Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.30 hodin)
(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 14.30. Já vás zde odpoledne vítám.
Vítám i pana předsedu vlády.
Otevírám další bod našeho pořadu, kterým jsou ústní interpelace určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.
201.
Ústní interpelace
Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00 právě vylosovaní poslanci a poslankyně. Na ostatní členy vlády pak budou přednášeny interpelace od 16 do 18 hodin.
Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Já upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.
Než předám slovo panu poslanci Sílovi, který byl vylosován na prvním místě, tak ještě načtu omluvy, které v mezičase dorazily. Omlouvá se pan poslanec Ivan Adamec z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Jan Bauer od 18 hodin z důvodu zahraniční cesty, Josef Bělica z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Petr Gazdík od 18 hodin z pracovních důvodů, Zdeněk Kettner od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů, Jiří Slavík bere zpět svou omluvu do 14 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Helena Válková se omlouvá od 14.30 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Viktor Vojtko od 18 hodin z rodinných důvodů, Ivo Vondrák od 14.30 hodin z pracovních důvodů.
Z členů vlády se omlouvá pan ministr Petr Kulhánek od 17 hodin z pracovních důvodů a Jan Lipavský od 13 hodin z pracovních důvodů. To by byly veškeré omluvy, které doposud dorazily.
Nyní tedy přednese svou interpelaci pan poslanec Jan Síla, který byl vylosován jako první, a poté se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Pane premiére, dámy a pánové, minulý týden jste, pane premiére, podepsal se sekretářem Pietrem Parolinem smlouvu, která byla dojednána za přísného utajení. A já se ptám, proč neměla právo ateistická veřejnost, to je asi 90 procent populace České republiky, vědět, co přesně vaše vláda vyjednala nového, nebo zdali se nejedná jen o kosmeticky upravenou původní smlouvu, kterou v roce 2003 již Parlament České republiky odmítl pro jednoznačnou nevýhodnost pro náš stát.
Z médií se dají dohledat pouze vágní údaje. Nejcitlivější bod se týká zpovědního tajemství. Na celém světě se po vlně skandálů sexuálního násilí kněží na dětech volá po tom, aby měli duchovní povinnost nahlásit podezření o deliktech na nezletilých, i když se o nich dozvěděli u zpovědi. Právníci upozorňují, že by tato pasáž mohla být zneužívána při vyšetření pro sexuální násilí a odvolávat se na mlčenlivost vyšetřovaného.
Mezistátní smlouvy zpravidla podepisuje prezident. Petr Pavel to odmítl a od smlouvy si drží odstup. Postoupil přímou odpovědnost za podpis smlouvy na vás, potažmo vaši vládu, což je přinejmenším podezřelé.
Otázka moje zní, jaké výhody přinese vámi podepsaná smlouva s Vatikánem, jak řeší rovnoprávnost církví a budou zbaveni mlčenlivosti pastorační pracovníci? Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně i za dodržení času. A nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zdravím všechny na dnešních interpelacích. Opět se tady po týdnu setkáváme a budu odpovídat na otázky poslankyň a poslanců. Některé, jak jsem si všiml, se opakují z minulého týdne, ale některé jsou nové. A to je právě tato otázka na smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem.
Především bych chtěl jasně říct, že na té smlouvě není nic tajného ani není nějak speciálně utajovaná. Postupujeme tak, jak u řady mezinárodních smluv, prostě vyjednáváme, hledáme shodnou formulaci, pak smlouva projde standardně vládou, je podepsána, v tomto případě jsem tu smlouvu podepsal já za Českou republiku a analogicky kardinál Parolin, státní sekretář Svatého stolce, tedy Vatikánu.
K tomu utajení, neutajení, když mluvím o standardním procesu, tak standardní je i ta druhá fáze, a ta je důležitá. Ta smlouva bude procházet ratifikací. To znamená, že veřejnost, obě komory parlamentu, všichni mají možnost se s tou smlouvou seznámit, bude určitě diskutovaná veřejně a parlament má možnost tu smlouvu ratifikovat, anebo má možnost ji odmítnout, jako se to stalo poté, co byla smlouva podepsána v červenci 2002, kdy potom nevstoupila v platnost ta předcházející verze, protože s ratifikací odmítl vyjádřit souhlas Parlament České republiky.
My jsme obnovili přímá jednání na jaře roku 2023. Opět to nebylo nic překvapivého, bylo to i na základě programového prohlášení vlády, ve kterém jsme se zavázali k tomu, že budeme rozvíjet dialog se Svatým stolcem, podnikneme kroky ke sjednání nové smluvní úpravy vzájemných vztahů - tady cituji - a zasadíme se o její ratifikaci.
Proběhlo několik kol jednání v letech 2023 až 2024 účastnili, se toho zástupci a odborníci z příslušných ministerstev, zahraničních věcí, školství, kultury, spravedlnosti, vnitra, zdravotnictví a tak dál. Výsledkem je potom tato smlouva. Jenom abychom to zase zasadili do nějakého kontextu, takovouto smlouvu má s Vatikánem, myslím, 16 států Evropské unie, ale mají takovou smlouvu také všechny naše sousední země.
Ta smlouva je jiná, než byla před těmi více než dvaceti lety, v některých bodech, a to i proto, že řada těch věcí se mezitím vyřešila a postavení církví je už nějak posunuto a některé ty sporné otázky jsou dávno vyřešeny.
Pokud jde o věci, na které se konkrétně ptáte, ta smlouva je hodně postavena na ekumenickém principu, proto také její přijetí přivítaly i další církve a náboženské společnosti v České republice. Ta smlouva potvrzuje svobodu náboženského vyznání, zabývá se právní subjektivitou církve. Jsou tam některé věci, které jsou hodně diskutované, ale které opravdu nevybočují z dosavadního českého právního rámce. To se týká i toho článku 4, zpovědní tajemství.
Je to všechno v souladu s trestním zákoníkem a občanským soudním řádem. A není tam nic, co by mělo někoho překvapovat. Je tam potvrzeno to, co je taky v praxi už v České republice standardní, a to je uznávání církevních sňatků na úrovni civilních sňatků. Je tam ale třeba také závazek ze strany církve na ochranu kulturního dědictví, včetně kulturních statků, včetně zpřístupnění církevních objektů pro určité účely. To všechno ta smlouva také obsahuje. Je tam ukotvení duchovní péče v sociálních a zdravotnických zařízeních a ve věznicích, což je velmi důležitá činnost, která dosud neměla úplně jasný právní rámec, duchovní péče v armádě, v bezpečnostních sborech.
To jsou všechno věci, které dávají nějaký kontext tomu, co se odehrává. Není tam nic, z čeho by měl mít kdokoliv v České republice obavy. ***