Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.30 hodin)
(pokračuje Andrea Babišová)
V celé řadě případů nebude technicky ani možné splnit předložený materiálně technický standard. Pokud to tedy technicky bude možné, tak pouze s náklady vynaloženými na změnu dispozice objektu, která současně bude znovu vyžadovat nové schvalovací procesy týkající se požárně bezpečnostních předpisů či hygienických předpisů. Jakým způsobem budou tyto náklady poskytovatelům kompenzovány, vládní návrh zákona neobsahuje. Současně neobsahuje žádné kompenzace za snížení kapacit v případě povinného podílu jednolůžkových pokojů ve vztahu k celkové lůžkové kapacitě. V této věci se tedy pozměňovacím návrhem vyjímají stávající poskytovatelé pobytových sociálních služeb z povinnosti plnit materiálně technické podmínky poskytované sociální služby.
V rámci přechodných ustanovení se vyjímají z povinnosti plnit požadavky na minimální rozsah materiálně technického zabezpečení poskytovatelé, kteří sociální služby poskytují na základě platného oprávnění k poskytování služeb vydaného nejpozději k 31. 12. 2025. Současně se tyto požadavky nevyžadují u objektu, u něhož bylo nejpozději do 31. 12. 2025 vydáno stavební povolení k výstavbě či rekonstrukci tohoto objektu za účelem poskytování sociálních služeb. Toto je pozměňovací návrh pod číslem 5254.
Dovolte mi, abych vás seznámila s posledním pozměňovacím návrhem, pod kterým jsem podepsaná, který se týká zbytečnosti dvojího registru poskytovaných služeb. V předloženém návrhu zákona se zavádí v případě stávajících pobytových sociálních služeb takzvaná povinná registrace k poskytování zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách, a to nad rámec současné registrace dle zákona o sociálních službách. Navzdory proklamacím předkladatelů uvedeným v důvodové zprávě tato nová povinnost přináší do stávajícího systému pobytových sociálních služeb zásadní změnu. Tato změna, i když nemusí být na první pohled patrná, rozhodně nezvyšuje kvalitu, bezpečnost ani dostupnost péče. Má zcela opačný efekt a přináší do systému poskytování zdravotních služeb nová významná rizika.
Povinná registrace stávajícího pobytového zařízení sociálních služeb k poskytování zdravotních služeb představuje zcela nadbytečný a byrokratický úkon. Současná registrace k poskytování sociálních služeb ve stávajících pobytových zařízeních v sobě totiž již obsahuje také registraci k poskytování zdravotních služeb. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 36 zákona o sociálních službách, tedy předpokládá poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče zaměstnanci pobytového zařízení sociálních služeb. Proto každý žadatel o registraci k poskytování sociálních služeb dokládá registrujícímu orgánu rovněž též doklady vztahující se k poskytování zdravotních služeb v rámci jednoho registračního procesu. Registrující správní orgán tedy posoudí splnění podmínek jak pro poskytování sociálních služeb, tak i služeb zdravotních.
Navrženou změnou tak dochází výhradně k rozdělení tohoto jednotného registračního procesu na procesy dva. První dle zákona o sociálních službách a druhý dle zákona o zdravotních službách. V rámci obou registračních procesů jsou však vyžadovány zcela totožné podklady, pouze s tím rozdílem, že údaje k nelékařským zdravotnickým pracovníkům budou předkládány teprve v rámci registrace dle zákona o zdravotních službách, a to ještě v rozsahu nižším, než vyžaduje současná právní úprava. V současném systému se totiž v rámci registrace k poskytování sociálních služeb dokládá též bezúhonnost a odborná způsobilost všech nelékařských zdravotnických pracovníků. V rámci registrace dle zákona o zdravotních službách se však tyto podklady vztahují pouze k osobě odborného zástupce.
V praxi tedy žadatel o registraci k poskytování pobytových sociálních služeb, který bude současně poskytovat i ošetřovatelskou péči, doloží příslušnému registrujícímu orgánu, což bývá krajský úřad, požadované doklady. Poté, co tento registrující orgán vydá povolení k poskytnutí sociálních služeb, doloží žadatel témuž registrujícímu orgánu, témuž krajskému úřadu, ty samé podklady doplněné pouze o údaje týkající se odborného zástupce. Jinými slovy, ten samý registrující správní orgán, krajský úřad, bude podruhé rozhodovat na základě stejných podkladů, o nichž již rozhodl na základě předešlé žádosti o poskytování sociálních služeb.
Dalším důvodem pro zavedení povinné registrace stávajících pobytových zařízení sociálních služeb k poskytování zdravotních služeb má být dle předkladatelů skutečnost, že se na tyto poskytovatele neuplatňují požadavky na personální zabezpečení zdravotních služeb stanovené vyhláškou č. 99/2012 Sb., o personálním zabezpečení zdravotních služeb, a požadavky na technické a věcné vybavení stanovené vyhláškou č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění pozdějších předpisů. Tyto požadavky jsou však efektivně a dostatečně nastaveny již nyní stávajícím systémem.
V současném systému žadatel o registraci k poskytování stávajících pobytových služeb v rámci registrace získává i oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Následně zdravotním pojišťovnám doloží personální a materiálně technické zabezpečení zdravotních služeb v rozsahu seznamu zdravotních výkonů poskytovaných v odbornosti 913, a je v důsledku kontraktační povinnosti uzavřena zvláštní smlouva o poskytování a úhradě zdravotních služeb. Výkonný systém úhrad pak pružně nastavuje personální a materiálně technický standard, který se odvíjí z množství prováděných a vykazovaných výkonů, čili objem péče, kdy ošetřovatelsky náročnější klienti vyžadují více výkonů, tím pádem také více zdravotních sester.
Současně je v rámci každého zdravotního výkonu definováno potřebné a povinné materiálové a přístrojové vybavení, takže jak personální složka, tak i materiálně technická složka poskytování zdravotních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb je legislativně jasně vymezena, přičemž poskytovatelé toto prokazují při pravidelných aktualizacích příloh smlouvy se zdravotními pojišťovnami.
Současně jsou stávající poskytovatelé pobytových služeb poskytujících zdravotní služby dle § 107 zákona o zdravotních službách subjekty kontrolní činnosti jako kterékoliv jiné zdravotnické zařízení, a to ze strany Ministerstva zdravotnictví, příslušného správního orgánu, například Krajské hygienické stanice, registrujícího orgánu krajského úřadu, Státního ústavu pro kontrolu léčiv či příslušné profesní komory.
Dle předkladatelů má ke zvýšení kvality zdravotních služeb dojít tím, že stávající poskytovatel pobytových sociálních služeb pro personální zabezpečení doloží, že disponuje alespoň jednou všeobecnou sestrou se specializační způsobilostí kategorie S3. Povinnost disponovat všeobecnou sestrou kategorie S3 však z aktuálně platných právních předpisů nevyplývá. V rámci odbornosti 913 je k poskytování veškerých zdravotních služeb odborně způsobilá všeobecná sestra kategorie S2. Dle kvalifikovaných odhadů však cirka 25 až 30 procent stávajících poskytovatelů pobytových sociálních služeb všeobecnou sestru kategorie S3 nezaměstnává. Pravděpodobným výsledkem zavedení tohoto personálního standardu bude též pouze snaha poskytovatelů takzvaně přetáhnout všeobecné sestry kategorie S3 ze zdravotnických zařízení, avšak bez jakéhokoliv efektu na stávající kvalitu poskytovaných zdravotních služeb. To vše za situace, kdy se všichni poskytovatelé zdravotních služeb potýkají s nedostatkem všeobecných sester.
Povinná registrace a s tím spojená povinnost dodržovat personální standard nejenže zásadním způsobem zasahuje do stávajícího systému poskytování zdravotních služeb v pobytových zařízeních, ale současně bude mít oproti stávajícímu stavu i negativní dopady na klienty tohoto zařízení.
Nyní už to zkrátím. S ohledem na shora uvedené skutečnosti se tímto pozměňovacím návrhem zachovávají stávající registrační podmínky pro poskytování ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb, to je registrace k poskytování pobytových sociálních služeb dle zákona o sociálních službách. Tímto pozměňovacím návrhem se nemění vládním návrhem upravené registrační podmínky pro poskytování sociálně zdravotní lůžkové péče, ani zdravotních služeb poskytovaných v rámci centra duševního zdraví.
Přihlásím se v podrobné rozpravě. Je to pozměňovací návrh pod číslem 5256. Děkuji za pozornost. ***