Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Co mi tam dále u komponenty dítě vadí, tak je to, že to dítě, když tedy ho ten rodič nebude vodit do školy a samozřejmě, že rodiče by měli být zodpovědní za to, a v tuto chvíli už ten zákon takhle stojí, aby dítě do školy chodilo, protože když nechodí a má neomluvené hodiny, tak okamžitě je zalarmována sociálně-právní ochrana dětí, tak se přijde o část komponenty dítě. My prakticky víme, že ta komponenta dítě nebo přídavek na dítě u těch opravdu velmi sociálně slabých je prostě vydávána na bydlení. Na bydlení, které je velmi samozřejmě nekvalitní a tak dále, o tom si můžeme tady povídat, o vyloučených lokalitách hodiny, ale pokud ho nevodí do školy, tak já jsem samozřejmě zásadně proti tomu, aby to dítě přišlo o přídavek na dítě, a aby se to řešilo jinými věcmi, například aby přídavek na dítě nebo tu komponentu mohla spravovat škola, aby tam to dítě skutečně chodilo, aby si za ten přídavek nebo tu komponentu dítě mohli nakoupit, já nevím, školní pomůcky, aby se mohl uhradit třeba odpolední kroužek, nebo dokonce svačiny. Obědy říkám, že ne, že na to už máme i z krajských, i z peněz MŠMT dva dotační tituly, ale aby to dítě tedy z toho patologického prostředí bylo co nejdále, co nejčastěji, a to z té, dejme tomu, patologické rodiny, která ho tam nevodí, právě v té škole, kde tyto základní potřeby mu budou nějakým způsobem zajištěny, ale aby prostě celkově ta rodina nepřišla o ten přídavek na dítě, ale aby od něj byla izolována například tím, že ho přehodíme na školu. To už v tuto chvíli u sociálně-právní ochrany dětí jde. Tento prostředek se ale velmi málo využívá.

Takže toto jsou, bych řekl, ty mé základní výtky. Určitě se budu ještě hlásit jakoby dál nejen do rozpravy, ale taktéž faktickými poznámkami, protože budu očekávat samozřejmě, že ta diskuse bude plynout dál i přes výbor pro sociální politiku. Takže když to shrnu, tak je tam kromě přídavku na dítě taktéž ten systém spojování prorodinných dávek s těmi chudinskými, jaké jsou ty finanční dopady v důvodové zprávě, proč to není vypočítáno vlastně jakoby trošičku přesněji, proč nám tam najednou v rozpočtu létá plus 2,5 miliardy a minus 7,4 miliardy korun a tak dále. Takže děkuji moc za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Budeme pokračovat v rámci řádných přihlášek. Jako první vystoupí pan poslanec Igor Hendrych, připraví se paní poslankyně Renata Oulehlová. Máte slovo.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já tady navážu na to, co tady říkali mí předřečníci. Oni se tady pozastavovali nad některými připomínkami v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Mě trošku zarazilo, že tedy těch připomínek bylo, aspoň tedy za tu dobu, co jsem já tady ve Sněmovně více než tři roky, asi nejvíc jako u tisku, se kterým jsem se setkal, bylo jich kolem 900, ale možná, že jsem se v tom už trošku ztratil, v tom celkovém počtu a celkově vlastně ten mezirezort čítal 637 stran, což je velmi obsáhlá materie.

Jak už tady říkali někteří mi kolegové, tak určitě je v principu dobře, že se do téhle oblasti sáhlo a že se mění, měly by se měnit současné legislativní předpisy, ale bohužel právě proto, že těch připomínek je tolik a těch rozporů, zejména které v tom připomínkovém řízení zůstaly, tak mi vyvstává řada otázek, co s tím tedy bude dál? Samozřejmě jsme teprve na začátku legislativního procesu, jsme na začátku prvního čtení, ještě se dá ledacos vyřešit, doladit k nějaké spokojenosti, možná i opozice. Nevím, netuším a jenom doufám, že pokud pokládány nebo předkládány do druhého čtení nějaké nové pozměňovací návrhy, tak přijdou včas tak, abychom na ně mohli reagovat, ne tak, jak je to bohužel někdy poslední dobou zvykem, že to chodí na poslední chvíli, a potom se musí i schůze po dohodě zase poslaneckých klubů odkládat na jiný termín, abychom měli čas ty pozměňovací návrhy nastudovat, poradit se k nim a zaujmout k nim nějaké konkrétní stanovisko.

Kdybych měl tady číst nebo nějak interpretovat, parafrázovat všechny připomínky, tak by to bylo opravdu hodně nadlouho, nicméně mě opravdu zaujaly některé, které přicházejí vlastně z jiných rezortů, z jiných ústředních orgánů státní správy, respektive přímo z ministerstev, a ty, které vlastně doteď, přestože se k nim Ministerstvo práce a sociálních věcí snažilo postavit nějakým vysvětlením, tak pořád ty rozpory trvají. Takže já potom nevím, jestli pan ministr se bude chtít ještě na závěr prvního čtení k tomu nějak vyslovit, co s těmi konkrétními připomínkami bude tedy dělat, tam, kde zůstal ten rozpor. Já vyberu pár, které považuji za vcelku důležité, možná některé tady už zazněly, a pokusím se je odcitovat.

Tak například Ministerstvo průmyslu a obchodu, v § 9 odst. 1 v textu: členové domácnosti nemají nárok na dávku, pokud mají nebo v období 12 měsíců před podáním žádosti o dávku měli ve svém výlučném vlastnictví stavbu pro bydlení, přičemž za stavbu pro bydlení se pro účely tohoto zákona považuje i samostatná bytová jednotka nebo stavba pro rodinnou rekreaci, navrhujeme zkrátit lhůtu dvanáct měsíců na šest měsíců. Lhůtu dvanáct měsíců považujeme za příliš dlouhou. V případě prodeje nemovitosti s nižší hodnotou nemusí získané prostředky pokrýt výdaje na kratší dobu než uvedených dvanáct měsíců. Větší příjem z prodeje by navíc měl být ošetřen majetkovým testem. Žádáme pro to zkrácení lhůty, po kterou nemá domácnost nárok na dávku státní sociální pomoci, na šest měsíců. Jakkoliv se to, jak jsem říkal už tady konkrétně v tomhle případě, Ministerstvo práce snažilo vypořádat, tak máme tady pořád rozpor.

Další. Ministerstvo průmyslu a obchodu. V § 4 odst. 3 doporučujeme (za) slova "bylo dítě svěřeno" vložit slova "do péče". Současně doporučujeme zvážit, zda je účelné rozhodnutí rozhodnutí soudu označovat jako rozhodnutí příslušného orgánu, když odstavec plně potvrzuje, že se bude jednat o úkon soudu, a odůvodňuje to, že navrhovaná úprava jednak odpovídá právní úpravě svěření dítěte do péče soudem, jednak terminologicky sjednocuje užití slov svěření dítěte do péče jako celku, tak jak je stanoveno občanským zákoníkem, a tak dál. Opět tedy Ministerstvo práce píše, že to bylo nějak vysvětleno, že to neakceptuje, nicméně ten rozpor nadále trvá.

Já se přesunu dál od Ministerstva průmyslu a obchodu, protože těch připomínek mají relativně dost, k Ministerstvu pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj rozporuje § 11 odst. 2 a požaduje v tomto paragrafu doplnit na konec odst. 2 větu: "Rozhodným příjmem člena domácnosti, který prochází oddlužením podle insolvenčního zákona, je jeho měsíční průměr příjmů po odečtení splátek věřitelům a odměn insolvenčnímu správci." Vstup do oddlužení a setrvání v něm po dobu nepřekračující tři roky znamená nástup do legální práce, řízené splácení dluhů věřitelům, které při vícečetných exekucích vůbec neprobíhá.

Dále píše, že je tedy ve veřejném zájmu, aby práceschopné osoby nebyly demotivovány k oddlužení tím, že by se jim podstatně snížil disponibilní příjem oproti situaci, kdy dlouhodobě dluží, ale své dluhy kvůli dalším srážkám v exekuci nesplácejí a žádný insolvenční správce ani nedohlíží na to, aby své příjmy nezamlčovali, nepracovali za menší příjem, než jaký odpovídá jejich schopnostem a možnostem. Opět se tady snaží ministerstvo reagovat - věřím, že v dobré víře - poměrně obsáhle, ale ten rozpor prostě stále mezi těmi ministerstvy i v tomhle konkrétním případě je.

Já nevím. Já si myslím, že asi nemá úplně smysl se zabývat úplně všemi připomínkami. Já bych se možná ještě pozastavil úplně v závěru, v závěrečné zprávě RIA. Už tady bylo také řečeno, že Ministerstvo financí je autorem samozřejmě, že tady jsou věci, které úplně nesedí, a Ministerstvo financí nadále trvá na připomínce a trvá na vyřešení sporných bodů z té zprávy RIA. Já doporučuju, aby si to všichni prostudovali. Já bych se ještě ale nakonec přece jenom zastavil, protože jsem poslanec, který je zvolen za Moravskoslezský kraj, a i Moravskoslezský kraj byl samozřejmě připomínkovým místem a formuloval například jednu zásadní připomínku konkrétní. ***