(pokračuje Helena Válková)
K bodům 1 a 2... respektive přeskočím teď zbytečnosti a půjdu jenom... "Jádro navrhované úpravy," říká Česká advokátní komora "spočívá slovy důvodové zprávy v rozšíření okruhu případů, kdy je možné podat dovolání, a dále v obrácení samotné koncepce přípustnosti dovolání. Hovoříme tedy o tom pozměňovacím návrhu dovolání. Pokud jde o rozšíření možností podat dovolání, přináší pozměňovací návrh oproti stávající úpravě možnost podat dovolání proti rozhodnutím, výrokům o náhradě nákladů řízení, proti rozhodnutím v rodinněprávních věcech, ve věcech upravených zákonem o registrovaném partnerství a v bagatelních věcech. Tyto změny lze hodnotit kladně, byť u rodinněprávních věcí lze předpokládat, že bude potřeba na Nejvyšším soudu vytvořit nový soudní aparát věnující se záležitostem rodinného práva." Tak s tím nejenže bych neměla problém, naopak bych to velmi vítala. To říkám už já. Dále cituji: "Rovněž nelze přehlédnout i to, že tato úprava povede k prodloužení řízení" - to je to, co říkám já, to největší riziko také - "což v rodinných sporech nemusí být v zájmu dítěte. Obecně však možnost podání dovolání v rodinných věcech převažuje nad negativy takovéto změny.
Druhým stěžejním bodem pozměňovacího návrhu je obrácení koncepce přípustnosti dovolání, kdy dovolání by nemělo být přípustné ex lege." Čili to obrácení teď je. "Nejvyšší soud je musí svým rozhodnutím připustit" - čili teď, když to splníte, tak musí být a teď je bude muset výslovně svým rozhodnutím připustit - "přičemž přípustnost vysloví jen tehdy, vyžaduje-li to potřeba sjednocení judikatury soudů v otázkách zákonem vymezených." To je ten navrhovaný § 237 odst. 2. "Důvodem navrhované změny je potřeba umožnit Nejvyššímu soudu selekci nápadů tak, aby mohl zvládnout vysoký nápad věcí," což je i v důvodové zprávě, byť se velmi kritizoval - a uslyšíte to za chvíli ještě - nedostatek podkladových údajů a statistik, které by ta tvrzení dokládala a objektivizovala.
Vracím se k citaci: "Návrh se tak vrací ke koncepci vyjádřené v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ ve znění, které platilo do 31. 12. 2012" - a my právníci víme, které platilo - "kdy toto ustanovení bylo zrušeno nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. Plénum Ústavního soudu 29/11. Podle tehdejší úpravy Nejvyšší soud připustil dovolání, jen pokud dospěl k závěru, že posuzovaná věc je zásadního právního významu. Podle předloženého návrhu pak Nejvyšší soud také nejdříve zváží význam posuzované věci, neboť dovolání připustí jen, dospěje-li k závěru, že judikaturu v dané věci je třeba sjednotit. To je předložená otázka. Je zásadní pro rozhodování soudu. Ústavní soud v citovaném zrušovacím nálezu zdůraznil, že pravidla přístupu k vyšším soudním instancím musí být formulována co nejurčitěji tak, aby byla co nejjasněji seznatelná pro jednotlivé osoby, proto konstrukcí přípustností dovolání vyžadující, aby před odmítnutím dovolání byl proveden jeho věcný přezkum, nelze - a to z ústavních důvodů - regulovat nápad, o němž má být rozhodováno samotným Nejvyšším soudem." To jsou body 53 a 54 citovaného nálezu.
"Ústavní soud také posuzoval, zda uvedená úprava je pro její adresy dostatečně předvídatelná, což by bylo zajištěno nerozpornou judikaturou Nejvyššího soudu, který ji aplikuje. Na základě empirických dat, která si však opatřil, ukazovala se nejednotnost judikatury Nejvyššího soudu v řešení otázky, na níž přípustnost dovolání závisela. Zásadní právní význam, judikaturní přesah, a proto dospěl Ústavní soud k závěru, že tehdejší § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ byl neurčitou právní normou, která nepředstavuje v možnostech obecné justice" - a to je teď to nejdůležitější, milé kolegyně a milí kolegové, je to jeden z principů právního státu - "předvídatelné právo, a je tak v rozporu s požadavky principu právního státu. Úprava přípustnosti dovolání je, jak bylo řečeno výše, prakticky stejná jako v bývalém § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ. Jako důvod pro její přijetí je uvedeno odbřemenění Nejvyššího soudu tak, aby mohl plnit svou funkci sjednocovatele judikatury zásadně ve všech oblastech civilního práva s tím, že se dovolání otevírá i pro věci rodinného práva."
Česká advokátní komora píše: "Máme za to, že v rámci důvodové zprávy bude proto zapotřebí se vypořádat s argumentací Ústavního soudu v citovaném nálezu, především pokud jde o poukaz na tehdejší absenci nerozporné judikatury Nejvyššího soudu."
Já se tedy znovu ptám v rámci druhého čtení, na které jsem byla odkázána, jestli tedy mě paní zpravodajka, paní poslankyně Decroix, tady na mikrofon v rámci druhého čtení ještě před třetím čtením dovede - a asi ano, já se na to těším - vysvětlit, jak se tedy vypořádala s absencí nerozporné judikatury Nejvyššího soudu.
"Návrh přitom počítá s výraznějšími omezujícími změnami přípustnosti dovolání oproti situaci do 31. 12. 2012, neboť: a) Nejvyšší soud bude rozhodovat o připuštění nebo nepřipuštění dovolání - to je § 237 odst. 1 navrhované úpravy; b) pro přípustnost je nezbytná potřeba sjednocení judikatury soudů - § 237 odst. 2 navrhované nové úpravy; c) je možné odmítnutí dovolání bez uvedení důvodu - § 243c odst. 4 OSŘ, o novele tedy. Právě odmítnutí přípustnosti dovolání bez, byť stručného, odůvodnění" - proto to vracím svým pozměňovacím návrhem - "považujeme pro budoucí praxi za velmi problematické a přikláněli bychom se k možnosti alespoň stručného odůvodnění obsahujícího odkazy na prejudikaturu. Jako pravděpodobný postup se jinak jeví to, že neúspěšní dovolatelé se budou obracet se stížnostmi na Ústavní soud, neboť jim nebudou zřejmé ani rámcové důvody, proč se Nejvyšší soud odmítl jejich dovoláním zabývat." To je prostě... Já už to slyším teď.
Paní zpravodajko, paní kolegyně, milá paní poslankyně Decroix, vy to neslyšíte, že řada advokátů už teď zpochybňuje tu potenciálně budoucí právní úpravu? (Předsedající: Mým prostřednictvím jenom prosím.) Budeme zase čekat na Ústavní soud? Jdu k věci.
"Pozměňovací návrh rovněž opomíjí judikaturu Ústavního soudu, ze které plyne, že přípustnost dovolání zakládá i rozpor s nálezy Ústavního soudu, rozsudky ESLP nebo SDEU." - což tady zase jsou citace ústavních nálezů, nebudu vás zdržovat - "Když už se má zákon měnit, doporučujeme jej o toto doplnit, jinak hrozí riziko, že Nejvyšší soud bude argumentovat novelou, která se stane účinnou po citované judikatuře Ústavního soudu, a tedy derogaci jejich závěrů."
K bodu 4 - "Odst. 2 navrhovaného § 240a je nejasný." Navrhujete pro Advokátní komoru nejasné ustanovení. "Je-li dovolání přípustné i proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž tento soud zruší rozhodnutí soudu první instance a věc vrací, postupuje věcnému příslušnému soudu nebo řízení zastaví, činí tak proto, že nejsou dány zákonné důvody pro uvedený postup. Text, podle něhož lze v těchto případech dovolání podat pouze z důvodů, že k rozhodnutí soudu prvního stupně nebyly dány zákonné důvody, nic k důvodům pro podání dovolání nedodává." ***
