Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ale ta situace, kdy uděláme jednu skupinu tak privilegovanou, že dochází k tomu - a tady souhlasím s panem poslancem Vondráčkem - kdy jak někde v carském Rusku má někdo plat 200 000 měsíčně a pracují tam lidé, co mají 40 000 měsíčně nebo ještě méně - je nesprávná. A nemyslím si, že je ani etická, ani spravedlivá, ani ústavní. Žádný zákon, žádná ústava neříká, jak platy soudců musejí být tak, aby při změně toho systému se mohly ohnout, že to je neústavní. A já - už ten poslední nález Ústavního soudu mě vede k tomu, že jsem připravený do takového sporu s Ústavním soudem jít - ať znovu odůvodní, že ty vysoké platy soudců musí na rozdíl od všech ostatních jiných lidí, co pracují pro stát, vždy růst, a že je ohrožena nezávislost při statisícových platech, když mají o 10 000 víc nebo méně? A já si myslím, že není. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Pan poslanec Jiří Mašek a hned po něm pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane předsedající. Já bych na pana ministra Stanjuru, já bych se zeptal: pane ministře, vy jste tady řekl, že jste udělali dohodu, a tu dohodu plníte a ve třech letech jí naplníte. A řekl jste, že ty dotyčné nebo ti dotyční, se kterými jste tu dohodu dělal, zřejmě tu informaci nepřenesli dál. Já většinou jsem vždycky zaregistroval - když se jednalo o peníze, někde nějací odboráři vyjednávali - tak se to - aspoň minimálně to někde mělo nějaký otisk v médiích, někde se o tom mluvilo. Předpokládám, že ta smlouva tedy asi byla písemná a že oni si ji zřejmě odnesli a dál neinformovali. Pokud to byla smlouva nebo dohoda ústní, tak o tom jsme se tady dneska bavili, co znamená, nějaký příslib třeba ministra Rakušana, že to bude na podzim o 10 procent, a pak je to jenom o 5 procent. Takže já bych od vás chtěl vidět odpověď: do jaké míry to byla opravdu nějaká legitimní dohoda, třeba podepsaná tak, aby oni s ní mohli pracovat? Protože já se divím, že justice tady tři dny stávkuje a vás to nechá v klidu? Vy byste se přece mohl nějakým způsobem odvolat na takovéhle smluvní ujednání a v podstatě zastavit tu stávku v justici jenom proto, že přece ta dohoda je a je plněna. Mně to přijde, že jste to teď trošku vytáhnul z klobouku, nezlobte se.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan kolega Vondráček je na řadě. Prosím, pane kolego, vaše dvě minuty.

Poslanec Radek Vondráček: Opravdu, je půl jedné, tak asi všichni chápeme, že nemohu reagovat na ta tvrzení. Já můžu jenom konstatovat, že ta schůzka neproběhla a dneska už je 24. října, vy se budete muset mezi sebou domluvit, proč ta schůzka? Vy tvrdíte něco, druhá strana, něco jiného. My se neposuneme v té debatě dál. Já jsem tam nebyl u toho, chápete, že vám reagovat nemůžu. A já vás překvapím, já do značné míry souhlasím s Pavlem Blažkem a (s tím), co říkal, myslím si to dlouhodobě.

Nicméně. V druhé části toho mého vystoupení. Teď jsme se teda dozvěděli, že vláda znovu půjde do koeficientu, o kterém prohlásil Ústavní soud, že je protiústavní. Nějak to dopadne. Chtěl bych vědět, jestli ta ušetřená částka tam zůstane, protože je taky možné, že v roce 2026 to budete doplácet těm soudcům. Z čeho půjdou ty doplatky, když do střetu s Ústavním soudem znovu půjdete a znovu neuspějete? Protože to bude v podstatě totožný spor? Já jsem nedostal odpověď na tuto druhou část. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji, pane ministře. Ano, vaše faktická právě běží, prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: To bude předmětem jednání mezi prvním a druhým čtením. My navrhujeme, aby to v té kapitole zůstalo, aby se o to i nad rámec trhu navýšili platy zaměstnanců v justici, ne soudců. Nechceme to použít někde jinde. Oznámili jsme to na tiskové konferenci po jednání vlády. Dohody se - nemáme žádnou smlouvu, ale máme například usnesení vlády, které zvyšovaly platy. Nechci zdržovat, ale v roce 2023 usnesení vlády se platy zvýšily, v roce 2024 se to promítlo plus další navýšení podle dohody o 3 169 korun v průměru na každého člověka, dle dohody na částku 38 346 v celkovém objemu 361 684 308 korun. V návrhu rozpočtu na rok 2025 byl zapracován trvalý vliv na navýšení platů zaměstnanců - 1669 plus 1500 plus 1500, to je celkem 4669 v celkovém objemu 171 milionů. Dohody se plní a nezařadily se smlouvy, ale je to jasně v rozpočtu, a jak říkal pan ministr Blažek - to nebyl důvod té stávky. I oni uznávají, že ta dohoda je plněna. A jestli mi někdo přijde 3. října, že 4. října - nebo 5. - je stávka, že chtějí změnit tarifní systém, speciální tabulku a mít tam nějaké speciální příplatky, dá se o tom jednat, ale nedá se to vyřešit za den ani za dva, to je fakt. A ta schůzka byla 3. října, od té doby o schůzku - dneska je 24, už 25 - nikdo nepožádal.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Vondráček se svou faktickou.

Poslanec Radek Vondráček: Nezlobte se, pane ministře, ale proč tedy stávkovali? Když nám to tady povídáte? Tak proč? Proč byla třídenní? Historicky poprvé v dějinách třídenní stávka? Pozor, to jsem dal bokem, oni opravdu chtěli jiné svoje tabulky, i justiční, to byl požadavek (nesrozumitelné). Ale to mi neříkejte, že kvůli tomu by šli do stávky z téměř 90 procent všichni zaměstnanci všech soudů, to byl jejich požadavek, to byl jejich způsob, kterým chtějí řešit situaci - ale stávkovali kvůli nízkým příjmům, ne kvůli tomu, že chtějí svoje jiné tabulky. Vy nám tady říkáte, že vlastně nebyl důvod stávkovat, když vás tak poslouchám. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a vracíme se zpátky do obecné rozpravy. A už je na řadě paní poslankyně Marie Pošarová.

Poslankyně Marie Pošarová: Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych se vyjádřila krátce ke schválenému rozpočtu na příští rok. Ten počítá s výdaji ve výši 2,327 bilionu korun a příjmy ve výši 2,086 bilionu korun, tudíž schodek bude činit 241 miliard korun. Když nastupovala Fialova vláda, tak slibovala rozpočtovou odpovědnost. Zřejmě na své sliby zapomněla - jako na sliby, že nebudou zvyšovat daně, například daň z nemovitosti. Dnes dělá úplný opak. Návrh zákona o státním rozpočtu je rozpočet finální. To, co je podstatné, aby byl rozpočet České republiky důvěryhodný - což není. Naopak, je nevěrohodný podle nezávislé Národní rozpočtové rady. Národní rozpočtová rada totiž začátkem října publikovala stanovisko, podle kterého jsou v návrhu rozpočtu nesrovnalosti, které se pohybují v rozsahu zhruba 50 miliard korun. Úřad Národní rozpočtové rady publikoval některé body: v konsolidaci rozpočtu se příští rok nepokračuje, příjmy z emisních povolenek jsou nadhodnoceny, a to zhruba o 10 miliard korun, u výdajů na důchody jsou částky podhodnoceny, a to kolem 5 až 7 miliard korun. Výdaje na obnovitelné zdroje energie a na platy nepedagogických pracovníků ve školství jsou v rozporu s platnou legislativou. Jinak v případě obnovitelných zdrojů energie hovoříme podle samotných zdrojů, na kterou jsem v interpelaci upozorňovala právě bývalého ministra Síkelu, že tam chybí zhruba 20 miliard korun. To, co kritizoval úřad národní rozpočtové rady, jednoznačně potvrzuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura v návrhu státního rozpočtu nadhodnotil příjmy a podhodnotil výdaje, a to značným způsobem, kdy rozpočet pracuje s nereálnými příjmy a výdaji. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, paní poslankyně. V tuto chvíli je na řadě můj ctěný kolega Miloš Nový. Vážený pane poslanče, prosím.

Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se v rámci prvního čtení vládní novely zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 krátce zabýval jedním z aspektů, který je předmětem kritických výhrad parlamentní opozice, a - korektně přiznávám - i v umírněné formě národní rozpočtové rady. Je jím navrhovaná výše rozpočtového deficitu ve výši 241 miliard korun, ode dne zveřejnění návrhu státního rozpočtu je Ministerstvo financí jak v médiích, tak v rámci jednání rozpočtového výboru, ale i dnešního jednání Sněmovny, opozicí obviňováno, že navrhovaný státní rozpočet neodpovídá ekonomické realitě, neboť plánované příjmy jsou nadhodnocené a plánované výdaje podhodnocené. Zatímco částečné výhrady Národní rozpočtové rady je nutno brát velmi vážně, neboť tyto exaktním způsobem vedou ke zkvalitňování rozpočtového procesu, což je jistě cílem nás všech. ***