Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.50 hodin)
(pokračuje Věra Kovářová)
A nyní bychom přistoupili k jedinému bodu pořadu, kterým je
1.
Návrh poslance Martina Kupky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 832/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 832/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Martin Kupka. Prosím, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si tedy představit návrh zákona, pod který se podepsali paní magistra Eliška Olšáková, pan inženýr Jiří Carbol, Jan Jakob, Robert Králíček, pan inženýr Radovan Vích, a jsem pod tím návrhem podepsaný rovněž, jehož cílem je v tuhle chvíli řešit aktuální situaci v digitalizaci stavebního řízení a v aktuálních procesech, postupech stavebníků, aby se dostali řádně ke svým stavebním povolením.
Než budu velmi stručně reagovat na slova Ivana Bartoše, tak si dovolím jen velmi stručně představit smysl a jednotlivé body návrhu zákona. Jde o to, abychom umožnili všem stavebním úřadům v České republice a pochopitelně i stavebníkům postupovat rychleji, aby bylo možné využít i nástroje, na které byly úřady zvyklé a které jak z hlediska uživatelského, tak z hlediska mnoha stěžejních funkcí pro jednotlivé stavební úřady byly lépe ovladatelné a nevykazovaly zásadní problémy z hlediska funkcionalit, ale také z hlediska naplnění stavebního zákona.
Ten pozměňovací návrh přináší přesto jednu základní podmínku pro potřebný postup z hlediska digitalizace stavebního řízení i do budoucna. Předpokládá totiž, že zachováváme digitální ukládání stavební dokumentace, která je zpracovávána profesionálními projektanty. Tady je ale zároveň potřeba doplnit, že pro to, aby tohle bylo možné, tak v současné době probíhají intenzivní programátorské práce na úpravách stávajících systémů, zejména Portálu stavebníka tak, abychom odstranili všechny technologické překážky, bylo možné zároveň propojit prostřednictvím takzvaných API rozhraní ty předchozí systémy využívané stavebními úřady a ten systém nový.
Směřujeme k tomu, aby dokonce s účinností od 1. 7. platila pro úřady v tomto směru klíčová úleva a kroky, které prováděly nutně s pomocí těch předchozích nástrojů, protože faktická praxe v životě stavebních úřadů spočívala v tom, že většinu svých rozhodnutí většina úřadů připravovala ve svých známých nástrojích, digitálních nástrojích a následně je kopírovala do nového systému stavebního řízení. Nově tedy budou moci i na základě právě této legislativní úpravy systémy plnohodnotně využívat, ale zvolit případně i cestu nových systémů. V případě těch nových systémů ale opravdu narážíme na to, že nesplňují ve všech ohledech nároky nového stavebního zákona. To je koneckonců jeden ze stěžejních důvodů pro rozhodnutí, které vláda musela udělat a které udělala.
Z hlediska dalšího postupu, a tady chci garantovat a veřejně přislíbit, že pokud se podaří dnes tu legislativní úpravu schválit, tak před projednáním v Senátu, které by mělo nastat 11. prosince, 10. prosince v 8.30 proběhne veřejná debata, veřejný seminář v hlavním sále Senátu, kde chceme ukázat to, co se podařilo týmu Karla Trpkoše dát do pořádku, dát dohromady tak, aby pro ukládání digitální podoby stavební dokumentace neexistovaly žádné překážky, a zároveň aby jakýkoliv dotčený orgán státní správy mohl bez překážek takto uloženou digitální podobu stavební dokumentace využívat, prohlížet si ji a postupovat tedy dál v tom nezbytném prvotním kroku digitalizace stavebního řízení. A v tomto směru věřím, že se podaří ten krok naplnit.
Počítáme i s nezbytnou dobou pro testování. Kroky, které děláme, zároveň probíhají i v diskusi s Digitální a informační agenturou tak, abychom po testování všichni měli jistotu, že ty kroky stavebníci i stavební úřady můžou činit a že jim v tomto směru už nebude stát způsobovat žádné další komplikace.
Teď mi dovolte jenom opravdu velmi stručnou reakci na vyjádření Ivana Bartoše. Nechci se vracet k tomu postupu, který je dostatečně zdokumentován, opakovaně média věnovala pozornost ujištěním Ivana Bartoše, počínaje květnem, červnem, červencem, srpnem letošního roku, kdy vycházel nepochybně z informací svého týmu, nicméně ty informace, jak se ukázalo, se nezakládaly na skutečnosti, na realitě a nebylo možné ty systémy využívat v plnohodnotné podobě, a jak se následně ukázalo i na základě analýzy samotného Ministerstva pro místní rozvoj, ty systémy neodpovídaly plně platnému zákonu.
V tomto směru rozhodování vlády vycházelo nejenom z analýzy samotné zákonnosti systémů z hlediska plnění elementárních funkcí, ale vycházelo pochopitelně i z analýzy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ve výsledku i z rozsudku Krajského soudu v Brně. Když zazněl dotaz na ony zmíněné nezákonnosti, tak v tomto případě jsem ve svých tvrzeních vycházel jak ze stanovisek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který konstatoval v případě onoho zadání vypsaného na jaře roku 2023, že tak jak se následně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tím zadáním zabýval, tak skutečně nebylo transparentní a zahrnovalo diskriminační podmínky, což představuje reálnou nezákonnost. A následně po rozhodnutí úřadu se vydalo MMR cestou jednacího řízení bez uveřejnění. Ale i z oněch analýz Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale i z jiných případů představuje celý ten postup sledovaný kontinuálně a zatížený celou řadou chyb - chyb z hlediska zadávání veřejných zakázek - další problémy a rizika pro další perspektivu, pokud by stát na těchto systémech vysoutěžených touto cestou stavěl. To byl jeden z důvodů, proč vláda rozhodla, jak rozhodla.
A stejně tak, jak se ukázalo i z analýzy nestranných odborníků, tak bylo zřejmé, že jedním z fatálních problémů celého toho procesu přípravy digitalizace stavebního řízení byl nedostatek času. A přestože v Poslanecké sněmovně venkoncem i na jednáních vlády zaznívaly dotazy po možném posunu toho klíčového závazného termínu 1. července, se všem dostávalo ujištění, že jedinou možností je spuštění těch systémů s tím, že budou funkční a že splní ony potřeby. Nicméně také v té době bylo jasné, že ono jednací řízení bez uveřejnění a naplňování základních požadavků už nezahrnovalo kompletní procesní analýzu, která byla součástí zadávacího řízení z jara roku 2023. A byl to jeden z argumentů, který zazníval opakovaně jak ve veřejné diskusi, tak při dalších debatách. ***
