Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.30 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
My jsme ten princip upravili tak, aby se trvale nerozevíraly nůžky mezi těmi, kteří mají nadprůměrné a vysoké důchody, a mezi těmi, kteří mají podprůměrné a nízké důchody, protože ten předchozí vzoreček se takto choval a nikomu, když to modeloval, tenkrát nedošlo, co se v té dané situaci stane, že tato mimořádná valorizace, dokud jsme ji neupravili, tak vedla k trvalému rozevírání nůžek po zbytek života těch seniorů mezi jejich výší důchodů. Toto se upravilo a po ten zbytek toho roku, pokud dojde k tomu překročení 5 %, ten mimořádný příspěvek, tedy sociální, garantuje tu podporu pro lidi s těmi nižšími příjmy, ale vždycky to spravedlivě vyrovná ta valorizace k tomu 1. lednu. To znamená, všichni budou plně chráněni a kryti před dopady inflace.
Tak to jako první část, kterou chci tady znovu říci, říkal jsem ji tady v loňském roce opakovaně, ale jestliže tady zazněl tento příspěvek, tak chci tady ubezpečit všechny, co to tady poslouchají na galerii, i veřejnost, i případně poslankyně a poslance, kteří na ten princip zapomněli, tak ho tady s dovolením připomínáme.
Pak chci také dokladovat vlastně to, že ten systém se vlastně chová takto, řekněme, velmi ochranářsky pro tu skupinu lidí, kteří mají důchod, v situaci, kdy je vysoká inflace. Já nemohu souhlasit s některými předřečníky, že důchodci jsou nejvíce zranitelná skupina osob v této zemi. To si myslím, že kdo sleduje sociální systém, tak s tímto výrokem souhlasit nemůže. Nejvíce ohroženou zranitelnou skupinou jsou lidi, kteří jsou se zdravotním postižením, rodiče samoživitelé s větším počtem dětí a samozřejmě pak, když půjdeme v tom pořadí, jsou to důchodci, senioři, lidé, kteří pobírají různé typy důchodů, jsou sami a nemají rodinu, nemají nikoho blízkého, protože jiná situace je pro člověka, který má svůj důchod a k tomu má vdovský, vdovecký, bydlí ve svém a má třeba rodinu. Úplně jiná situace je pro člověka, který nemá ani ten vdovský nebo vdovecký a nemá nikoho blízkého. Protože mimo jiné se vracím ještě k jedné věci, na kterou jsme trošku zapomněli za posledních 30 let, a to říká i občanský zákoník. Tuším, že je to § 913, kde říká - tu první část, kterou všichni respektujeme a bereme automaticky, že napřed je vyživovací povinnost stanovena v principu, že rodič má povinnost se starat řádně o své děti a plnit i vyživovací povinnost, ale ten zákoník také říká, že tu stejnou principiální povinnost, úplně stejnou, mají i děti vůči svým rodičům. Na to jsme trošku zapomněli, to jsme dali jakoby bokem.
Takže já jenom připomínám, že tyhle principy podle mě jsou normální, běžné, fungující ve zdravé společnosti a rodině, říká to i náš občanský zákoník.
A proto říkám, že zranitelnost je (?) je specifická v těch případech, které jsem vyjmenoval, s tím, že samozřejmě z těch, kteří čerpají důchody, jsou to především potom ti, kteří jsou opravdu sami a nemají žádný, ani vdovský, vdovecký důchod a nemají ani žádnou rodinu. Tam ano, tam ta situace je složitá a specifická.
Dovolte mi ještě v číslech a faktech podtrhnout, říkal jsem to tady minulý týden, ale paní poslankyně tu asi nebyla, tak bych ji rád, prostřednictvím paní předsedající, ještě připomněl ta fakta. To Jsou hodnoty vývoje reálné hodnoty důchodů od roku 2015. (Ukazuje grafy.) Vidíte tady i to poslední období a vidíte v něm, že právě díky tomu mechanismu valorizací, včetně mimořádných valorizací, se reálná hodnota kupní síly důchodů udržela na těch nejvyšších hodnotách.
Rozhodně ta situace je úplně jiná pro lidi, kteří běžně pracují a nemají takovouto formu ochrany, protože všichni víme, že reálné mzdy se propadly. A pak bych chtěl ukázat i na zase faktech, když srovnáme průměrný důchod vůči průměrné mzdě, tak jsme na druhé nejvyšší hodnotě historicky.
A důchodová reforma ve své důvodové zprávě také popisuje, že dlouhodobě ten poměr výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě bude kolem zhruba 39 - 40 %, což je stav, který tady byl dlouhé roky vlastně obvyklý. Máme i období, kdy byl ten poměr třeba jenom 38 nebo 38,1 nebo 38,6 %.
Pak bych chtěl také ještě tady zmínit jednu věc. Zaznívá tady neustále to srovnávání se zahraničím a s tím, kolik vydáváme na důchody my. Tak jsem tady k tomu také vzal i nějaké srovnání ostatních zemí, ať už jsou to země, které jsou členy EU, nebo i některé země OECD. (Ukazuje grafy.) Tak když se podíváme, tak to černé i na dálku - nemusíte jednotlivé sloupce - to je ta hodnota, která je v České republice, procento výdajů HDP na důchody. Vidíme celou řadu zemí, které jsou blízko nás, celou řadu zemí, které jsou pod námi, ale chci říct, že naprostá drtivá množina zemí EU i OECD vyplácí ty důchody v hrubém. To znamená, srovnáváme výdaje toho státu v procentech HDP, ale v hrubém vypláceném důchodu, nikoliv v čistém. U nás vyplácený důchod až na pár specificky výjimečných výjimek je vyplácen v čistém.
Kdybychom k tomu připočetli případné náklady na odvody, abychom to mohli s těmi zeměmi začít srovnávat, tak prosím, připočtěte zhruba v průměru v České republice plus 1,5 % HDP. To už jsme úplně někde jinde v tom srovnání.
Takže prosím pěkně, ať fakt srovnáváme jako poctivě, férově, jestliže dneska jsme zhruba na těch 8,6 % průměru EU, my jsme 8,4 % HDP, ale v čistém, připočtěme k tomu 1,5 %. Tak to je potom to, co můžeme srovnávat, nebo měli bychom srovnávat, abychom byli féroví vůči tomuto státu a vůči té kritice, která zaznívá tady na adresu případného návrhu nebo tohoto návrhu důchodové reformy.
Tak tolik jsem chtěl na to reagovat, abych za ty předchozí ... vystoupení zase nějakým způsobem dílče s osvětlením, některá fakta, některé souvislosti. (?) Moc děkuju za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Hezké odpoledne. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Lucie Šafránková.
Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedkyně. Já vaším prostřednictvím musím zareagovat na pana ministra. Pane ministře, vy jste asi zřejmě neposlouchal důsledně mojí kolegyni, paní kolegyni Štefanovou, která říkala, že vy jste zrušili mimořádnou valorizaci tak, jak byla, a zavedli jste novou sociální dávku, která je platná, ale samozřejmě poškozuje oproti tomu, co bylo předtím nastaveno. K tomu jste ještě snížili mimořádnou valorizaci, takže jste nepostupovali ale ani podle platného zákona, kdy zkrátka ti důchodci na to měli nárok. Takže prosím, poslouchejte mou kolegyni, která to řekla zcela správně. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Králíček, který je dalším přihlášeným v obecné rozpravě, následuje pan poslanec Kettner. A jenom připomínám, že ve 14 hodin budeme muset ukončit dnešní jednání. Prosím, máte slovo.
Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se chci dnes více - na rozdíl od mého projevu ve druhém čtení - věnovat věku odchodu do důchodu. A jak se říká v jednom známém rozhlasovém pořadu, dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak to bylo s tou celou důchodovou reformou a právě s tím věkem odchodu do důchodu.
Přesouváme se do listopadu 2022, rozhovor Kateřiny Perknerové s Petrem Fialou. Cituji: "Vláda nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu. Za dobu působení mé vlády se v tomto ohledu nebude nic měnit a nejsou proto ani důvody." Premiér zdůraznil, že důchodová reforma je ale nutná. To samé řekl pan premiér i pro Blesk. Blesk se mimochodem ptal také na to, jestli bude zvyšovat daně. Opět cituji: "My se nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady existuje určitá poptávka." Všichni víme, jak to dopadlo.
Pro Seznam Zprávy v tom stejném listopadu 2022 zase mluvil pan ministr Jurečka o tom, že v budoucnu se kroku zvyšování věku odchodu do důchodu nevyhneme, opět cituji: "Důchodový deficit začne narůstat po roce 2032 až 2033. Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné bude kolem roku 2030."
Vláda na to možná zapomenula, ale už v listopadu 2022, rok po volbách, opatrně našlapovala. ***
