(pokračuje Radim Fiala)
Ani to ale nic nemění na tom, že reálná hodnota, tedy po očištění o inflaci, nově vyměřeného důchodu bude nižší. Navíc tato změna nejvíce dopadne na osoby, které se příjmově pohybují kolem minimální mzdy, kdy po přechodném období budou jim vyměřené důchody nižší - a teď poslouchejte - až o 10 procent, takže i tato část vládní důchodové reformy část budoucích důchodců nepochybně a výrazně poškodí.
V závěru se vracím na začátek k tomu, co považuji za nejdůležitější, a to je katastrofální propad porodnosti v České republice. Český statistický úřad zhruba před třemi týdny zveřejnil čísla o porodnosti za první pololetí letošního roku a oproti stejné době je to opět propad o 10 procent, ze 46 100 dětí narozených vloni na 41 600 dětí narozených za stejné období letos. Při stejném trendu by to znamenalo, že letos se v České republice narodí 83 000 dětí. Roku 2021 se jich u nás narodilo 112 000, v roce 2022 ještě 101 000, vloni už jen 91 000. Cítíte, jak každý rok klesáme o 10 000 nenarozených dětí? Jde jednoznačně o nejhlubší propad porodnosti v celé Evropě. Dámy a pánové, je potřeba si to říct na rovinu - vymíráme. Nechci zde ani představovat propočet a prognózu, kam se dostaneme, pokud by tento trend pokračoval dalších 10 až 20 let. Nechci to říkat nejen proto, že nerad používám vulgarismy, ale jde už doslova o život a o přežití. Uvědomujeme si to? Uvědomuje si to tato vláda? A pokud ano, co proti tomu udělá? Musím z toho, co vím, odpovědět bohužel, že nic. Naopak její kroky v ekonomické a sociální oblasti jsou vyloženě protirodinné, jak jsem zde před malou chvílí dokladoval.
Protirodinná je i důchodová reforma, kterou zde dnes projednáváme v závěrečném čtení. Zastavme to a pracujme společně na skutečně velké reformě, na reformě, která se nebude týkat pouze důchodového systému, ale všech podstatných oblastí hospodářského a společenského života. Na prvním místě oblasti bydlení a hned potom daňového systému a celého komplexu podoby veřejných služeb. Hnutí SPD má v oblasti prorodinné politiky velmi kvalitní a komplexní program. Máme odborníky a máme vůli to řešit a tak i změnit. Jsme okamžitě připraveni k práci.
Krátce zmíním ještě dva důležité aspekty, které dle mého názoru do debaty o budoucnosti našeho důchodového systému jednoznačně patří. Jeden je velmi konkrétní a druhý spíše obecný, ale poměrně zásadní.
Za prvé, musíme reformovat a revidovat takzvaný třetí důchodový pilíř, tedy oblast dobrovolného - a to zdůrazňuji - dobrovolného, nikoliv povinného důchodového spoření, respektive penzijního připojištění v penzijních fondech. Jednak chceme vrátit státní příspěvek na toto spoření lidem v důchodovém věku, kteří si zde zodpovědně šetří na pozdější fázi svého stáří, anebo zde spoří pro své děti či vnuky. Fialova vláda jim škrtem pera státní příspěvek sebrala, což je nehorázné.
Dále chceme zvýšit přímou finanční i nepřímou daňovou podporu penzijního a stavebního spoření a poskytnout ji lidem při jakékoliv měsíční úložce od 100 korun výše, tedy i při měsíční úložce nižší než je 500 korun. To dnes není možné, protože Fialova vláda zvýšila hranici minimální úložky důchodového spoření pro poskytnutí státního příspěvku z 300 na 500 korun měsíčně. Opět jde o naprosto nesmyslné a kontraproduktivní opatření, které poškodí zejména nízkopříjmové pracující občany a nejmladší pracující generaci, přitom o tyto lidi, o jejich budoucnost, o jejich budoucí důchody a o budoucí podobu jejich pojistné a sociální ochrany by nám mělo jít především a měli bychom je jednoznačně i motivovat k jejich vlastní aktivitě ohledně zajištění na stáří a pomoci jim v tom. Vláda jde neomylně opět opačným a podle mého názoru opět špatným směrem.
Ale směřujeme ještě dále, chceme vnést do veřejné diskuse myšlenku založení penzijního fondu - ale pozor, se státní garancí, žádný opt-out, žádné nadnárodní korporace, seniorské cizí fondy - který by byl součástí právě třetího důchodového dobrovolného pilíře. Se státní garancí, aby se lidé nebáli, a tam bychom chtěli směřovat státní podporu tohoto typu spoření na důchod především.
Opakuji, jde o třetí, dobrovolný pilíř, o státní penzijní fond, o penzijní rezervní fond se státní garancí. Nejde o povinné spoření a o vyvádění peněz občanů z průběžného systému do kapes privátních majitelů zahraničních bank a fondů. Nejde o takzvaný opt-out, který ostře odmítáme. Když se bavíte s jakýmkoliv ekonomem o důchodové reformě, nic jiného je nezajímá než opt-out. Než opt-out! To je alfa (a) omega všech ekonomů, nebo většiny ekonomů, kteří chtějí vyvádět naše peníze do nadnárodních fondů.
Šlo by o státní penzijní fond umožňující českým občanům dobrovolné důchodové spoření a penzijní připojištění na dobu jejich stáří se státem pevně garantovaným výnosem. Bylo by zde například možné využít síť poboček České pošty, ale to už trochu předbíhám, co se týče technického a praktického provedení této myšlenky. Základní ideou je to, že půjde o státní, státem garantovaný fond, kde nebude existovat sebemenší riziko vyvedení či krádeže peněz občanů a kde dalším vedlejším benefitem bude i to, že stát nebude svými příspěvky k tomuto typu spoření sypat miliardy korun privátním zahraničním subjektům - bankám, spořitelnám či pojišťovnám - na jejich provoz, na jejich paláce, na pohádkové platy jejich manažerů a na zvýšení zisků jejich majitelů, které stejně nejsou zdaňovány v České republice. Mohlo by to být řešení, kterému se říká win-win, vyhrají obě dvě strany - řešení dobré pro Českou republiku, ale také řešení dobré pro její občany, řešení, které by mohlo významným způsobem restartovat zájem lidí o dobrovolné zajištění na dobu stáří a hlavně posílit jejich důvěru v tento systém.
Mimochodem, v této souvislosti se málo mluví o jednom podstatném aspektu vládní otočky na poslední chvíli, kdy vyřadila více než 100 000 zaměstnanců v náročných profesích z nároku na dřívější odchod do plného a řádného starobního důchodu. O co se jedná? O podstatu politického výměnného obchodu mezi ODS a TOP 09 na jedné straně a lidovci a hnutím STAN na straně druhé. Lidovci slovy Mariana Jurečky z rozhovoru pro deník Právo v minulém týdnu souhlasili s vyškrtnutím těchto lidí z nároku na dřívější odchod do důchodu výměnou za slib, že v blízké budoucnosti vznikne právní úprava, podle které budou těmto zaměstnancům jejich zaměstnavatelé zasílat příspěvek na penzijní spoření právě do takzvaného třetího důchodového pilíře a příspěvek do takzvaného dlouhodobého investičního produktu. Nepůjde tedy o speciální odvod zaměstnavatelů do prvního, průběžného pilíře a dřívější odchod těchto lidí do důchodu, jak bylo v návrhu zákona původně, ale o povinné příspěvky zaměstnavatelů do soukromých penzijních fondů a na účty soukromých investičních společností - to je ten opt-out, o kterém jsem před chvílí mluvil - a o pět let déle, než tomu mělo původně být. Kdo je hlavním a jediným vítězem a beneficientem této vládní dohody? No, zkuste hádat a ani na to nepotřebujeme tři pokusy. ***
