aby mě nikdo nechytil za slovo, ale například baletka, začínající herec, jsou na nějakých 18 tisících hrubého. A navržená mzda zaměstnanců příspěvkových organizací Ministerstva kultury pro rok 2025 dosahuje 38 175 korun za měsíc, v meziročním srovnání bude tedy stagnovat a vzhledem ke stagnaci navržené nominální mzdy se propadá platová úroveň v rezortu kultury opět na nejspodnější příčky pomyslného žebříčku, zejména ve srovnání se zaměstnanci ostatních kapitol. Přitom lidé jsou to nejcennější, co naše kultura, a nejen kultura má. Lidé musejí být na prvním místě.
Tímto předvolebním rozpočtem se vláda nepochybně snaží zamaskovat ostudu a dluh, který po ní v oblasti kultury zůstane. Rád bych se zeptal také například na projekt Nové scény Národního divadla, jestli je nějaký aktuální časový harmonogram. To souvisí samozřejmě s těmi penězi, nebo na rekonstrukci Veletržního paláce, Národní galerie, jestli se v rozpočtu s něčím takovým počítá. ***