Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(12.30 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)

Víte o nich něco? Proč o tom nemluvíte? A kdy o tom chcete mluvit? Jenom ve třetím čtení, ale to druhé čtení je o tom, abychom toto probrali. Takže prosím vás, mluvte o tom, když nám to tam načtete tak pozdě, tak nám aspoň k tomu něco víc řekněte, když to napsalo vaše ministerstvo. Já vás k tomu vyzývám. Nemlčte, zkuste promluvit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní poprosím pana poslance Majora, připraví se pan poslanec Kohajda. Pokračujeme v obecné rozpravě.

 

Poslanec Martin Major: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé dámy, vážení pánové, já budu na rozdíl od kolegyně až legislativně krátký a úsporný.

Evropská unie v rámci optimalizace využívání energie vyžaduje, aby v proveditelných případech byly rekonstruované budovy vybudovány (vybaveny?) příslušným počtem parkovacích míst, která jsou vybavena dobíjecí stanicí. Nicméně v případech, kdyby tato instalace, respektive její cena, převýšila určité procento nákladů celkové investice, nebude tato povinnost vyžadována. Komplexní pozměňovací návrh ve své sedmé části mění stavební zákon, kde je právě tato problematika upravena, a původní návrh v tom komplexním pozměňovacím návrhu stanoví, že pokud náklady převýší 10 % nákladů celkové rekonstrukce, tak se tato povinnost nebude na investora vztahovat. Můj pozměňovací návrh snižuje toto procento z 10 % na 7 %, což koneckonců legislativa Evropské unie umožňuje, a konkrétně by to znamenalo, že ten měněný (v měněném stavebním?) stavební zákon v § 167 písm. j) by se slova "10 % celkových nákladů" nahradila slovy "7 % celkových nákladů" a v § 167 písm. k) by se slova "10 % celkových nákladů" nahradila slovy "7 % celkových nákladů".

V nové textaci tedy bude § 167 písm. j) znít: "Za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí infrastruktury u nových, jiných než u obytných budov, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, nebo u změn jiných než obytných dokončených budov na více než 25 % celkové obálky budovy, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení. Povinnost se nevztahuje na změnu dokončené budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí alespoň 7 % celkových nákladů na danou změnu dokončené budovy.

A písmeno k): Za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí infrastruktury u nových bytových domů nebo u změn dokončených staveb bytových domů na více než 25 % celkové plochy obálky budovy. Povinnost se nevztahuje na změnu dokončené budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí alespoň 7 % celkových nákladů na danou změnu dokončené budovy. Dámy a pánové, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Hlásí se s faktickou poznámkou pan poslanec Brázdil. Tak prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Nejsem odborník, ale přece jenom, pane kolego, proč ne třeba tři nebo jedna? Kde jste na to přišel? Jak jste k tomu došel, k takovému číslu?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další faktická poznámka pana poslance Majora. Tak prosím.

 

Poslanec Martin Major: Jenom jedna věta, prostřednictvím pana předsedajícího, panu poslanci Brázdilovi. Těch 7 % je spodní limit, který stanoví norma Evropské unie. Můj pozměňovací návrh směřuje k tomu, abychom nebyli přísnější než to, co po nás Evropa vyžaduje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vracíme se do obecné rozpravy, vystoupí pan poslanec Kohajda.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych zde chtěl představit jednoduchý pozměňovací návrh, který jsem se již pokusil zpracovat, od toho, co tady byl přijat, ten komplexní návrh k verzi komplexního návrhu, to znamená, dovoluji si navrhnout doplnění do části sedmé, kde by se nakonec doplnil nový bod 41, který by spočíval v jednoduché změně § 193 stavebního zákona, což by mělo za cíl, aby se zjednodušil a urychlil proces povolování stavebních záměrů, které jsou v souladu s územním plánem, samozřejmě současně i energetická infrastruktura, tak, aby se snížila administrativní zátěž pro veřejné orgány, a to z toho důvodu, že veřejné zájmy jsou již zohledněny právě v územním plánu. Tak to jenom takto ve zkratce.

Můj pozměňovací návrh je nahrán do systému pod sněmovním dokumentem číslo 5249 a doufám, že jsem ho přepracoval v návaznosti na ten komplexní návrh korektně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a v obecné rozpravě jako zatím poslední je přihlášen pan poslanec Smetana.

 

Poslanec Karel Smetana: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já - abych nezůstal pozadu - tak taky přicházím s pozměňovacím návrhem. Věřím, že bude prospěšný a zjednoduší situaci všem, kterých se problematika agrovoltaiky týká.

Jedním z hlavních bodů lex OZE je nová legislativní úprava, týkající se ukládání elektrické energie. Tento můj pozměňovací návrh má za cíl sladit tuto úpravu s novým zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, který jsme tady před časem probírali, která zavedla pojem agrovoltaické výroby elektřiny, tedy fotovoltaiky, která je zároveň na zemědělsky obhospodařované půdě.

Problém spočívá v tom, že stávající zákon o ochraně zemědělského půdního fondu neřeší vztah této výroby k zařízení pro ukládání elektřiny. A jak ukazují zkušenosti s fotovoltaickými výrobami, bez možnosti ukládání elektřiny je jejich provoz ekonomicky neudržitelný a ukládání elektřiny stabilizuje dodávky, snižuje nároky na přenosovou soustavu a vyrovnává výkyvy trhu.

Navrhuju tedy, aby byl souhlas s umístěním zařízení pro ukládání elektřiny na půdu udělován stejným způsobem jako u agrovoltaické výroby elektřiny. Žadatel by tedy nemusel čelit další administrativním překážkám a obě řízení by se mohla vést současně. Klíčové je, že zařízení pro ukládání elektřiny bude propojeno s výrobou elektřiny z agrovoltaických výrobních zařízení a nebude překračovat jejich kapacitu. A tento návrh má za cíl podporovat efektivní a udržitelnou výrobu obnovitelné energie. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Z místa se ještě hlásí pan poslanec Michálek do obecné rozpravy, tak mu dám slovo, a paní poslankyně.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, milí občané, já bych rád odůvodnil svůj pozměňovací návrh, který se týká toho, abychom vrátili lidem možnost využívat dynamický ceník pro stanovení cen energií. To je záležitost, která byla zakázána ze strany vlády nejprve v nařízení, následně i v zákoně, a bylo to určité provizorní opatření, které reagovalo na krizovou situaci na trhu s energiemi. A já se domnívám, že by bylo vhodné umožnit lidem, aby si zvolili tuto možnost. Netýká se to samozřejmě všech, protože ne pro každého takový produkt je vhodný, nicméně těm lidem by to výrazně ušetřilo náklady na energie, a to jak když se podíváme na minulý rok, tak když se podíváme na ten krizový rok a ty odhady hovoří o tom, že na silovou elektřinu by to dělalo nějakých 30 %, čili pro průměrnou domácnost asi 4 000 korun ročně. Samozřejmě je to tedy návrh, který není pro každého, ale hodil by se například pro domácnosti, které jsou schopny flexibilně reagovat svojí spotřebou energie na situaci na trhu, to znamená na skupinu zákazníků, kteří rychle reagují na snížení spotřeby, ať už třeba topí elektřinou, ale mají nějaký náhradní zdroj, nebo alokují flexibilně výpočetní sílu nějakých počítačových zařízení nebo ohřívají vodu, elektřinu, ale zase mají nějaké možnosti přejít na náhradní způsob ohřívání vody, anebo jsou to prostě jenom domácnosti, které jsou ochotny se uskrovnit, když je to potřeba. Myslím si, že by to bylo výhodné nejenom pro tuto část domácností - bavíme se asi o 10 % domácnostech maximálně - které by toto využily, ale bylo by to výhodné i pro strukturu toho trhu, protože samozřejmě potom by potom bychom ty lidi a celý trh nehnali pouze do fixních cen, které potom jsou těžko předvídatelné, a samozřejmě musí platit náklady a peníze navíc za to, že tam je ta nejistota, tak ta garance té fixní ceny, kterou musí zohlednit dodavatelé ve svých cenách. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP