(pokračuje Andrej Babiš)
Takže vraťme se k tomu, protože samozřejmě tahle vláda stále mluví hlavně o Ukrajině a stará se o Ukrajinu, pan premiér, málo o naše lidi, a v rámci toho je tady tahle propaganda. Takže já si dovoluji zpochybňovat ta čísla, aby nám to někdo vysvětlil, jak je to vůbec možné, jak to někdo spočítal, protože také mě zajímá, kolik stála ta společnost McKinsey, kterou si najal pan ministr Jurečka.
Potom tady ještě dávají další reálné příjmy, jako daň z příjmů z pronájmu nemovitostí, do výpočtu, tady píšou - aha, protože nejsou vstupní data. Ale já nechápu, proč vlastně tady namixovali tenhle nelogický příjmový mix. Ať nám tedy pan Jurečka ukáže střeva toho, protože data zdravotních pojišťoven, a od toho se to odvíjí - tak za rok 2024 máme tady v rámci uprchlické krize 104 701 zaměstnanců, 10 222 OSVČ, 76 757 OBZP, a dětí do 18 let máme 93 641, důchodců nad 65 let máme 14 110, a když spočítáme tahle čísla, tak zkrátka to dává úplně jiný obraz než to, o čem mluví pan ministr Jurečka.
Takže bylo by dobré, aby pan Jurečka obhájil neustále tyhle vlastně zprávy, jak je to strašně výhodné pro nás, a bylo by dobré, abychom dostali ta střeva. Mně nedává logiku, abychom do příjmů tady - já nevím, jak a kdo to počítá, jak to může někdo spočítat vůbec, DPH nebo spotřební daň nebo energetická (daň?) - a dát to do příjmů právnických osob, kam to samozřejmě vůbec nepatří. Takže já chápu tu propagandu, chápu to, já to nezpochybňuju - je to divné, nesedí to s čísly zdravotních pojišťoven. Tam samozřejmě to funguje, tam je to relevantní číslo, protože všichni chodí k lékaři, ano, a tam musí prokázat, že buď je státní pojištěnec, nebo platí zdravotní pojistné, takže o tom to je. A já jsem byl v šoku, když jsem četl odpověď pana ministra, co všechno do toho modelu vchází.
Takže my vám, pane ministře, napíšeme dopis, abyste nám poskytl nějaká ta střeva a jak to vlastně počítáte, protože pokud u Ukrajinců počítáte takové věci, které podle mého názoru tam nepatří, tak je otázka, proč to nepočítáte například u českých důchodců, které považujete za hospodářskou škodu a které jste opakovaně tady odrbali o peníze. (Potlesk z řad ANO.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, která byla v tuto chvíli stažena, a s přednostním právem se tedy hlásí do obecné rozpravy pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, ono už je takovým zvykem, že když tady přijde pan Babiš, vždycky začne vykládat spoustu polopravd a věcí, které tady staví do kontrastu, kdy normální člověk, který má nějakou míru řekněme lidskosti a nějakou míru solidarity vůči lidem, kteří potřebují pomoci, tak by takové věci z úst nevypustil. To jsme si zvykli, že Andrej Babiš to takto dělá a vyvolává ten pocit v lidech, který je založen na nenávisti, na rozdělování společnosti.
Já bych začal - první to, co chci říct: výjimečné situace v životě, jako je to, že je nějaká země napadena jiným agresorem a lidé na tom území každý den jsou v ohrožení života a odcházejí do jiné, bezpečné země, tak já nerad tyto věci převádím na peníze. Mně přijde naprosto logické a normální, lidské, že když můžeme pomoci někomu, koho nazýváme svým spojencem, tak mu prostě pomoci jdeme nebo tu pomoc na svém území nabídneme.
My jsme země, která toto v minulém století zažila opakovaně, kdy nám jiné státy dokázaly nabídnout pomoc vojenskou, dokázaly nám nabídnout pomoc, konkrétním občanům ve statisících. Já myslím, že když se podíváme do širších rodin dvě tři generace zpátky, najdeme někoho, kdo utíkal před nacistickou či komunistickou totalitou. Ti lidé odcházeli nejenom do sousedních zemí, odcházeli někam do Kanady, do Spojených států amerických, do jiných zemí, kde se ti lidé mohli ptát: Co je nám po nich, po těch Čechoslovácích někde z Evropy? Proč jim tady máme pomáhat, proč jim tady máme dávat práci? Proč se máme o ně starat, o jejich děti? A mně přijde, že tady vlastně jsme zapomněli na tyto příběhy, které vlastně se nám staly, my jsme je sami prožili, a teď tady vedeme tuhle debatu. Takže mně přijde za prvé - ta první věc - jako principiální, pokud mohu pomáhat, ten člověk nebo národ tu pomoc fakt potřebuje, je v těžké, tíživé situaci, tak jdu a pomůžu. Jdu a pomůžu!
A když se bavíme o lidech, kteří k nám přišli, jsou to lidé, kteří v naprosté většině, 70 % těch lidí, pracuje, dneska jsme na čísle 150 000 lidí s dočasnou ochranou pracuje v České republice. Máme nejvyšší číslo ze všech evropských zemí, kam přišli lidé z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Kolegové z jiných států se nás ptají: Jak jste to zabezpečili, jak to máme nastaveno, jaké jsou parametry toho sociálního systému? Němečtí kolegové říkají: Aha, rozdíl je především v tom, že vy jste vytvořili specifické podpory mimo běžný, standardní sociální systém, aby ti lidé byli motivováni brzo si najít práci, brzo si najít vlastní bydlení. Velmi rychle jste ukončovali řekněme tu prvotní nutnou, řekněme okamžitou pomoc, aby ti lidé, pokud se mohou živit vlastníma rukama, aby se šli živit. To jsou reakce, které slyším od svých kolegů. Teď tady byl saský premiér, s Fridrichem Merzem - věřím, že budoucím kancléřem - jsem o tom hovořil v letošním roce také, a ptali se konkrétně, jak to máme nastaveno, že jsme k těmto hodnotám došli. Těch 150 000 tady dneska je a pracuje.
Když se podíváme na data příjemců humanitární dávky, dneska jich je zhruba 90 000. To číslo vytrvale klesá a dneska, když se podíváme, kdo je příjemcem humanitární dávky, tak jsou to především děti, zranitelné osoby, lidé nad 65 let, osoby se zdravotním postižením anebo rodiče velmi malých dětí do tří let věku. Pak je tam naprostá minorita lidí v produktivním věku, kteří tam jsou jako příjemci humanitární dávky, kteří buďto nepracují, nebo pracují na částečný úvazek. Této skupině se věnujeme velmi intenzivně i s úřadem práce, abychom jim pomohli práci najít. Máme tam něco přes 10 000 lidí, kteří jsou evidováni jako uchazeči o zaměstnání, s nimi děláme jazykové vzdělávání, abychom je na trh práce dostali. A z této produktivní části je tam významná část lidí, kteří přišli v posledních 90, 100, 150 dnech.
Takže když se podíváme na ten postup za ty tři roky, tak chci poděkovat obcím, krajům, organizacím, které pomáhaly hasičům, firmám. Hodně pomohly firmy, klobouk dolů před nimi, protože se ukazuje, že ten systém opravdu funguje dobře.
Já nemám rád, když převádíme lidské příběhy na čísla, ale velmi rád vám, pane předsedo Babiši, prostřednictvím pana předsedajícího, nechám přeposlat ten detailní rozbor, jak počítáme ty výdaje, co tam všechno zahrnujeme a jakým způsobem počítáme i ty výnosy. ***
